Článek
První odhady z poloviny května přitom hovořily o meziročním snížení o 2,2 procenta a mezičtvrtletním o 3,6 procenta. Navzdory revizi ale stále jde o největší pokles české ekonomiky od začátku roku 2010, uvedl dnes ČSÚ.
Výsledky ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená restriktivní opatření. Podle statistiků byl negativní vývoj HDP způsoben hlavně nižší tvorbou kapitálu a poklesem zahraniční poptávky. „Z pohledu tvorby hrubého domácího produktu došlo k propadu hrubé přidané hodnoty o 1,3 procenta. Největší pokles byl v odvětvích obchodu, ubytování, pohostinství a dopravy,“ sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Ve zpracovatelském průmyslu klesla hrubá přidaná hodnota (HPH) o 3,4 procenta, v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství téměř o pět procent. Dařilo se naopak stavebnictví, informačním a komunikačním činnostem a také veřejné správě, vzdělávání a zdravotní a sociální péči.
Na meziročním poklesu hrubého domácího produktu se investiční výdaje podílely odpočtem 1,4 procentního bodu a zahraniční poptávka odpočtem půl procentního bodu. Pozitivně pak přispívaly rostoucí výdaje vládních institucí. HDP představuje celkovou peněžní hodnotu všech výrobků a služeb vytvořených na určitém území za dané období.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 2,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,2 procenta. Výdaje domácností se proti stejnému čtvrtletí minulého roku nezměnily, proti předchozímu čtvrtletí reálně klesly o dvě procenta. „Oslabila především spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí,“ uvedl ČSÚ. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí se zvýšily meziročně o 7,1 procenta a mezičtvrtletně o 5,2 procenta.
„Celková zaměstnanost se oproti předchozímu čtvrtletí nezměnila, meziročně klesla o 0,5 procenta,“ dodali statistici.
Podle analytiků dno ekonomické aktivity nastane v letošním 2. čtvrtletí, kdy pokles ekonomiky podle nich bude pravděpodobně dvouciferný.
