Uniklé dokumenty odhalily lobbing proti klimatické akci, zmiňují i Česko

Mezi státy, které chtějí, aby Organizace spojených národů nekladla takový důraz na potřebu urychleného odklonu od fosilních paliv, patří například Saúdská Arábie, Japonsko nebo Austrálie. Bohaté státy, jako je Švýcarsko, mají zase problém s rozsáhlými finančními podporami chudších států na jejich cestě za zelenější budoucností.

Únik dokumentů přitom přichází jen krátce před konáním klimatického summitu COP26, kde se mají země zavázat k přijetí významných závazků ke zpomalení klimatické změny a udržení globálního oteplování pod 1,5 stupně Celsia. Státy ale místo toho nyní požadují po OSN, aby svá doporučení pro vypořádávání se s klimatickou krizí zmírnila, poukazuje server BBC. Lobbing byl součástí standardního připomínkového procesu a v principu na něm není nic špatně. Konkrétní připomínky některých zemí ale nejsou v souladu s tím, k čemu se mají zavázat.

Uniklé dokumenty obsahují více než 32 tisíc příspěvků, s nimiž přišly vlády, korporace a další zainteresované strany. Po týmu vědců, kteří dávají dohromady zprávu OSN s cílem shromáždit všechny vrcholné vědecké důkazy, chtějí nejrůznější ústupky. K nejnovější verzi zprávy a komentářům se jako první dostal tým investigativních novinářů Unearthed, jenž spadá pod britské Greenpeace.

Hodnoticí vědeckou zprávu s celosvětovým dopadem vydává každých šest nebo sedm let Mezinárodní panel pro změnu klimatu (IPCC), který je orgánem OSN pověřeným hodnocením vědy o klimatické změně. Tyto reporty pak mají pomáhat světovým vládám při rozhodování o krocích, jež je třeba přijmout v boji s klimatickou krizí. Nejnovější zpráva bude navíc základem listopadových vyjednávání na summitu COP26 v Glasgow.

Požadavky zemí a organizací se často točily okolo rychlého přechodu od fosilních paliv. Podle mnohých z nich není nutné, aby svět snížil využívání fosilních paliv tak rychle, jak se doporučuje v aktuálním návrhu zprávy IPCC.

Za tuto myšlenku „lobbovala“ například Saúdská Arábie, která je největším světovým vývozcem ropy. Poradce saúdskoarabského ministra požadoval, aby byly fráze, jako je „potřeba naléhavých a urychlených zmírňujících opatření na všech úrovních“, ze zprávy vyřazeny.

Další zemí, jíž přijdou závěry IPCC příliš radikální, je Austrálie, která patří mezi největší producenty uhlí. Jeden vysoký australský vládní úředník například odmítl tvrzení týmu vědců, podle něhož je nutné uzavřít uhelné elektrárny. Ukončení využívání uhlí je přitom jedním z hlavních cílů blížící se konference COP26.

Některé země pak ve svých připomínkách vyjadřovaly podporu technologiím, které zachycují a v podzemí skladují oxid uhličitý, a pomáhají tak ke snižování emisí z fosilních paliv. Zpráva IPCC sice jeho využívání přímo nezavrhuje, má ovšem pochybnosti o jeho slučitelnosti s vytyčenými klimatickými cíli.

Velcí producenti nebo uživatelé fosilních paliv, jako je Saúdská Arábie, Čína, Austrálie a Japonsko, stejně jako Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), se postavili na stranu těchto technologií. Saúdská Arábie vědce OSN požádala, aby ze zprávy vyřadili jeden ze závěrů, ve kterém stojí, že „snahy o dekarbonizaci v odvětví energetických systémů se musí zaměřit na rychlý přechod na zdroje s nulovým obsahem uhlíku a aktivní vyřazování fosilních paliv“.

Na jejich stranu se postavila také Argentina nebo Norsko. Podle Norska je důležité, aby vědci povolili využívání této technologie zachycování uhlíku jako potenciálního nástroje pro snižování emisí z fosilních paliv.

V připomínkách došlo také na masný průmysl. V návrhu zprávy IPCC totiž stojí, že ke snížení emisí skleníkových plynů by mohlo přispět i snížení spotřeby masa. Podle jejich poznatků „mohou rostlinné diety snížit emise skleníkových plynů až o 50 % v porovnání s běžnou západní dietou náročnou na emise“.

Proti tomu se ovšem silně vymezila Brazílie a Argentina, země, které patří mezi největší producenty hovězího masa a krmiv pro zvířata na světě. Po OSN chtějí, aby některé pasáže buď změnila, nebo úplně vyřadila.

Země se vymezovaly také proti částem zprávy, v nichž stojí, že rozvojové země budou potřebovat pomoc, a to zejména finanční od bohatších států, aby byly schopné dosáhnout vytyčených klimatických cílů. Nejvíce bylo v této otázce slyšet Švýcarsko, které se domnívá, že „ačkoliv jsou klimatické finance kritickým nástrojem pro zvýšení klimatických ambicí, nejedná se o jediný relevantní nástroj“. Podobně se k problematice stavěla také Austrálie.

Dalším tématem, ke kterému se země vztahovaly, byla jaderná energetika. Několik převážně východoevropských zemí se domnívá, že by vědecká zpráva měla být pozitivnější ohledně role, kterou může při dosahování klimatických cílů hrát právě jaderná energie.

Mezi nimi je i Česká republika, Slovensko nebo Polsko, jež kritizují tabulku ve zprávě, podle které má jaderná energie pozitivní úlohu pouze při plnění jednoho z celkem 17 cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Podle těchto zemí je její role důležitá pro plnění většiny této agendy.

Také Indii se zdálo, že návrh zprávy OSN je až příliš nepřátelský vůči jaderné energii. „Téměř všechny kapitoly jsou zaujaté proti jaderné energii,“ zní z Indie. Její představitelé argumentují tím, že se jedná o „zavedenou technologii“ s „dobrou politickou podporou, s výjimkou několika zemí“.

IPCC, který zprávu připravuje, uvedl, že připomínky vlád jsou pro proces vědeckého přezkumu klíčové, ale že autoři nemají žádnou povinnost je do výsledné zprávy zapracovat.

„Naše procesy jsou navrženy tak, aby chránily před lobbováním – ze všech stran,“ uvedl IPCC pro BBC. „Recenzní proces je (a vždycky byl) absolutně klíčový pro práci Mezinárodního panelu pro změnu klimatu a je hlavním zdrojem síly a důvěryhodnosti našich reportů,“ dodal.

Profesorka Corinne Le Quéré z University of East Anglia, která je přední klimatickou vědkyní a v minulosti se podílela na třech zprávách IPCC, uvedla, že o nestrannosti reportů nemá žádné pochybnosti. Všechny připomínky jsou podle ní posuzovány pouze na základě vědeckých důkazů bez ohledu na to, odkud pochází. „Čím více budou zprávy zkoumány, tím spolehlivější důkazy na konci přinesou,“ nechala se slyšet.

Organizace spojených národů získala v roce 2007 za vědeckou činnost Mezinárodního panelu pro změnu klimatu Nobelovu cenu.