Článek
Před třemi týdny vynesl Nejvyšší správní soud přelomový rozsudek. Díky němu mají firmy reálnou šanci, že dostanou od finančních úřadů mnohonásobně vyšší „odškodné“ za zadržování přeplatků DPH v uplynulých letech.
Zjednodušeně řečeno - místo dřívějšího zhruba jednoho procenta by mohly dostat úrok přesahující 14 procent. V lepším případě by verdikt přesáhl i do současnosti, kdy mají firmy nárok zhruba na dvě procenta.
Dohromady jde o nemalou částku. Podle odhadů daňových poradců a právníků by stát mohl firmám vyplatit navíc stovky milionů až jednotky miliard korun.
Podnikatelé stále čekají, jak na soudní rozsudek zareaguje Generální finanční ředitelství - jestli uzná porážku a ve finále dobrovolně firmám doplatí vyšší úroky, nebo se bude spíše dál bránit a každá firma si bude muset vymáhat peníze vlastní cestou.
„GFŘ provádí analýzu uvedeného rozsudku v rámci resortu,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv mluvčí Generálního finančního ředitelství Zuzana Mašátová.
Ať už bude postoj GFŘ jakýkoli, z dostupných informací a názorů odborníků celkem jednoznačně vyplývá, že firmy by se měly v konečném důsledku více peněz dočkat.
Daňový poradce Tomáš Hajdušek předpokládá, že firmy nyní mohou podat proti vyměřenému úroku námitku, jak to stanoví daňový řád. Pokud Finanční správa námitku odmítne, mohou se firmy obrátit až na soud, který by jim měl vyhovět.
„Buď Finanční správa uzná precedenční sílu rozsudku a všechno doplatí sama od sebe, což by bylo v právním státě správné, ale u nás je to málo pravděpodobné, nebo si počká na námitky,“ uvedl Hajdušek, který se specializuje na prověřování nadměrných odpočtů a vede sekci správy daní a poplatků v Komoře daňových poradců.
Hajdušek odkázal také na další rozsudek Nejvyššího správního soudu z roku 2015, který řešil žalobu společnosti Veletrhy Brno. Z něj vyplývá, že nárok na vyšší úrok se dá uplatnit šest let, tedy po celou zákonnou lhůtu pro placení daně. „Pokud tato lhůta pořád běží, mohou se plátci nyní domáhat doplacení úroku do výše 14 procent,“ podotkl Hajdušek.
Podle advokáta Jakuba Hlíny z advokátní kanceláře Clay & Partners, který se také zaměřuje na daňové spory, mohou firmy vedle námitek zvolit i jiné prostředky ochrany.
Ve výhodnější pozici jsou ty, které se o vyšší úročení za zadržovaných nadměrných odpočtů DPH soudí. „V probíhajících soudních řízeních jim soudy musejí dát zapravdu a rozhodnutí o úrocích vrátit finančnímu úřadu k novému posouzení dle aktuálního rozsudku NSS,“ zdůraznil Hlína.
Ostatní firmy, které v minulosti soudní tahanice o úroky předem vzdaly a proti rozhodnutím o úrocích nebrojily, mohou dát podnět k Finanční správě k nařízení přezkumného řízení. Alternativně podle Hlíny přichází v úvahu podání podnětu nadřízenému správci daně na ochranu před nečinností, kvůli nečinnosti se pak může obrátit i s žalobou na soud.
Sebevědomí daňových odborníků vyplývá hlavně z faktu, že Nejvyšší správní soud se v červencovém verdiktu vyjádřil naprosto jednoznačně.
Konkrétně jde rozsudek ve sporu mezi společností EP Energy Trading a Odvolacím finančním ředitelstvím.
Firma EP Energy Trading měla dostat za dobu, kdy finanční úřad prověřoval tzv. nadměrný odpočet DPH, který pak dostala zpět, pouze úrok 1,05 procenta. Toto číslo vycházelo z daňového řádu, podle něhož se úrok v období od ledna 2015 do června 2017 vypočítal jako repo sazba ČNB plus jedno procento (repo sazba je dvoutýdenní úroková sazba, přes kterou centrální banka reguluje množství peněz v oběhu).
Nejvyšší správní soud však konstatoval, že stanovení tak nízkých úroků je v rozporu se směrnicí EU o DPH. Odvolal se na verdikty Soudního dvora EU, podle kterého firmám náleží úrok v takové výši, jaký by musely zaplatit při běžné komerční půjčce.
„Již na první pohled je bez nutnosti bližšího zkoumání zřejmé, že takto stanovená výše úroku neodpovídá úrokové sazbě, kterou by musela v případě půjčky zaplatit povinná osoba, která není úvěrovou institucí,“ uvedl doslova soud.
Tříčlenný senát, který vede bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, zároveň vzkázal soudům nižší instance, aby se v daném období neřídily českým právem.
Nebylo to přitom poprvé, kdy se Finanční správě vymstila její neochota za zadržování přeplatků na DPH platit.
Původně dokonce odmítala platit jakýkoli úrok. V září 2014 však Nejvyšší správní soud rozhodl v kauze společnosti Kordárna, že firmám náleží úrok 14 procent plus repo sazba ČNB. Následně Ministerstvo financí, vedené tehdy nynějším premiérem Andrejem Babišem, reagovalo zmíněnou „minimalistickou“ konstrukcí 1 procento plus repo sazba ČNB.
Baxův senát však tento způsob stanovení úroků označil jako nezákonný a odvolal se na výši úrokové sazby z rozsudku v kauze Kordárna. To znamená, že by si firmy měly přijít na úrok minimálně 14 procent.
Rozsudek se bezprostředně týká období od ledna 2015 do června 2017. V současnosti firmám náleží u nadměrných odpočtů DPH úrok 2 procenta plus repo sazba ČNB. Od příštího roku by se úrok měl zvýšit na úroveň čtyř procentních bodů plus repo sazba ČNB.
