Článek
S některými návrhy a předlohami současná vláda vytrvale chvátá, s jinými je to složitější. Mezi ty druhé patří i zákon, který by mohl potvrdit střet zájmů premiéra Andreje Babiše.
Jde o zákon o evidenci skutečných majitelů, který vychází z novelizované směrnice EU proti praní špinavých peněz. Upřesňuje definici reálných vlastníků firem a usnadňuje jejich zveřejnění.
Andreji Babišovi by za normálních okolností hrozilo, že mu nová úprava přisoudí roli skutečného majitele koncernu Agrofert a dalších firem, které před třemi lety převedl do dvou svěřenských fondů.
Pro premiéra je to ožehavý problém, střet zájmů mu vyčítají i právníci Evropské komise, ve hře je zastavení evropských dotací pro Agrofert.
Babiš se sice brání tím, že přesunem majetků pod fondy vyhověl jinému zákonu - zákonu o střetu zájmů - nový nástroj v podobě určování a zveřejňování reálných vlastníků firem by nicméně mohl jeho pozici v celém sporu zhoršit.
Bezprostředně mu však tato komplikace nehrozí. Zákon sice měl být účinný už od ledna, příprava se ale protáhla. Vláda se navíc nyní chystá projednat návrh v podobě, která by Andreje Babiše jako majitele Agrofertu neoznačila.
Poprvé měla vláda zákon na programu 16. března - tedy ve zjitřené době krátce po vyhlášení nouzového stavu, kdy přijímala dalekosáhlá opatření proti šíření koronaviru.
Už tři měsíce předtím přitom organizace Transparency International upozornila, že do textu návrhu se dostala „klička“ jako šitá na míru Babišovi a Agrofertu.
Na premiéra by se sice pohlíželo jako na skutečného majitele svěřenských fondů. To by však automaticky neznamenalo, že by byl označen také jako majitel firem, které pod fondy spadají.
V březnu ministři jednání o návrhu nakonec přerušili. Znovu se zákon objevil na programu příští schůze vlády 1. června.
Ačkoli mezitím uběhly více než dva měsíce a vláda se sešla celkem čtyřiadvacetkrát, v textu předlohy se nic nezměnilo. „Návrh od verze zařazené na 16. 3. nijak obsahově upraven nebyl,“ potvrdila Seznam Zprávám Andrea Šlechtová z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti, které zákon předložilo.
Proti financování teroristů i střetu zájmů
Zákon o evidenci skutečných majitelů vychází z novelizované směrnice EU proti praní špinavých peněz (AML). Odhalení skutečných vlastníků mělo původně pomoci k odhalování výnosů z trestné činnosti včetně terorismu, mezitím se však záběr směrnice rozšířil. V důvodové zprávě k českému zákonu se například vysloveně píše, že „institut skutečného majitele lze uplatnit např. při zjišťování střetu zájmů“.
V návrhu tak zůstala i sporná pasáž. Proti tomu se už ozvaly protikorupční organizace a opozice.
„Místo toho, aby v co nejkratší době připravili kvalitní návrh, arogantně sedí na své původní verzi, která je v přímém rozporu se směrnicí,“ řekl na adresu Ministerstva spravedlnosti analytik Transparency International Milan Eibl.
„Výjimka se dostala do vládního návrhu netransparentně až ve verzi po vypořádání připomínek, ačkoliv formálně žádné připomínkové místo přidání předmětného ustanovení explicitně nepožadovalo,“ připomněl právník Lukáš Kraus ze sdružení Rekonstrukce státu.
„Přestože měla vláda možnost napsat zákon kvalitně, rozhodla se místo toho zkusit do této klíčové protikorupční legislativy propašovat díru pro svěřenské fondy premiéra Babiše,“ uvedl poslanec Pirátů František Navrkal.
Zjednodušená evidence skutečných majitelů je v provozu už nyní, vkládané údaje však nejsou spolehlivě ověřované a veřejnost k nim nemá žádný přístup. To se mělo změnit s novým zákonem.
Jeho příprava se nicméně protahovala. Připomínkové řízení k zákonu skončilo už loni v červenci, na vládu se ale posunulo až v prosinci. Až poté se v zákoně objevila zmíněná sporná pasáž.
Průtahy ještě umocňuje fakt, že k rozběhnutí nového rejstříku nestačí prosté schválení zákona. Ministerstvo spravedlnosti už dříve oznámilo, že zdokonalená evidence skutečných majitelů si vyžádá nové funkce v informačním systému. Resort kvůli tomu plánoval „věcné analýzy“ stávajícího systému a nových požadavků a možná i zadávací řízení.
„Dodavatel též bude potřebovat určitý čas na zpracování návrhu věcného řešení. Až poté bude možné přistoupit k práci na změnách systému, testování upraveného systému a konečně k nasazení do produkce,“ uvedlo ministerstvo.
