Článek
Celý týden panuje napětí mezi EU a britsko-švédskou firmou AstraZeneca, která ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou vyrábí vakcíny proti onemocnění covid-19. Podle uzavřené smlouvy měla původně doručit 75 milionů dávek vakcíny do března tohoto roku. V minulém týdnu však oznámila, že jich dodá méně než polovinu. K vyostření došlo kvůli sporům o vyznění smlouvy.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek pro německou stanici Deutschlandfunk řekla, že AstraZeneca stále neposkytla přesvědčivé vysvětlení, proč by slíbené dodávky nemohla dodat. I proto se EK rozhodla smlouvu ze srpna loňského roku zveřejnit. Na to ostatně tlačili také europoslanci, kteří vyčítali Evropské komisi nedostatek transparentnosti u smluv týkajících se nákupů vakcín.
Smlouva obsahuje informace o přesně stanoveném množství i harmonogramu dodání. Tím v německém rádiu argumentovala i von der Leyenová. Informace se ale kvůli začernění z dokumentu nedočteme.
Jaký harmonogram byl přesně dohodnut, jsme se ale ze smlouvy nedozvěděli. Údaje jsou začerněné. pic.twitter.com/H8tANvZwL3
— Viktor Daněk (@victorius) January 29, 2021
AstraZeneca argumentuje tím, že unie vakcíny objednala příliš pozdě. Továrny tak neměly dostatek času se připravit. Britská média však tento týden přišla s informacemi, že bude dodávek vakcín AstraZenecy pro zemi nadbytek. Britové podle firmy byli první, a tedy i dostanou více vakcín. To ale Evropská komise odmítá. „Není to jako u pekaře, kde stojíte ve frontě,“ řekla von der Leyenová v rádiovém rozhovoru.
Obě strany se tak přou o vyznění smlouvy. V ní se píše, že „výrobce musí vyvinout maximální rozumné úsilí, aby poskytl kapacitu svých továren k produkci vakcín, které nasmlouval s EU“. Na základě této formulace by mohly dohady EU s AstraZenecou nabýt soudního rázu. Není totiž jasná její interpretace.
Spor panuje také kolem toho, zda by měla firma nahradit omezení výroby v jednom z podniků na území EU, kterým částečně zdůvodňuje nižší dodávky, vakcínou ze svých britských továren. Kvůli tomu roste měsíc po dokonání britského odchodu z unie napětí mezi Bruselem a Londýnem. Zatímco komise požaduje větší množství vakcíny z britských podniků, firma to odmítá a britská vláda nechce slyšet o omezování dodávek pro svou zemi.
Smlouva v této věci uvádí, že výroba vakcín nasmlouvaných komisí probíhá ve dvou závodech v Belgii a Itálii, stejně jako ve dvou britských. Firma zároveň „může v případě potřeby vyrábět vakcínu i v zařízeních mimo EU, aby zrychlila dodávky vakcíny do Evropy“.
Každý export se musí nahlásit
V pátek odpoledne Evropská komise představila nová pravidla pro export vakcín vyrobených v EU. Firmy budou povinny hlásit jakýkoliv plánovaný vývoz vakcín. Podle EK jde o zlepšení transparentnosti v obchodování s aktuálně velmi žádaným zbožím. Povinnost je zatím časově podmíněná a měla by platit do března tohoto roku. EK tak reaguje opět na napětí mezi firmou AstraZeneca a především informace, že Velká Británie výpadky dodávek britských továren doplňovala dodávkami z území EU.
Nové pravidlo pro vývoz se ale nebude týkat exportu do 92 zemí, což jsou většinou země západního Balkánu nebo rozvojové země. Pro Velkou Británii výjimka neplatí.
VP @VDombrovskis says 92 countries are exempted from EU's new potential vaccines export ban, including Western Balkan neighbours, EFTA (🇨🇭🇳🇴🇮🇸🇱🇮) and developing countries. He does not list UK as being exempt.
— Dave Keating (@DaveKeating) January 29, 2021
But..."the measure is not targeting any particular country," he says. pic.twitter.com/ysOzoiK8Br
EMA dala souhlas, čeká se na EK
V pátek odpoledne také Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dala vakcíně firmy AstraZeneca zelenou. Je to tak po vakcínách firem Pfizer a BioNTech a Moderna třetí druh očkování proti covidu-19, který bude legálně dostupný na unijním trhu. AstraZeneca má však podmínku, že se její vakcína smí podávat pouze lidem starším osmnácti let.
Věkovou podmínku dostala AstraZeneca proto, že neexistuje dostatek spolehlivých dat, která by EMA považovala za garanci plošného užití. Kritika se ale týkala toho, že AstraZeneca nezařadila do výzkumného programu potřebné množství lidí starších 55 let. Ti tvořili pouze 8 procent z celkového vzorku.
📢 EMA has just recommended granting a conditional marketing authorisation for the #COVID19vaccine AstraZeneca to prevent #COVID19 in people from 18 years of age. 👉Read our press release: https://t.co/YDbOvZEMUN pic.twitter.com/Sbj6TdlGTW
— EU Medicines Agency (@EMA_News) January 29, 2021
„Nemáme dostatek dat z věkové skupiny nad 55 let, proto nemůžeme zhodnotit účinnost u této kategorie,“ připouští EMA v páteční tiskové zprávě. Potvrzuje ale její bezpečnost a dodává, že díky právě probíhajícím studiím bude brzy známá účinnost i u starších lidí. Stejně jako u vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna je nutné aplikovat vakcínu AstraZeneca dvakrát, a to v rozmezí 4–12 týdnů.
Po schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky musí ještě dojít ke schválení Evropskou komisí.