Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Firma Willow Group nepůsobí jako hvězda hi-tech oboru - nemá kancelář ani dohledatelnou historii. Vznikla teprve před třemi lety jako společnost na pronájem nemovitostí a její webové stránky jsou plné pravopisných chyb.
Přesto se na ni česká diplomacie spoléhá v nadmíru závažném a citlivém úkolu - zajištění svých komunikačních systémů a kyberochrany.
Za poslední rok Černínský palác s Willow Group uzavřel smlouvy za téměř deset milionů korun. Jednu loni v září - pouhý měsíc poté, co si zaregistrovala příslušný obor podnikání. A druhou letos v červnu, krátce před volbami - to si společnost od státu připsala rovnou sedm milionů za služby „solution architekta“.
Za tímto honosným anglickým názvem se skrývá pozice rádce v oblasti komunikačních a informačních technologií.
Willow Group svou první milionovou zakázku získala bez výběrového řízení ještě za ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Ten se nyní od smlouvy distancuje. Úřad zůstal i po jarní změně na ministerském postu v rukou ČSSD - a peněz společnosti Willow Group posílá ještě více.
„Nezávyslí“ specialisté
Sídlem firmy má být činžovní dům nedaleko pražského náměstí Jiřího z Poděbrad. Na adrese, kterou Willow Group uvádí na svých webových stránkách i v obchodním rejstříku, ale podle všeho bydlí hlavně soukromí nájemníci. Willow Group tu zvonek nemá. Sídlí tu ale Advokátní kancelář JUDr. Hana Vrbová - jmenovkyně jednatele Willow Group Štěpána Vrby.
Do firmy se také nelze dovolat - žádné telefonní číslo na webových stránkách není. Zato se na nich lze dočíst například to, že Willow Group „má vize v oblasti informačních technologií“.
„Našim klientům pomáháme s plánováním a tvořením vizí ohledně IT. Je jedno zda jste malá firma, nadnárodní korporace, Státní úřad či dokonce Ministerstvo naši nezávyslí specilisté Vám pomohou,“ píše se dále na webu. Citace je přesná, včetně všech gramatických chyb, překlepů a chybějící interpunkce.
Kdo jsou oni nezávislí specialisté, nelze z webu zjistit. V rejstříku je jako jednatel uveden osmatřicetiletý Štěpán Vrba. Podle sociální sítě LinkedIn ještě v srpnu 2020 působil v přední IT firmě S&T CZ, kde pracoval tři roky. A před deseti lety učil výpočetní techniku na střední škole.
Vrba odpověděl Seznam Zprávám na e-mail zaslaný na firemní adresu. „V úvodu mé odpovědi vás musím upozornit, že jsem vázán mlčenlivostí a nemohu prozradit více, než je veřejně dostupné,“ napsal.
Dozvíme se alespoň to, že zaměstnance firma nemá žádné, činnost pro Ministerstvo zahraničních věcí vykonává sám Vrba, který podle svého vyjádření drží prověrku na stupeň tajné. Podle veřejného registru smluv má navíc Vrba vedle smlouvy na firmu i další kontrakt, psaný na něj osobně. Jejím předmětem je stejná činnost - tedy poskytování služeb solution architekta - a její hodnota je bezmála půl milionu korun bez DPH.
Bez tendru „o prsa“
Ministerstvo zahraničních věcí se ve věci smluv s Willow Group odkazuje na dlouhodobou strategii. Úřad loni v létě ohlásil, že v příštím roce hodlá utratit za IT zakázky bezmála sto milionů korun. Tento záměr, který má „vyzbrojit“ českou diplomacii do složitých časů informačních válek, dokonce schválila vláda. Průběžný výsledek těchto snah - tedy zakázky pro Willow Group - se však nezdají odborníkům na boj s korupcí.
„Z hlediska transparentnosti je společnost rozhodně riziková. Nemá jedinou zveřejněnou účetní závěrku, základní kapitál společnosti je 100 Kč, což je legální, nicméně společnosti, které si za svým podnikáním stojí, mají základní kapitál řádově vyšší,“ upozorňuje analytik Transparency International Marek Chromý.
Ten poukazuje i na problematický počátek spolupráce firmy s Černínským palácem. První zakázka ze září 2020 byla v hodnotě 1 999 999 korun. „O zakázku se tedy nemuselo soutěžit a mohla být zadána takzvaně z ruky, tedy bez výběrového řízení. A to o pouhé dvě koruny,“ dodává Chromý.
Navíc v té době dokonce na ministerstvu existovalo speciální oddělení „Enterprise a Solution Architektury“. Úřad tedy měl k dispozici vlastní experty.
Analytik organizace Rekonstrukce státu Ervín Hausvater poukazuje na to, že letos už sice firma získala zakázku za necelých sedm milionů v rámci tendru, ale byla jediným účastníkem.
