Článek
Podle oficiálních čísel prodělalo onemocnění covid-19 v Česku 1,7 milionu lidí. Reálně se jich ale mohlo nakazit až třikrát více. Nemoc prodělali bezpříznakově nebo nešli na testy, ale mají vytvořené protilátky. Vyplývá to z unikátní studie vědců z centra Recetox brněnské Masarykovy univerzity. Podle nich je to pozitivní zpráva vzhledem k dalšímu vývoji epidemie v Česku.
Do výzkumu zapojili 30 tisíc klientů Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra, spolupracovali s epidemiology University College London i kanceláří Světové zdravotnické organizace v ČR. Třífázová studie od října sleduje dynamiku tvorby protilátek v české populaci. V prvotní fázi se zaměřila na neočkované zájemce starší osmnácti let.
Sledovala u nich mimo jiné tvorbu takzvaných IgG protilátek, které si organismus vytvoří s odstupem několika týdnů po nákaze. Výsledky zřetelně korespondují s masivní jarní vlnou epidemie.
„Zatímco v říjnu a listopadu 2020 mělo sledované protilátky pouze 28 procent dobrovolníků, v prosinci 2020 a lednu 2021 to bylo 43 procent a v únoru a březnu 2021 už 51 procent. Tehdy už nebyla podstatná část české populace k infekci SARS-CoV-2 imunologicky naivní,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy odborný garant studie, imunolog Vojtěch Thon.
Bez příznaků nemoci, ale s protilátkami
Nejméně třetina účastníků studie, u nichž byly nalezeny protilátky, předtím nezaznamenala žádné příznaky nemoci. A 28 procent lidí se zjištěnými protilátkami nikdy nebylo na PCR testu. „Naměřená data nicméně indikují, že procento populace, které bylo do března 2021 exponováno viru SARS-CoV-2, bylo významně větší, než by vyplývalo z přímých odhadů založených pouze na datech z PCR testování,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
V Česku má dokončené očkování 5,6 milionu lidí. V mixu s miliony těch, co už si nemocí prošli, Česko podle expertů nakročilo k dostatečné ochraně proti covidu. „Máme v populaci kombinaci očkovaných a těch, kteří prodělali infekci, aniž by o tom třeba věděli. Dostáváme se fakticky na úroveň Spojeného království. Naše populace už není imunitně naivní. To, že je náš imunitní systém nacvičen na správnou imunitní odpověď, je významné. Velmi dobře se blížíme ke kolektivní imunitě,“ doplnil Thon.
Zdůraznil, že to nelze zaměňovat s takzvanou sterilizační imunitou. Nemoc se tedy může nadále šířit, ale jedincům s protilátkami jen výjimečně způsobí závažné potíže. „Byť epidemie znamenala velké, nesmírné oběti, které už nevrátíme, mohou se zúročit tak, že je populace z velké části chráněná. V kombinaci s vakcínami to může dávat velkou ochranu,“ řekl doplnil.
Studie má další dvě fáze. Výzkumný tým od března do září účastníkům znovu měří protilátky a sleduje, jak se projeví nástup vakcinace. Ve třetí fázi od října do března příštího roku vědci budou sledovat, jak IgG protilátky přetrvávají u očkovaných a těch, co infekci prodělali.
Průběžné výsledky mohou také ovlivnit debatu o uznávání protilátek v Česku, které by mohly posloužit jako doklad o „bezinfekčnosti“. Ministerstvo zdravotnictví chce mít jasno do konce srpna, byť jeho vedení ještě na startu měsíce tuto možnost jednoznačně odmítalo. Se zastánci i odpůrci chce problém řešit. „Uvidíme, je to odborná debata. Sám si rád argumenty vyslechnu,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
