Článek
Když policie zkraje září chytila únosce, který několik dní držel v garážích na ústeckém Střekově dva teenagery, bylo brzy jasné, že nemá před sebou jenom jediný případ.
Kriminalisté v Ústí se teď při vyšetřování vracejí o 13 let zpátky, do 12. prosince roku 2003, kdy jejich dnešní střekovský pachatel vtrhl do domu ve Skalici u České Lípy a unesl rodičům čtyřletou holčičku.
V čase se nevracejí jenom detektivové, ale také oběti muže, o němž už před třinácti lety znalci napsali, že je emočně otupělý a má pocit nepostižitelnosti.
„Už před 13 lety o něm mluvili jako o recidivistovi," říká na místě činu, v domku ve Skalici, Karel Mráka, jehož dítě únosce napadl.
Seznamu se ho podařilo v malé obci na Českolipsku najít a pan Mráka byl ochoten se o 13 let zpátky v myšlenkách vrátit. Díky tomu a díky dokumentům ze soudní síně se podařilo sepsat detaily starého případu.
Policie ke kritice rodičů dětí, že nepostupovala správně, i jak probíhalo pátrání. pic.twitter.com/01cNLEyVcg
— Radek Nohl (@RadekNohl) September 13, 2016
Považoval je za boháče
Únosce - Zdeněk H. - byl už tehdy v roce 2003 recidivistou, když na Českolipsku naplánoval hned dva únosy malých dívek.
Napřed se vloupal do jedné z chat ve Sloupu v Čechách, několik dní tam bydlel a přitom v okolních chalupách kradl dětské oblečení, kosmetiku a hračky. Dětskou mikinu, rolák, punčocháče, omalovánky, tepláky, ponožky nebo trička. „Měl to perfektně připravené," řekl Mráka.
Než vtrhl do bytu Mrákových, několik dní jejich dům sledoval. A pak 12. prosince 2003 v 6:45, krátce poté, co Karel Mráka odjel do práce a doma zůstaly jen jeho žena s dcerou, vtrhl únosce do domu. V ruce měl pistoli a s řevem, že bude střílet, vběhl do pokoje, kde dítě spalo.
Navzdory přípravám se v jednom spletl. Rodinu zedníka Karla Mráky považoval za boháče, výkupné si dopředu stanovil na 500 tisíc korun.
„Takové peníze jsme neměli," vzpomíná Karel Mráka. Většinu toho, co vydělal, investoval do stavby domu.
A tak se nakonec únos nepodařil. Když pachatele při přepadení v domě překvapili další členové rodiny, vzal si 400 korun a utekl.
Šanci už bych mu nedal
Navzdory tomu pan Mráka nepochybuje, že Zdeněk H. je nebezpečný.
Práci policistů v roce 2003 považuje za skvělou, ale přesto míní, že jeho únosce už by se nikdy neměl dostat na svobodu.
„Riziko je vysoké. Společnost mu dala možnost nějakého reparátu a on toho nevyužil. Prostě bych mu další možnost nedal,“ říká Karel Mráka.
Naráží i na to, že měsíc po útoku na jeho dceru pachatel stejný čin zopakoval. V nedalekém Pihelu ho k domu Průchových přivedla parkující auta s německými značkami a z toho plynoucí dojem, že tu bydlí solventní lidé.
Dovnitř se vloupal v noci přes prádelnu s kuklou na hlavě. Vzal spící dítě a když jeho pláč probudil matku, znovu vytáhl pistoli. Matka se musela připoutat k topení a vydat peníze.
Únosce dostal 4800 korun a sto euro, ale oběti zaplatily mnohem víc.
„Dcera má dodnes problémy, nechce být doma sama,“ říká po letech paní Průchová.
Garáž, ve které držel muž unesené děti z Litoměřicka.
Proč se Zdeněk H. rozhodl po letech k únosům vrátit, policie zatím vyšetřuje. I proto jsou pro ni informace ze starých spisů cenné.
Jsou v nich i posudky znalců, podle nichž má střekovský pachatel lehce nadprůměrnou inteligenci a pocit, že je nepostižitelný.
Policie podle žalobce zvažuje, zda nechá psychický stav zkoumat znovu. „Je to předmětem vyšetřování,“ dodal okresní žalobce, který případ dozoruje.
Co se stalo v Ústí
Zdeněk H. na přelomu srpna a září držel 13letou dívku a 16letého chlapce v garáži, která připomínala improvizovaný pokojík. Byla v ní matrace, komoda, umyvadlo a potřeby k vaření. Děti tu žily přes týden, než je vypátrali jejich rodiče díky dopisu, který napsaly.
