„Analýza hudebních festivalů“ za 45 tisíc měsíčně. Úřad hejtmanky Jermanové platil za podezřelé služby

Měl (či měla) zaměstnanecké číslo 5695. A v popisu práce mimo jiné stálo: „sledování aktuálního dění a poskytování zpětné vazby“. S odměnou 35 tisíc měsíčně.

Víc se o tomto člověku, kterého zaměstnal Krajský úřad Středočeského kraje, není možné dozvědět.

Seznam sice získal dokument s přehledem 35 pracovníků (či pracovnic), které si v roce 2017 krajský úřad najal na krátkodobou smlouvu, ale kdo jsou či jakou práci konkrétně odvedli, už není možné se dozvědět.

Přitom je z anonymního přehledu patrné, že úřad těmto lidem zaplatil v některých případech až stovky tisíc korun.

Z dokumentu jen vyčteme, že vykonávali blíže neurčitou činnost, jako je už zmíněné „poskytování zpětné vazby“. Nebo služby, které normálně zajišťují stálí zaměstnanci úřadu.

Lze totiž uvést i další příklady:

Pracovník číslo 5642 byl přijat na „zajišťování monitoringu periodik vydávaných místními akčními skupinami na území Středočeského kraje“. Dostával na to po celý předloňský rok 20 tisíc měsíčně.

Další – vedený pod číslem 5677 – zase za 60 tisíc měsíčně poskytoval „poradenství v oblasti eGovernmentu a v procesních záležitostech chodu krajského úřadu“.

A další z takových pracovníků také zajišťoval „analýzu hudebních festivalů“ nebo „monitoring činnosti ostatních krajů“. Smlouva, která platila od března do prosince, mu každý měsíc zajišťovala 45 tisíc.

Jména a podrobný přehled odvedené práce nebo zdůvodnění, proč bylo nutné na ni najmout zvláštní sílu, jsou však utajena nejen pro média.

Přehled všech zmíněných smluv si loni na podzim vyžádal od vedení kraje opoziční zastupitel Martin Macháček (STAN), ale také uspěl jen částečně. „Informace jsem dostal, ale jména byla začerněná. Nebylo možné zjistit, co je to za lidi. Ani ověřit odevzdanou práci,“ vzpomíná zastupitel.

Jeho kolegové se pustili alespoň do analýzy všech dostupných dokumentů a zjistili, že nejvíc sporných smluv uzavřel odbor přímo spadající pod hejtmanku Jaroslavu Pokornou Jermanovou.

Jen v roce 2017 utratil za tyto spolupracovníky zhruba pět milionů, z toho 2,6 milionu šlo na nejrůznější formy propagace, monitoringů médií a PR analýz. To jsou činnosti, na které má krajský úřad vlastní zaměstnance.

Některé smlouvy na tyto služby byly platné ještě loni, a i proto se minulý týden k anonymnímu přehledu krajských spolupracovníků vrátil středočeský zastupitel Ivo Šanc (STAN).

Na zasedání kontrolního výboru chtěl prosadit, aby smlouvy prošly důkladnou prověrkou. Včetně pátrání, jakou konkrétní práci kraj za své peníze dostal. „Chtěli jsme zjistit, kdo tu práci vykonával, jaké byly ty skutečné výstupy, jestli ta práce odpovídala vynakládaným částkám,“ vysvětluje Šanc.

Jeho návrh však i kvůli odporu členů za hnutí ANO neprošel. „A to v soukromých rozhovorech někteří z nich říkají: My víme, že se ty věci dějí a že by to mohla být černota,“ říká Ivo Šanc na adresu kolegů z hnutí, které má ve středočeském zastupitelstvu po volbách v roce 2016 nejsilnější zastoupení.

Ivo Šanc má přitom pro podezíravý postoj k přehledu spolupracovníků ještě „vlastní“ důvod.

Jednou z položek je zde totiž člověk, který bral 60 tisíc za různé činnosti, od strategie nakládání s odpady přes problematiku parkování až po zpracování prospektů. „Vůbec netuším, že by pode mnou někdo takový pracoval,“ podivuje se Ivo Šanc, který měl v roce 2017 jako tehdejší krajský radní životní prostředí, a tedy i odpady, na starosti.

Předsedou kontrolního výboru, jímž je dnes, se stal poté, co se ANO svého původního partnera v krajské koalici STAN zbavilo a začalo vládnout s komunisty a sociálními demokraty.

Jedním z členů kontrolního výboru, který prověrku smluv nepodpořil, byl v řadách ANO i Tomáš Dvořáček.

„Úplně jsem neshledal, že by se to muselo dál řešit. Ale každý hlasoval sám za sebe, určitě to nebylo tak, že by nám někdo předem řekl, co máme dělat,“ ujišťuje Dvořáček, jinak předseda místní organizace ANO v Příbrami.

Dvořáček na druhou stranu uznává, že monitoring hudebních festivalů za 45 tisíc měsíčně může vyvolávat pochybnosti. A že by stálo za to vše vysvětlit. „Asi ano, já nevím. Asi víc vám k tomu neřeknu,“ říká.

Podle Dvořáčka navíc členové výboru nevěděli, zda mají vůbec pravomoc něco takového zkoumat. A převážil názor, že to může udělat jedině ředitel krajského úřadu.

Ani vedení kraje však nechtělo na otázky kolem smluv odpovídat.

Konkrétně na dotazy Seznamu, jestli je ochotno zveřejnit jména pracovníků a zda nemá pochybnosti o kvalitě odvedené práce a utracených penězích.

Hejtmanka Pokorná Jermanová se Seznamem dlouhodobě nekomunikuje – platí to od loňského léta, kdy Seznam upozornil, že dala svůj služební krajský Superb k dispozici manželovi.

Mluvčí úřadu Helena Frintová pak odpověděla: „Vzhledem k charakteru Vašich dotazů Vám sdělujeme, abyste je podal prostřednictvím žádosti dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Žádost adresujte přímo na oddělení stížností Krajského úřadu Středočeského kraje.“

Takové doporučení však znamená čekat podle zákona na odpověď dalších patnáct dnů a výsledek není jistý.

Redakce Seznamu se totiž snaží pomocí informačního zákona zjistit podrobnosti v dalších kauzách kolem Středočeského kraje. Ale vesměs bezvýsledně.

Jako příklad marné snahy lze uvést dlouhodobou snahu získat od úřadu oficiální dokumenty, jak často manžel hejtmanky Jaroslavy Pokorné používal její služební limuzínu a kam s ní jezdil. Nebo získat kompletní znění auditu, který si nechal kraj vypracovat kvůli pochybnostem o férovosti zakázek na opravu silnic. A také zjistit, proč radní nechali v sídle úřadu prohlédnout 30 kanceláří, jestli v nich nejsou odposlechy. Ve všech těchto případech krajský úřad informace dlouhodobě zadržuje.