Článek
V pondělí se rektor univerzity Tomáš Zima setkal s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou. Vedení největší a nejstarší vysoké školy v ČR podle něj vyjádřilo Cichanouské podporu. „Domluvili jsme se na tom, že budu informovat kolegy z různých evropských univerzitních aliancí a že bychom zde připravili konferenci věnovanou problematice režimu v Bělorusku, lidských práv a demokracii, aby se o tom mohlo diskutovat i s kolegy z Běloruska a dalších evropských univerzit,“ uvedl Zima. Konference by se podle něj mohla konat na podzim. „Nabídl jsem také možnosti výstavy o životě v současném Bělorusku pro veřejnost, která by se konala tady (v ČR),“ řekl.
Se studenty podle něj byla řeč o tom, že by na podporu běloruských studentů v ČR mohl vzniknout nadační fond. Na Univerzitě Karlově nyní studuje 129 studentů z Běloruska, z českých studentů univerzity v Bělorusku nestuduje nikdo, sdělil mluvčí školy Václav Hájek. Studenty, kterým represe totalitního režimu ztěžuje nebo znemožňuje studium, podporuje univerzita dlouhodobě Stipendiem Václava Havla. Zájemci o něj musí nejprve složit přijímací zkoušky, zapsat se ke studiu a doložit, že ve své zemi čelili perzekuci.
„Ta spolupráce, o které jsme mluvili s paní Cichanouskou, je zaměřená na to, abychom také informovali veřejnost o tom, že jsou tam (v Bělorusku) vězněni studenti, vězněni profesoři a také řada rektorů byla odvolána a perzekvována,“ vysvětlil Zima. „Druhá otázka je pomoc, až dojde k demokratickým proměnám v Bělorusku,“ doplnil. Univerzita podle něj počítá s podporou výměny studentů a učitelů.
Univerzita Karlova podle Hájka v minulosti podpořila pobyt devíti běloruských studentů na Ústavu jazykové a odborné přípravy s tím, že by nadále měli pokračovat ve studiu na 2. lékařské fakultě UK. Nejvíce Bělorusů studuje podle něj nyní na přírodovědecké fakultě, a to 26. Na lékařské fakultě v Plzni jich je 18, na 1. lékařské fakultě 15, na filozofické fakultě 11, na fakultě humanitních studií 11 a na fakultě sociálních věd deset. Šest Bělorusů je na UK na krátkodobém studijním pobytu.
Běloruská politička je ve své zemi stíhána na základě článku trestního zákoníku, který pojednává o výzvách k uchvácení moci. Konkrétním důvodem má být to, že z iniciativy Cichanouské běloruská opozice vytvořila koordinační radu, která si klade za cíl zprostředkování pokojného předání moci v zemi. Hrozí jí od tří do pěti let odnětí svobody. Azyl našla v Litvě.
Na úvod své čtyřdenní návštěvy ČR dnes jednala s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS). V dalších dnech se má setkat také s prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem (ANO) nebo ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem (ČSSD).
