Článek
Kristýna Bašná už několik let vytrvale bombarduje úřady žádostmi o informace. Otázka je jednoduchá: kolik berou lidé ve vedení důležitých státních institucí?
Socioložka Bašná, která studovala i v britském Oxfordu, pak vše zveřejňuje na webu platyuredniku.cz.
Ale teď při rozkrývání úřednických příjmů narazila na odpor, jaký ještě nezažila. V rámci „kobercového náletu“ požádala o zveřejnění platů také Správu státních hmotných rezerv - úřad, který se například stará o to, aby Česko mělo pro případ vážné krize dost potravin a surovin.
Správa rezerv nechtěla informace poskytnout, až spor doputoval k Nejvyššímu správnímu soudu. Úřad tam argumentoval nevídaným způsobem: socioložka Bašná totiž čerpala na část svého projektu protikorupční grant od americké ambasády, což si správa rezerv vyložila tak, že se Američané snaží nabourat fungování Česka.
Právníci úřadu do vyjádření k soudu označili Spojené státy za „cizí mocnost, která se tímto způsobem snažila vměšovat do zájmů a svrchovanosti České republiky“.
A pokračovali tím, co by hrozilo předsedovi úřadu a dalším důležitým zaměstnancům, kdyby úřad informace o platech přece jen poskytl.
„Budou poté snazším cílem k finančnímu ovlivnění nejen cizích mocností, které by je mohly nalákat do svých služeb za vyšší finanční ohodnocení, a využít tak jejich zkušeností a nabytých znalostí z oblasti ochrany státu, což by jistě nebylo v souladu s bezpečnostními zájmy České republiky,“ stojí ve vyjádření pro soud.
„Je to úsměvná argumentace. Já z toho vlastně nepochopila, v čem to nebezpečí konkrétně spočívá,“ říká Kristýna Bašná. Jejímu platovému projektu skutečně americká ambasáda dala už dříve finanční podporu - avšak pouze na výrobu webových stránek.
Na otázku Seznam Zpráv, jak může USA (mimo jiné od roku 1999 spojenec Česka v Severoatlantické alianci) ovlivnit svrchovanost Česka tím, že úřad zveřejní platy, správa rezerv neodpověděla.
„Budeme se řídit rozhodnutím soudu. Víc to v tuto chvíli nebudeme komentovat,“ reagoval pouze mluvčí úřadu Jakub Linka. Správa státních hmotných rezerv totiž u Nejvyššího správního soudu v srpnu prohrála a musela Kristýně Bašné minulý týden informace o platech poslat.
Nepomohlo ani postěžování směřované k soudu, jak to má úřad těžké. „V době nedávné koronavirové krize nikdo z vedení neváhal a i v nočních hodinách, kdy přistávala letadla, byly dotčené osoby na letištích a ručně skládaly vše, co do České republiky bylo dopravováno. De facto nikdo v této nelehké době (SSHR) nepomohl, ačkoli dnes a denně sháněla dobrovolníky na pomoc,“ snažili se právníci úřadu přesvědčit soud, aby jim dal za pravdu.
Předsedkyně soudního senátu Lenka Kaniová ale všechny tyhle námitky odmítla. Z písemného rozsudku je možné vyčíst, že i soudkyně považovala obranu ve stylu „USA chce Česko ohrozit“ za nelogickou.
„Stěží lze však podle kasačního soudu uvěřit tomu, že tak ,cizí mocnost‘ činí prostřednictvím podpory projektů, jejichž cílem je údaje o odměňování učinit všeobecně veřejnými, a že by případně jiné ,cizí mocnosti‘ čekaly s personální destabilizací veřejné moci v ČR právě na takový veřejný zdroj informací,“ rozhodla soudkyně Kaniová a odkázala na starší judikáty, které už od roku 2011 - za splnění určitých podmínek - přikazují úřadům, aby přestaly platy svých zaměstnanců tajit.
Bašná takhle se svým projektem například nedávno uspěla v další při s Kanceláři prezidenta republiky, která už roky důsledně odmítá platy zveřejňovat (přiměly ji k tomu v několika případech jen žaloby). Brání se odkazem na údajně nepřiměřený zásah do soukromí.
Nejvyšší správní soud v tomhle sporu prohlásil, že platy vysokých úředníků jsou veřejnou informací. Zjednodušeně podle pravidla: čím vyšší úřednický post a větší zodpovědnost nebo vliv na utrácení veřejných peněz, tím menší ochrana soukromí.
