Úřad utratil půl miliardy bez soutěže. Hlavní viník je exministryně Marksová, ukazuje zpráva NKÚ

Když Seznam loni na jaře zveřejnil, jak se podle interní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu na ministerstvu práce a sociálních věcí plýtvalo stamiliony na IT systémy, tehdejší ministryně Michaela Marksová z ČSSD závěry odmítla. Je to jen pracovní verze, všechno se vysvětlí, opakovala.

Nestalo se to však.

NKÚ přišel v pondělí s oficiálními závěry prověrky, které odpovídají tomu, co už Seznam popsal. Ministerstvo například podle kontrolorů vlastní vinou nestihlo vypsat výběrové řízení – takže pak bez soutěže prodloužilo smlouvu s firmou, která úřadu dodává jeden z klíčových systémů na výplatu sociálních dávek.

Podle kontrolorů tak úřad utratí v této zakázce půl miliardy korun v rozporu s pravidly.

NKÚ podal v souvislosti s kontrolou dvě trestní oznámení. Nic podrobnějšího k nim neuvedl. Podrobnější zkoumání konkrétních závěrů NKÚ však naznačuje, že část ze zjištěných nedostatků jde přímo za exministryní Marksovou a za jejími nejbližšími spolupracovníky.

Podle informací Seznamu se totiž trestní oznámení týká – mimo jiné – i utrácení peněz bez soutěží.

Michaela Marksová převzala ministerstvo v roce 2014 a její mise měla jasný cíl, který byl daný i úkolem od vlády: vybrat nové dodavatele strategických IT systémů, přes které ročně proteče 80 miliard. A to kvůli vleklým problémům, které začaly za bývalého ministra Jaromíra Drábka z TOP 09. Drábkův pokus vybrat nového dodavatele skončil krachem a odsouzením jeho náměstka Vladimíra Šišky kvůli zmanipulování zakázek.

Ministerstvo se pak muselo vrátit ke společnosti OKsystem, která tyto služby poskytovala už od 90. let.

Ministryně Marksová tedy měla vypsat otevřené soutěže, z nichž od 1. ledna 2016 vyjdou noví, pokud možno levnější dodavatelé. „Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) toto neučinilo, protože jak samo uvedlo, upřednostnilo realizaci jiných projektů z oblasti ICT. MPSV se tak do krajně naléhavé situace uvedlo vlastní nečinností a neplněním úkolu z usnesení vlády,“ shrnuli to nyní kontroloři.

Koncem roku 2016 ministerstvo zjistilo, že nestíhá nasadit nové systémy včas. Takže prodloužilo smlouvu se stávajícím dodavatelem – firmou OKsystem. Kontrakt s firmou OKsystem tak poběží až do roku 2020.

Podle zákona sice smí zadavatel zakázky v tísni uzavřít soutěž s konkrétním dodavatelem. Ale ne v situaci, kdy si tuto tíseň způsobí sám. Kontroloři spočítali, že ministerstvo tak neoprávněně utratilo půl miliardy. A že kdyby se podařilo nové systémy zprovoznit, jen za rok 2017 by stát ušetřil 362 milionů.

Pod prodloužením smlouvy z roku 2016 je podepsaná přímo ministryně Marksová.

Michaela Marksová v pondělí na žádost o přímý rozhovor neodpověděla.

Poslala písemné vyjádření, v němž označila závěry NKÚ za „nepřesné, zavádějící a jejich výklad účelový“. A uvedla, že ministerstvo naopak pod jejím vedením 600 milionů ušetřilo.

Prodloužit bez soutěže smlouvu s OKsystemem pak podle Marksové projednala i vláda – z toho exministryně vyvozuje, že vše bylo v pořádku.

Podle exministryně šlo především o to, rozbít monopol společnosti OKsystem – což se prý během jejího působení dařilo. „MPSV za mého vedení bylo fakticky první, kdo zahájil realizací otevřených soutěží pokus o vyvázání se z područí monopolních dodavatelů. Všichni před tím jen mluvili a nikdo nic reálně neudělal,“ dodala Michaela Marksová.

Jenže NKÚ hned v úvodu své zprávy říká, že tento cíl se nepovedl a žádný ze základních systémů dodnes nefunguje. A jednoznačně kontroloři uvádějí, že ministerstvo při hašení problémů porušovalo zákon o veřejných zakázkách.

Video: Marksová: Za IT jsme ušetřili 600 milionů. Co ale říká zpráva kontrolorů?

Další smlouvou, kterou kontroloři ve zprávě vypíchli, je kontrakt na takzvanou systémovou integraci. Také v tomhle případě ministerstvo za Marksové prodloužilo smlouvu bez soutěže. Protože se, jak znělo oficiální zdůvodnění, s řádnými tendry dostalo do skluzu kvůli firmám, jež si stěžovaly u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Smlouvu tehdy podepsal náměstek Baxa.

Ministerstvo tak podle kontrolorů neoprávněně utratilo 87 milionů.

„Bohužel, časové posuny v původně plánovaných harmonogramech byly jednoznačně zapříčiněny účelovými námitkami ze strany neúspěšných uchazečů, obstrukčním chováním původních dodavatelů při realizaci výměny starých systémů, a tak i tím, že jsme v budování eGovernmentu byli v tomto pojetí první,“ vyjmenovala v pondělním prohlášení Michaela Marksová, s jakými potížemi se muselo ministerstvo při přípravě zakázek vyrovnávat.

Jenže kontroloři ve svém závěru jinými slovy jasně píší: s tím, že se firmy můžou odvolat k ÚOHS jste měli počítat – není to důvod k tomu, abyste na poslední chvíli uzavírali smlouvy bez tendru.

Seznam také už dříve informoval, že NKÚ v protokolu popsal, jak se některé zakázky, které navíc stále nejsou dokončené, prodražují.

IT systém na výplatu dávek v nezaměstnanosti vyhrála společnost ATOS s nabídkovou cenou 88 milionů. Ovšem k přelomu roku 2017 a 2018 ministerstvo schválilo náklady navíc v hodnotě 73 milionů.

Bývalá ministryně Marksová už dříve řekla, že je to normální.

Původně vysoutěžené ceny zakázek jsou prý jen základní. A dopředu se počítalo s tím, že se budou během čtyřletého trvání navyšovat podle požadavků ministerstva. „Protože nikdy dopředu nevíte, jak se změní legislativa. Takže logicky to jsou vlastně dvě čísla, která jsou nepoměřitelná. To není tak, že byla nějaká původní cena a my jsme ji navýšili,“ vysvětlila Marksová.

NKÚ rovněž zjistil, že takto nastavené smlouvy vlastně neměly žádný strop – nebylo dané, kolik se může maximálně utratit. Navíc smlouva počítala s tím, že na rozvoj systému bude potřeba 1 800 takzvaných člověkodnů. Doteď jich systém spolykal už 9 500.