Článek
Na sbalení měl pár hodin, spolu s ostatními opouštěl zástupce obchodního rady Moskvu ve spěchu. „S tím musíte v diplomacii počítat, zvlášť v Rusku,“ říká pro Seznam Zprávy vyhoštěný ekonomický diplomat s tím, že i tak podobná událost člověka po letech práce zasáhne, turbulentní změny a stěhování, zvlášť rodinu, děti.
Přesto je přesvědčen, že zatím se situace pro české firmy výrazně nezměnila. I vzhledem k faktu, že pomocnou ruku nabídly ostatní státy.
„To vyhoštění zatím postihlo pouze samotný zastupitelský úřad, kde z celkového počtu pěti ekonomických diplomatů zůstal jeden. Bavil jsem se s obchodním radou Tomášem Hartem, který tam zůstal. Mluvil o velké podpoře z řady zemí. Z Německa, Holandska, pobaltských zemí. Nabízejí případnou asistenci českým firmám, nebo ambasádě, kdybychom se opravdu dostali do situace, kdy nebude ambasáda časově a kapacitně schopná něco udělat,“ dodává muž, který v Moskvě působil jako zástupce obchodního rady.
Jak konkrétně by jiné země uměly našim firmám v této situaci pomoci?
To je různé, může to být pomoc v oblasti certifikace, může to být pomoc v oblasti partnerů. Já bych rád připomněl, že ambasáda jako taková má primárně na starosti „byznys to government“, to znamená ty problémy, které firmy řeší se státními vládními institucemi. Zároveň ale zůstal v Moskvě ředitel agentury CzechTrade, který dělá naopak „byznys to byznys“. Takže si myslím, že v současné chvíli je to svým způsobem pokryto, v menší fázi. Myslím si, že ministerstvo udělá všechno pro to, aby jakékoliv požadavky českých firem byly vyslyšeny.
Přesto, obáváte se teď ze strany Ruska pro české firmy úřední šikany, jak to někteří nazývají?
Těžko říci. Byrokracie a řekněme procedurální aspekty byznysu jsou velice složité. Já si pamatuji rok 2014, 2015, kdy krize nabrala mezinárodního formátu (po anexi Krymu, pozn. red.). Dopady jsme pociťovali ještě v roce 2016, 2017, kdy se na nás obracely firmy, že mají problém například s celními úřady. Zatím mám informace od partnerů v Ruské federaci, že zatím nebyl vydán žádný federální pokyn: Nespolupracujte s Českou republikou a tak dále. Takže v tuto chvíli si troufám říct, že pro samotný byznys by se nemuselo až tolik měnit, ale záleží pochopitelně na dalším vývoji.
Ono to samozřejmě nemusí být až takto explicitně vysloveno, já tím mám na mysli třeba zdržování udělování víz a další úřednické záležitosti, které těm firmám neskutečně komplikují život…
Musím teda s politováním říci, že vlastně jsme se s tím potýkali v době pandemie docela často. A ekonomický úsek velice aktivně pomáhal českým podnikatelům dostat se do Ruské federace, protože uzavřela své vnější hranice a do Ruska mohli vjíždět pouze vysoce kvalifikovaní specialisté a další výjimky. To všechno procházelo už tak složitou procedurou, kdy ambasáda přes své kontakty na ministerstvech průmyslu, obchodu, financí a tak dále lobbovala nebo urgovala ty jednotlivé žádosti. Měli jsme případ investora, který čekal šest měsíců na to, aby se do Ruska dostal. Záleží také, kolik pracovníků na ruské ambasádě v Praze, na konzulárním oddělení, zůstane, kolik jich tam bude pracovat a jaké budou mít limity pro vydávání víz.
Jaké byly nejnovější ekonomické plány vašeho týmu v Rusku, které jste musel jako zástupce obchodního rady opustit uprostřed práce?
Připravovaly se projekty v oblasti strojírenství, leteckého průmyslu, zemědělství. Sklářské firmy v Čechách měli navštívit ruští architekti, designéři. V cestovním ruchu také, v oblasti hotelnictví a spa, pro ně byli ruští klienti velice důležitý zdroj příjmů. Takže ano, bylo tam několik velkých projektů připravovaných za podpory Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Úřadu vlády, které v současné chvíli musí buď někdo převzít, nebo se budou muset zrevidovat. Ministerstvo se s tím bude muset vypořádat a říct, které projekty je reálné uskutečnit a které ne. Takže nedokážu vám teď říct finanční přínos projektů, které budou v podstatě zmraženy.
Lidé působící v Rusku mluví o nadstandardním zázemí pro české firmy, zvlášť kolem Českého domu…
Kromě Českého domu funguje v Rusku i český podnikatelský klub, který dnes čítá okolo 50 členů a v rámci těchto platforem se podnikatelé scházeli, sdíleli zkušenosti, je to v podstatě takový hub pro začínají firmy. Častokrát, když jsem třeba i se západními diplomaty chodil na Český dům na nějaké pracovní jednání, tak byli překvapeni, jakou podporu Česká republika dokáže v Ruské federaci firmám poskytnout.
Proč tedy vývoz do Ruska ze strany Česka není zásadnější?
Je to především dané tím, že Ruská federace dlouhodobě, už od toho roku 2015 se snaží, aby většina zboží byla vyrobena v Rusku. Byl tam velký tlak na lokalizaci výroby, což poznamenalo některé exportéry, krize v roce 2015 měla také velký dopad na strojírenský sektor, kdy vlastně, jestli se nepletu, tak jsou to dvě třetiny vývozů, které jsme ztratili ve srovnání s rokem 2014. Samotné firmy se s tím popraly vždycky velice dobře. Byly více nucené investovat do inovací ve svých podnicích a vlastně se tím posunuly o kousíček dále a obsadily třeba trhy na Balkáně nebo Blízkém východě.
