Článek
Češi v exekuci mají další naději, že by mohlo být zastavené vymáhání nepatřičných nákladů spojených s jejich dluhem.
Ústavní soud se zastal dlužníka, který si půjčil 25 tisíc korun s podmínkou, že pokud peníze nesplatí včas, je povinen platit úrok ve výši jednoho procenta denně. Ve výsledku se tak částka v exekuci vyšplhala na 900 tisíc korun. Tedy více než třicetinásobek půjčené částky.
Dříve soudy uvedly, že nemohou zkoumat, jak vysoký úrok z prodlení se vymáhá. Právě s tím ale nesouhlasí nález Ústavního soudu.
„V těchto případech je třeba, aby obecné soudy v exekučním řízení poskytly povinnému a jeho majetku soudní ochranu tak, že výkon rozhodnutí v části týkající se nepřiměřené výše úroků zastaví, a zajistí tak spravedlivou rovnováhu při ochraně majetkové sféry dlužníka i věřitele,“ zmiňuje Ústavní soud ve svém odůvodnění.
Obecné soudy jsou povinny v případě nepřiměřené výše vymáhaných úroků z prodlení částečně zastavit exekuční řízení: https://t.co/SQl2BjAzUU
— Ústavní soud (@usoud_official) April 10, 2019
Soudy by také měly samy zkoumat právě to, co je ještě přiměřená výše úroků z prodlení. Podle Ústavního soudu ale nelze akceptovat úroky vyšší než 0,5 procenta denně nebo více než 182,5 procenta ročně.
„Znamená to velkou šanci pro, troufnu si říct, pro desítky tisíc lidí v exekuci, kteří jsou ve stejné situaci. To znamená, že jejich původní dlužná částka je nesrovnatelně nižší než aktuálně vymáhaná částka v exekuci,“ říká Radek Hábl, odborník na dluhovou tematiku.
Reálně to podle Hábla znamená, že pokud se bude dlužník bránit nepřiměřené vysoké exekuci a bude žádat její zastavení, tak soudy budou muset přihlédnout k tomu, proč byla nařízena a jestli jsou úroky v souladu s ústavním pořádkem.
V krátké době je to už několikáté zastání lidí v exekuci. Naposledy v pátek 5. dubna oznámil premiér Andrej Babiš, že připraví kroky, aby se zastavovaly neplatné exekuce z rozhodčích doložek.