„Podle obchodního rejstříku společnost vznikla v roce 2018 jako firma s hlavním oborem podnikání v oblasti pronájmu nemovitostí a ve veřejném rejstříku chybí účetní závěrky, což je porušení zákonné povinnosti,“ dodal pro Seznam Zprávy Hausvater.
Přísně tajná zakázka
O tom, jak se dostal k první zakázce v roce 2020, kterou úřad nastavil tak, aby nemusela být soutěžena ve výběrovém řízení, Vrba nechce mluvit. Je to prý tajné.
Nemůže ani poskytnout žádné reference na práci své společnosti. „Požádal jsem klienty, zda mohu pro vás uveřejnit jejich jméno, a dostalo se mi zamítavých odpovědí,“ napsal.
Účetní závěrky jeho firma sice již několik let nezveřejňuje, ale prý tak učiní v následujících týdnech. Z mailu vyplývá, že je to pravděpodobně chyba účetní firmy. „V rámci svého pracovního vytížení se tomuto nevěnuji,“ uvedl Vrba.
A sídlo firma rozhodně má, ujišťuje jednatel. Sdílí ho s výše jmenovanou advokátní kanceláří. A zákonné označení je prý nalepené na okně.
Bývalý šéf diplomacie Petříček se od smlouvy uzavřené za jeho působení na ministerstvu distancuje. Prý vůbec neví, o co se jedná.
„Rozhodování o této smlouvě jsem se rozhodně nezúčastnil, je nutné se zeptat přímo na odborném útvaru na ministerstvu,“ napsal v SMS zprávě Seznam Zprávám Petříček.
„Jeho“ šéf odboru informačních a komunikačních technologií Václav Hubička už ale na postu nepůsobí. Šlo o jednu z mála personálních změn na vedoucích funkcích poté, co si úřad předaly dvě znesvářené „party“ ČSSD.
Proč Hubička z postu odešel, Ministerstvo zahraničí nyní nesdělilo. Mluvčí úřadu Mariana Wernerová jen uvedla, že byl přesunut do jiného útvaru, do Diplomatického servisu, kde je zástupcem ředitele pro informační technologie.
Dynamický nákupní systém
Na dotaz, jak byla firma Willow Group vybrána, poskytuje mluvčí obsáhlou a komplikovanou odpověď: „Ministerstvo zahraničních věcí zavedlo dne 2. listopadu 2020 dynamický nákupní systém s názvem ‚Dynamický nákupní systém na pořizování specializovaných služeb v oblasti ICT a kybernetické bezpečnosti pro roky 2020–2024‘, který je uveřejněn v Národním elektronickém nástroji. Tento systém byl rozdělen na části A - Specializované služby v oblasti ICT a B - Specializované služby v oblasti kybernetické bezpečnosti. Společnost Willow Group byla vybrána v dílčím kole dynamického nákupního systému - část A Specializované služby v oblasti ICT v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.“
Platí ale, že i v rámci „dynamického nákupního systému“ se jednotlivé zakázky vypisují jednotlivě.
Petříček o funkci v čele české diplomacie přišel letos na jaře, když prohrál vnitrostranický souboj se stávajícím šéfem ČSSD a ministrem vnitra Janem Hamáčkem. Ten pak na post ministra zahraničí dosadil svého dlouholetého odborného tajemníka Jakuba Kulhánka. A za něj Willow Group dostala další smlouvu.
IT zakázky byly vždy na Ministerstvu zahraničí bodem sváru. Například když úřad v roce 2010 přebíral ministr Karel Schwarzenberg (TOP 09) po Janu Kohoutovi, který tehdy ministroval v nepolitické vládě, sesadil dva vysoké diplomaty blízké Kohoutovi, Karla Borůvku a Vladimíra Válkyho. Údajně právě kvůli nesrovnalostem v IT zakázkách.
Všechny tři sociálnědemokratické ministry zahraničí z aktuální vlády Andreje Babiše, Petříčka, Hamáčka a jeho muže Kulhánka, na úřad doprovodily stranické „šedé eminence“, které provází podezření z finančních machinací. Petříčkův stranický kamarád a bývalý europoslanec Miroslav Poche se stal jeho poradcem, s Kulhánkem přišel Pocheho konkurent z oranžové Prahy, Pavel Jaroš jako politický náměstek.
Jaroš má v úřadu na starosti „interní chod diplomatické služby“ a ekonomickou diplomacii. V Černínském paláci působil už v minulosti jako generální sekretář, se svým předchůdcem v této funkci Karlem Srbou byl obžalován v kauze pochybné rekonstrukce českých ambasád. Soud nakonec oba obžaloby zprostil pro nedostatek důkazů.
Kontroverzní pověst má i Miroslav Poche, původně lokální pražský politik. V roce 2010 se „proslavil“, když figuroval v kauze nelegálního financování ČSSD. Peníze měl tehdy rozepisovat na několik členů – ti poté finanční dar vykázali jako členské příspěvky.
