Článek
Luděk Maděra měl šestnáctkrát černé na bílém, že mu krajský úřad ve Zlíně má poskytnout informace, jaký plat mají někteří jeho zaměstnanci. Nestalo se a zlínský důchodce za to nakonec vysoudil 40 tisíc korun jako odškodnění.
Jenže podobné tahanice na lince občan-úřad by mohly podle odborníků v budoucnu končit i jinak: na policii a pak před trestním soudem. V roli obžalovaných by byli úředníci, kteří odmítají informace vydat.
Podle spoluautora informačního zákona Oldřicha Kužílka se už v minulosti objevily případy, kdy se neúspěšný žadatel pokoušel obrátit na policii. Státní zastupitelství je však odložilo s tím, že se nic trestného nestalo.
Na druhou stranu, nejednalo se o ty nejkřiklavější případy - mezi které Kužílek řadí právě i kauzu Luďka Maděry. Když totiž občan žádá o informace krajský úřad, odvolacím místem je Ministerstvo vnitra.
Ministerstvo v podobných sporech o zveřejnění platů rozhoduje ve prospěch žadatelů. Nic jiného mu ostatně nezbývá: Už v roce 2011 Nejvyšší správní soud průlomově nařídil, že platy a odměny lidí ve veřejné sféře nesmějí být tajné.
A přestože ministerstvo dá za pravdu žadateli o informace, některé úřady dál trvají na svém. Informace dál odmítají poskytnout a dochází k byrokratickému ping-pongu, který může mít až šestnáct výměn - tak jako v případě důchodce Maděry.
„Oni skutečně už páchají něco, co se dá nazvat dokonáním trestného činu,” říká Kužílek. Vidí v tom paragraf maření úkolu úřední osoby, za který je v krajním případě až pět let vězení.
Expert na informační zákon a bývalý náměstek ministra spravedlnosti František Korbel si myslí, že v některých případech by mohlo jít také o zneužití pravomoci úřední osoby, které má ještě vyšší sazbu - až 12 let. „Například když by bylo evidentní, že úředník - tím, že informace nechce vydat - žadatele záměrně šikanuje," říká Korbel.
Kolik berou nejvyšší úředníci na Hradě? Pusťte si studio Seznam Zprávy, dozvíte se i okolnosti odtajnění platů: