Článek
S koncem školního roku si ředitelé a učitelé více než kdy jindy lámali hlavu s tím, jak letos vůbec žáky hodnotit. V druhém pololetí se totiž s nimi potkávali výhradně zpoza klávesnice a webkamery, pokud to vůbec bylo možné. Jinak jen prostřednictvím telefonátů a zasílaných úkolů. Ministerstvo školství vydalo k hodnocení druhého pololetí školního roku vyhlášku a také metodiku. Šlo ale jen o návod, a tak si každá škola mohla zvolit svou vlastní cestu.
V Základní škole Lužec nad Vltavou tak přistoupili k vysvědčení na první pohled možná překvapivě, ale logicky. Když výuka v době uzavření škol ležela z velké části na domácí přípravě a spolupráci s rodiči, mají rodiče stejné právo jako učitelé promluvit do výsledné známky na vysvědčení.
„Všechna tíha výuky na prvním stupni byla na rodičích. Kdybychom za monitory neměli skvělé rodiče, tak bychom nedospěli do takové pohody během on-line školy s dětmi,“ ví ředitelka ZŠ Lužec nad Vltavou Pavla Kopeluková.
A tak rodiče žáků na prvním stupni obdrželi od školy výzvu. Pokud máte zájem, můžete se s učitelem na známce z domova dohodnout.
„Přemýšlela jsem o tom přes víkend a došlo mi, že je to přesně to, co musíme udělat – dokončit partnerství s rodiči z letošního roku a navázat na něj i pro příští rok,“ vysvětluje ředitelka.
„Když přišla ta výzva, že můžeme nějakým způsobem zasáhnout do hodnocení a posoudit, jak dítě pracovalo, tak nás to jako rodiče překvapilo. Na druhou stranu to je asi logické, protože my jsme s nimi byli doma, my jsme viděli, jak děti fungovaly,“ říká Lenka Bryxi, která má dceru ve druhé třídě.
Škola tedy domluvila s rodiči termíny on-line schůzek nebo telefonátů, při kterých se s učiteli mohli domluvit na hodnocení. Děti tak sice dostaly známky jako každý rok, ale hodnotiteli byli i náhradní učitelé – rodiče.
„Nějaké známky jsme měli už před koronavirem, další známky jsme nasbírali za domácí práce, ale hlavně tady byla souhrnná známka za covid, kde jsme jen navrhli, jak děti vidíme, a diskutovali jsme potom s rodiči, jak by dobu domácího vyučování ohodnotili oni,“ popisuje učitelka českého jazyka a výchovná poradkyně Barbora Prchalová.
Většinou se přitom učitelé s rodiči na známce shodli.
„Já jsem třeba říkala, že vidím, že čeština jí jde líp a nemá tam žádný problém, co se týče například slovních druhů, ale zase malinko pokulhává v matematice. To je ale asi způsobené hlavně tím, že je to matematika Hejného, se kterou je to i pro rodiče těžší,“ vysvětluje matka žačky druhého ročníku Bryxi.
Rodiče přísnější než učitelé
Překvapivě to byli ale právě rodiče, kteří byli často kritičtější než sami učitelé. Stejně jako žáci ve vyšších ročnících, kteří svou práci doma hodnotili částečně sami.
„My jsme hlavně chtěli děti odměnit za ty tři měsíce práce, protože to pro ně stejně jako pro rodiče bylo obrovské vypětí – sedat každý den pouze k počítači a tam se učit. Někteří rodiče možná budou nespokojení za tak hezké známky,“ říká s úsměvem Kopeluková. Podle ní musí děti zažít zvlášť letos ve škole pocit úspěchu, aby je náročná situace v době uzavření škol neodradila od dalšího snažení v příštím roce.
Zhodnotit žáky přitom rodiče rozhodně nemuseli, byla to od školy jen nabídka. Učitelé ze ZŠ Lužec nad Vltavou totiž vědí, že bez pomoci rodičů by děti na prvním stupni nemohli na dálku učit. Na druhou stranu na další schůzku k hodnocení si museli rodiče opět vyhradit čas navzdory práci a dalším povinnostem. Zájem měla ale na prvním stupni většina rodičů.
„Máme třídy po 13 dětech, jenom v jedné je jich 26. Měli jsme hodně aktivní třeba druháčky. Z šesti až devíti dětí, které byly pravidelně on-line, se přihlásilo šest rodičů a tři z nich telefonovali. Těm to bylo asi takhle příjemnější,“ myslí si ředitelka Kopeluková. K tomu ale dodává, že někteří žáci se on-line výuky z různých důvodů neúčastnili, a tak je škola hodnotila na základě získaných známek do uzavření škol a částečně podle odevzdávaných úkolů a prací.
Proměna škol po vyhlášce
K přesně takovému nebo podobnému přístupu nabádalo Ministerstvo školství všechny školy. K hodnocení ve druhém pololetí vydalo v dubnu vyhlášku a metodiku.
„Jak jsem se již několikrát veřejně vyjádřil, současná situace je natolik mimořádná, nepředvídatelná a proměnlivá v čase, že není možné hledat a přijímat ideální řešení, která by vyhovovala všem, ale je to o hledání řešení kompromisních, nejméně problematických,“ psal ministr školství Robert Plaga (ANO) v dopise ředitelům.
Školy měly podle metodiky z přísnosti hodnocení slevit a vždy rozhodovat ve prospěch žáka. Na vysvědčení by tak především na základní škole neměly děti dostat horší známku než v prvním pololetí a třeba výchovy by se nemusely hodnotit vůbec.
Jak se v tomto směru změnil přístup škol, zjišťovali studenti Katedry veřejné a sociální politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Z rozhovorů s více než čtyřmi desítkami žáků základních a středních škol a jejich rodičů vyplynulo, že právě krok Ministerstva školství ukázal ředitelům a učitelům jiný možný směr v hodnocení.
„Ukázalo se, že z počátku školy pokračovaly v hodnocení podle obvyklých pravidel, povětšinou tedy ve známkování tak, aby měly dostatek podkladů pro klasické závěrečné hodnocení. Přístup škol se ale podle našich zjištění změnil po vydání vyhlášky a metodického doporučení školám na konci dubna,“ říká Tomáš Barták z KVSP FSV, který data analyzoval.
Cesta ke slovnímu hodnocení?
Školy ale většinou nepřistoupily ke slovnímu hodnocení. K tomu přitom Ministerstvo školství vybízelo. Mluví o tom i Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ a řada škol i „díky“ koronaviru začala přemýšlet o takové zásadní změně směrem do budoucna.
Základní škola Lužec nad Vltavou chce tak i příští školní rok opět přizvat rodiče k hodnocení, i když učitelé i rodiče doufají, že tíha vyučování bude opět hlavně na škole.
„Z našeho pohledu by do budoucna bylo asi lepší dávat dětem už jen prospěl/neprospěl a říct jim a rodičům, co umí a neumí, ať už slovně nebo písemně. Ta známka, ať už jednička, dvojka, trojka, v životě vůbec nic neznamená. Mnohem lepší je žáka povzbudit, ale to neustálé srovnávání se mi v době koronaviru úplně přestalo líbit,“ dodává Kopeluková.
