Článek
Britští policisté nesmí na soukromých pozemcích královny Alžběty II. pátrat po odcizených a ztracených artefaktech. Zakazuje jim to výjimka ze zákona o kulturních statcích z roku 2017, která byla královně speciálně udělena, informoval na základě vlastní investigativy britský deník The Guardian. Buckinghamský palác ani vláda ovšem nechtějí prozradit, proč ministři Jejímu Veličenstvu výjimku udělili.
Policisté nesmí prohledat třeba slavný skotský hrad Balmoral, který slouží jako letní sídlo královské rodiny, ani panství Sandringham, kde královna tradičně slaví Vánoce i Nový rok.
Mluvčí Buckinghamského paláce popřel, že by za výjimkou stála snaha ukrýt odcizené artefakty na pozemcích britské panovnice. Důvod pro zvláštní výjimku neposkytlo Guardianu ani britské ministerstvo pro digitální sféru, kulturu, média a sport, které ji udělilo. Úřad nepotvrdil ani to, zda o výjimku požádali královnini zaměstnanci, nebo vládní ministři. Ministerstvo drží v tajnosti i e-mailovou komunikaci, která by osvětlila, proč byla udělena.
Dokumenty, které deník získal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, ale naznačují, že ministerstvo výjimku v zákoně popsalo vágním jazykem, který zakryl její skutečný účel.
Guardian v posledních měsících vyšetřuje tajemný parlamentní mechanismus známý jako Královnin souhlas (Queens Consent), který Alžbětě II. umožňuje nahlédnout do připravovaných návrhů zákonů. V únoru zveřejnil deník článek, ve kterém popisoval, jak královna v 70. letech lobbovala za výjimku, která jí pomohla skrýt výši jejího majetku.
Poslední odhalení se týká zákona o kulturních statcích z roku 2017, jehož cílem je zabránit ničení kulturního dědictví, jako jsou památky, archeologická naleziště a umělecká díla v budoucích válečných konfliktech.
Rozhodnutí udělit královně výjimku bylo soukromě upřesněno v dopise, který zaslal Buckinghamskému paláci tajemník někdejšího ministra kultury Johna Whittingdala. Dopis se řídil protokolem Královnina souhlasu, podle kterého mají ministři požádat o povolení, aby mohli pokračovat v legislativě, která se Alžběty II. osobně týká. Nejmenovaný tajemník k dopisu uvedl, že návrh zákona obsahoval „opatření, která by zavedla nové pravomoci při vstupu na soukromé pozemky, čímž by byly ovlivněny zájmy koruny“.
Ačkoliv je hlavním cílem zákona ochrana památek, část dokumentu se týká artefaktů, které byly z válečných zón ukradeny. Díky nové legislativě se stal prodej či nákup takto získaných artefaktů trestným činem, za který hrozí až sedm let vězení. Policie získala na jeho základě pravomoc prohledávat prostory, u kterých existuje důvodné podezření, že jsou využívány k uskladnění nelegálně získaných artefaktů.
Návrh zákona byl podle anonymního tajemníka formulován tak, aby v části, která se věnuje pravomoci policistů, „nebyl uplatnitelný ve vztahu k soukromé funkci Jejího Veličenstva“.
„Není správné tvrdit, že došlo k pokusu zamlžit účel výjimky,“ reagoval na obvinění Guardianu mluvčí ministerstva kultury. „Je běžné, že zákony zahrnují výjimku pro Její Veličenstvo v soukromé funkci.“ Podle mluvčího Buckinghamského paláce jde o běžný postup, který nijak nepozměňuje výslednou podobu zákonů.
Dopis soukromého tajemníka jasně uvádí, že výjimka byla udělena jen pro osobní vlastnictví panovnice. Nevztahuje se na tzv. Crown Estate, soubor pozemků a nemovitého majetku spadajícího do vlastnictví koruny.
Zákon o kulturních statcích je výsledkem mezinárodního tlaku na to, aby během mezinárodních konfliktů nedocházelo k ničení kulturního dědictví. Organizace spojených národů (OSN) vypracovala v roce 1954 v reakci na ničení uměleckých děl nacisty mezinárodní smlouvu, která má zabránit podobnému jednání v budoucích válečných konfliktech. Ve Spojeném království schválili zákon, který dohodu reflektuje, až v roce 2017.
