Článek
Carlos Ghosn šéfoval automobilce Nissan a platil za vizionáře, který jednou snad vytvoří největší automobilku světa. Jenže pak přišla v Japonsku obžaloba z několika trestných činů – mezi nimi figurují například Ghosnovy nepřiznané příjmy či zneužívání firemních peněz k placení vlastních požitků.
Ghosn na středeční tiskové konferenci uvedl, že neutíkal před spravedlností, ale naopak před nespravedlností japonského justičního systému. Ten podle něj porušuje lidská práva a předem rozhodl v jeho neprospěch, jelikož on sám sebe považuje za nevinného. „Můžete očekávat, že v příštích týdnech odhalím, jak hodlám očistit mé jméno,” uvedl Ghosn v Bejrútu.
Agentura Bloomberg se podívala na jmění bývalého muže č. 1 automobilového konglomerátu Renault – Nissan – Mitsubishi a dospěla k závěru, že se jeho jmění od začátku soudních tahanic zmenšilo ze 120 na 70 milionů dolarů.
Za tímto propadem stojí i celkový účet za jeho dobrodružný útěk. Ghosn zaplatil za svou kauci 14 milionů dolarů, která mu samozřejmě propadla. Cenu za cestu z Ósaky do Bejrútu přes Istanbul vyčíslila agentura Bloomberg na 15 milionů dolarů.
Soukromé letadlo za 350 tisíc dolarů bylo pouze menším výdajem. Převážnou část finanční sumy dal za tým lidí, který se mohl skládat až z 25 členů. Na plánu Ghosnova útěku mohl takto početný tým pracovat až půl roku, odhadl pro Bloomberg soukromý bezpečnostní expert. Ten si přál zůstat v utajení, ale dodává, že se na akci nijak nepodílel.
Že by běžný smrteIník s průměrnou mzdou před japonskou spravedlností jen stěží utíkal, zdůraznil také japonský žalobce, který podotkl, že Ghosn utekl pouze díky svému bohatství a vlivu.
Jenže účtem za spektakulární útěk přes polovinu planety Ghosnovy ztráty nekončí. Exšéf samozřejmě nemůže počítat ani s důchodovým platem, ani s výhodami od společností Nissan a Renault. Dohromady by se částka, kterou již nikdy neuvidí, mohla vyšplhat až na 140 milionů dolarů.
A další vlna výdajů se na exmanažera může přivalit z Francie, kde jeho vyšetřování teprve začíná. I zde seznam podezření zahrnuje zneužití firemních peněz na luxusní večírky a zbytečné konzultace.
Zatím není jisté, zda se Ghosnovi podařilo udržet přístup k jeho aktivům zahrnujícím mimo jiné i cenné papíry Nissanu a Renaultu. Mohl se jich zbavit, nebo je zmrazily úřady. V každém případě skandál, který se kolem jeho osoby rozběhl, srazil hodnotu akcií Nissanu o 37 procent, zatímco hodnota cenných papírů jiných automobilek rostla v průměru o 12 procent. Takže i pokud si Ghosn přístup k akciím udržel, dost na nich tratil.
Automobilka Nissan už rozběhla právní kroky a chce Ghosna pohnat k soudu i v Libanonu. Zatím však exšéf bydlí ve vile, který mu v zemi firma pořídila a za téměř devět milionů dolarů opravila a zařídila. To byl jeden z šéfovských bonusů.
Nissan se sice může pokusit pohnout libanonské úřady k akci, jednoduché to však mít nebude. Ghosn patří v zemi svých předků ke smetánce a má zde obrovský vliv. To dokazuje fakt, že se hned po příletu setkal s několika hlavními politickými představiteli. Podporu mu vyslovil na sociálních sítích například Walid Jumblatt, vlivný politik a vůdce drúzské náboženské menšiny v Libanonu.
Libanon sice Ghosnovi zakázal vycestovat ze země, ale jde spíše o formální krok – Japonci na něj vydali mezinárodní zatykač a jakmile by Ghosna zadrželi v jiné zemi, měl by pravděpodobně zajištěnou rychlou cestu do japonské cely. Libanon také nevydává své občany do rukou cizí spravedlnosti, což ostatně platí také pro Francii a Brazílii, jejichž občanství Ghosn také má.
Libanonští úředníci proto navrhli japonským žalobcům, aby svá obvinění přenesli do Libanonu. Jenže na něco podobného Japonsko sotva přistoupí – jednak nebude mít důvěru v libanonskou justici, která by mohla Ghosnovi minimálně skrytě držet pěsti, a navíc by libanonský proces ještě víc upozornilo na trapné okolnosti útěku z Japonska.
Takže lze docela dobře předpokládat, že dokud bude mít Ghosn dost peněz a vlivu, nemusí se mu v Libanonu žít špatně. Otázkou zůstává, co se stane, až mu zdroje začnou vysychat.