Článek
Ostravská univerzita (OU) vyzvala vládu, aby znovu zvážila své usnesení, kterým v pondělí schválila přípravy první části vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe na řece Odře mezi Ostravou a polskými hranicemi. Vedení Moravskoslezského kraje univerzita vyzvala, aby se zasadilo o zrušení tohoto rozhodnutí, které podle školy kraj negativně ovlivní.
První etapa by měla stát zhruba 15 miliard korun. Stát se při analýze projektu zaměřuje především na propojení Dunaje s Odrou. Stavba koridoru by mohla začít po roce 2030. Úsek by měl začínat na Odře v ostravské části Svinov a pokračovat k polským hranicím, kde by se měl napojit na polskou část vedoucí až k městu Kędzierzyn-Koźle.
„Ekonomický benefit České republiky byl dlouhodobě uplatňován na úkor Moravskoslezského kraje, což se odrazilo na stavu místního životního prostředí a zdraví jeho obyvatelstva. Schválení tohoto projektu v tomto trendu pokračuje a bezprecedentně ohrožuje budoucnost krajiny našeho regionu,“ píše se ve výzvě, kterou podepsali rektor OU Jan Lata, děkani pěti jejích fakult Robert Antonín, Alice Gojová, Jan Hradecký, Tomáš Jarmara a František Kowolowski a předseda studentské komory Akademického senátu OU Stanislav Ožana.
Uvedli, že zatímco ekonomická přínosnost projektu je přinejmenším diskutabilní, ekologický rozměr této megalomanské stavby jednoznačně poškodí místní ekosystémy, zdroje vody a zejména charakter přírodní památky Hraniční meandry Odry, která patří mezi Evropsky významné lokality Natury 2000.
„Výstavba zabere úrodnou půdu a nenávratně ji zničí, celkově ohrozí hydrologickou bilanci území, což bude mít další návazné dopady na kvalitu životního prostředí našeho regionu, rizikově ohrozí biodiverzitu území vázaného na fenomén říční krajiny Odry,“ uvádí se ve výzvě.
Vedení OU odmítá, aby projekt byl přijat bez široké diskuse v regionu, v němž se má uskutečnit. „Vedení Ostravské univerzity cítí nutnost vyjádřit znepokojení nad projektem, který v čase globální klimatické změny budou děti našich studentů odstraňovat s vysokými náklady,“ píše se ve výzvě. Podle jejích autorů by odhadovaných 15 miliard korun určených na přípravu projektu a následných 610 miliard korun na jeho uskutečnění mohlo být nasměrováno do smysluplnějších a ekonomicky rozumnějších aktivit.
Schválené přípravy projektu už v pondělí kritizovali politici z opozice i zástupci ekologických organizací. Ekologové jsou od počátku proti stavbě, měla by podle nich ničivý dopad na životní prostředí a postrádá smysl i z ekonomického hlediska. Stavbu kanálu naopak prosazuje prezident Miloš Zeman.
