Úřední den Jermanové? Dělá si kampaň za peníze kraje, čelí kritice

Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) objíždí i v době volební kampaně okresní města Středočeského kraje. Setkání s občany prezentuje jako „Hejtmančin úřední den v regionu“. Podle Jana Outlého z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH) tím porušuje zákon o volbách do zastupitelstev krajů.

Jermanová navštěvuje okresní města svého kraje už několik let. Během posledních měsíců je v setkávání s občany velmi aktivní, od června do září si naplánovala výlet do Mělníka, Kolína, Berouna, Benešova a mnoha dalších okresních i menších měst ve Středočeském kraji. Zpravidla postaví na náměstí stánek nebo si v kavárně povídá s lidmi. Není to ale klasické úřadování – se stížností na rozbitou silnici nebo žádostí o dotaci pro sportovní klub se nechodí za hejtmanem.

Volební kampaň dnes často trvá v podstatě od jedněch voleb k druhým, z pohledu zákona ale nastává dnem vyhlášení voleb. Kampaní se potom rozumí jakákoliv propagace kandidáta, a to včetně veřejných oznámení a jakýchkoliv doprovodných akcí. A nakonec zákon přímo říká, že volební kampaň musí probíhat čestně a poctivě. A v tom je podle Outlého problém.

„V jakékoliv kampani je problém, když veřejný činitel vystupuje z titulu veřejné funkce, čímž voliče může zmást ohledně toho, v jaké roli se nachází,“ říká pro Seznam Zprávy Outlý. „Pokud je úřední den, pak ten občan má mít možnost činit to, co se v úřední den činit dá. Nebo je to diskusní setkání s občany, což je samozřejmě v pořádku, ale není to úřední den a je to normální volební kampaň.“

Neférové kampani se už před patnácti lety věnoval Ústavní soud. Jan Nádvorník z ODS se tehdy stal senátorem za Prahu 11 i přesto, že o svém soupeři publikoval lživé informace v místních radničních zpravodajích.

„Pro ÚDHPSH je podstatné to, co se píše v odůvodnění, kde se Ústavní soud vypořádává s otázkou, jak jsou na tom veřejně činní politici v době kampaně. Ústavní soud říká, že samozřejmě mohou v době kampaně vystupovat. Pokud kandidují, tak jim nikdo nemůže upřít možnost oslovovat voliče. Ale musí dbát na to, aby nevystupovali z titulu své funkce, aby nedodávali punc oficiality tomu, co je ve skutečnosti volební kampaň. A aby nezneužívali veřejných prostředků,“ vysvětluje Outlý.

Právě veřejnou funkci a veřejné prostředky přitom hejtmanka při „úředních dnech v regionech“ naplno využívá. Na mítinky například jezdí služebním autem, se kterým už měla nejedno mrzení. Služební auto sice může pro osobní účely využít, měla by to ale uvést ve vyúčtování, které politici po volbách zasílají ÚDHPSH. To se hejtmanka udělat nechystá.

„Nejsou součástí kampaně, pořádáme je po celou dobu funkčního období,“ uvedla Jermanová na dotaz Seznam Zpráv, zda setkání s občany zahrne do zprávy o volební kampani.

Jermanová není prvním úřadujícím politikem, který čas a prostředky spojené s funkcí využívá v době předvolební kampaně. Prezident Miloš Zeman se podobným způsobem zajímal o blaho svých občanů zejména před svým znovuzvolením.

„To byla ta jeho setkání s občany na náměstích, kdy jsme jako úřad tvrdili, že to není přece práce prezidenta. Nijak to nevyplývá z jeho pravomocí a není to nic, co by se týkalo výkonu jeho úřadu. V době kampaně měla zkrátka taková setkání být evidována jako volební kampaň. Neznamená to, že by je nemohl dělat, ale měl je vykázat jako volební kampaň,“ říká Outlý.

Jiní politici se přitom zákonu snaží vyhovět. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí vznikl teprve v roce 2017 a v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny se strany včetně ČSSD nebo ANO zachovaly férově, říká Outlý.

„Ve sněmovních volbách se někteří ministři snažili vyjít zákonu vstříc. Kateřina Valachová (tehdejší ministryně školství, pozn. red.) s námi konzultovala svůj přístup. Když jela jako ministryně do regionů na pracovní schůzku na krajský úřad, nechala ho ale stát před úřadem a na náměstí na mítink s občany jela soukromě taxíkem. Zpátky z kraje už jela zase jako ministryně. Kde je vůle, tam to rozlišit jde.“

Jakým způsobem je ale možné proti neférové kampani bojovat? ÚDHPSH zkoumá až výslednou zprávu o financování kampaně. Za případné nedostatky potom může udělit pokutu. Druhou cestou je podání stížnosti na výsledek voleb na základě zákona o volbách do krajských zastupitelstev. Tam je totiž napsáno, že kampaň musí probíhat čestně a poctivě.

„Nešťastné je, že jediná sankce je zrušení voleb, což je tak silný kalibr, že k tomu takřka nikdy soudy nepřistoupí,“ říká Outlý. Ústavní soud tímto způsobem nařídil opakování voleb ve Strakonicích. „Zrušit volby je vždycky velký poprask, navíc se zkoumá, jestli ten prohřešek měl potenciál ovlivnit výsledek voleb, což v tomto případě by asi tak nebylo,“ dodává jeden z pěti členů ÚDHPSH.