Článek
Před 50 lety byl ve 39 letech zavražděn baptistický kazatel Martin Luther King, který se proslavil jako jeden z nejznámějších lídrů afroamerického hnutí za občanská práva. Na balkonu motelu v Memphisu v Tennessee ho 4. dubna 1968 zastřelil Američan James Earl Ray, kterému soud uložil trest 99 let vězení. Událost je jedním z nejzásadnějších momentů americké historie.
Proslov Kinga v předvečer jeho smrti.Video: Johana Trešlová, AP
King se proslavil například svým projevem I Have a Dream (Mám sen), který přednesl 28. srpna 1963 u Lincolnova památníku ve Washingtonu. Projev, v němž aktivista volal po rovnosti ras a konci diskriminace, je považován za významný mezník amerického hnutí za občanská práva a zásadní rétorický počin 20. století.
King tehdy mluvil k více než 200tisícovému davu a největší odezvu vyvolala závěrečná, improvizovaná část projevu, kde mluvil o snu, který pro něj představoval život ve sjednoceném národě. Aktivista se díky projevu stal Mužem roku 1963, který vyhlašuje časopis Time, a o rok později také nejmladším laureátem Nobelovy ceny za mír.
Činnost Kinga a dalších lidskoprávních aktivistů do určité míry přispěla k přijetí zákona o zákazu diskriminace na veřejných místech, v zaměstnání a vzdělávání v roce 1964, zákona upravujícího do té doby diskriminační volební právo v roce 1965 a zákona o zákazu rasové diskriminace v oblasti bydlení v roce 1968. Prezident Lyndon B. Johnson třetí zákon podepsal v týdnu nepokojů, které vypukly na více než 60 místech po vraždě Kinga.
Po více než dvou dekádách plánování, shromažďování peněz a výstavby byla v roce 2011 ve Washingtonu odhalena devítimetrová socha Kinga. Odhalení památníku se zúčastnil i tehdejší americký prezident Barack Obama. Uvedl, že je nutné navázat na Kingův odkaz a zajistit přístup ke vzdělání a zdravotnictví všem Američanům bez rozdílu, protože práce na skutečné rovnosti všech lidí stále není dokončena.
U příležitosti 50 let od smrti Kinga otázku reálné rovnosti v americké společnosti otevírají také někteří afroameričtí lídři, a to zejména v souvislosti s politikou současného amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho sporným vztahem k menšinám. V USA na nerovný přístup policie k lidem černé pleti od roku 2013 upozorňuje například aktivistické hnutí Black Lives Matter.
