Článek
Tornáda nejsou ve střední Evropě úplně výjimečná. Jen Česko jich v posledních dvaceti letech zažilo několik.
První mapa, již Seznam Zprávy připravily, ukazuje přehled výskytu tornád a dalších silných větrných jevů, jako jsou tromby, downbursty nebo vodní smrště na území dnešní České republiky.
Tornáda v ČR a Evropě: jak mapy ovládat a číst
🟠 Přehrání v čase se spustí tlačítkem play.
🟠 Pro zobrazení detailů u každé zaznamenané události stiskněte pauzu a klikněte na vybraný bod.
🟠 Velikost bodů se odvíjí od síly tornáda nebo dalších větrných jevů, barvy pak rozlišují jejich typ.
🟠 Data pocházejí z Evropské laboratoře silných bouří; za ČR pak od Amatérské meteorologické společnosti, s níž úzce spolupracuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a jejíž záznamy jsou velmi cenné. Stránky jednu dobu bývaly dokonce součástí webu ČHMÚ, který je později z technických důvodů vyčlenil jako samostatný útvar pod doménou tornada-cz.cz.
Při porovnání s nejsilnějšími tornády zaznamenanými v Evropě od roku 1950 je vidět, že událost na jihu Moravy se svou intenzitou a ničivými následky řadí mezi nejtragičtější za posledních 70 let.
Při zastavení přehrávání mapy se v popisku tentokrát ukáže nejen síla tornáda, ale také počet obětí a zraněných.
Auta přelétávala domy a padaly kilové kroupy
V červnu 1967 se západní Evropou na území Francie, Nizozemska a Belgie prohnalo hned deset silných tornád. Zdaleka nejničivější zasáhlo přesně před 54 lety (skutečně na den přesně jako to nynější na jihu Moravy) 24. června 1967 severofrancouzskou obec Palluel.
Podle Evropské laboratoře silných bouří jde o první zaznamenané tornádo na území Evropy od roku 1950, které dosáhlo ve Fujitově stupnici hodnoty 5. Dochovaná svědectví hovoří o tom, že silný vítr zvedl ze země auta, která pak doslova létala přes střechy domů.
Druhé tornádo o síle F5 udeřilo 9. června 1984 na Ivanovo a Jaroslavl, města tehdejšího Sovětského svazu, která leží na sever od Moskvy. Podle tehdejších svědectví padaly obrovské kroupy o hmotnosti až 1 kg.
Toto tornádo se dosud počítá mezi nejsmrtelnější v celé Evropě: nižší odhad říká, že při něm zemřelo nejméně 69 lidí, vyšší odhady pak uvádějí až 400 zemřelých. Dalších více než 800 lidí bylo zraněno.
V našich končinách větrné bouře podle meteorologů zasahují spíše les nebo další místa, která nejsou příliš obydlená.
Tornádo, které se ve čtvrtek 24. června prohnalo několika obcemi najednou a zasáhlo centra obydlí lidí, proto bylo výjimečné ve více ohledech. Kromě místa, kde tornádo udeřilo, šlo i o sílu, jež se ve Fujitově stupnici označuje jako F4.
Rozšířená Fujitova stupnice
Síla tornáda se měří na tzv. rozšířené Fujitově stupnici (Enhanced Fujita Scale) a tornádo na ní může dosáhnout síly od EF0 do EF5.
| kategorie | rychlost | škody |
|---|---|---|
| EF0 | 105-137 km/h | lehké škody, spadlé komíny, vyrvané menší stromky |
| EF1 | 138-178 km/h | strhané střešní krytiny, auta vytlačená ze silnic |
| EF2 | 179-218 km/h | strhává střechy, převrací vagony, láme stromy, zvedá auta |
| EF3 | 219-266 km/h | ničí střechy i zdi domů, převrací vlaky, vytrhává stromy v lese, zvedá těžká auta |
| EF4 | 267-322 km/h | srovnává domy se zemí, odnáší menší stavby |
| EF5 | přes 322 km/h | silné konstrukce domů srovnány se zemí, auta létají dál než 100 metrů |
Z dochovaných záznamů, které jsou zachyceny v další mapě, je vidět, že takovou intenzitu na území Čech, Moravy a Slezska nepamatujeme.
Nejstarší známá zmínka o větrném jevu, který se zpětně označuje jako tornádo, pochází z Kosmovy kroniky a od té doby záznamy o pustošivých větrných jevech logicky přibývají.
Při pohledu na mapu je však třeba nepodlehnout iluzi, že v současnosti je tornád a větrných bouří mnohem více než v minulosti. Lidé vybaveni stále modernější technikou jsou totiž schopni tyto jevy lépe a častěji měřit a zaznamenávat.
Předpovědi výskytu větrných bouří se lepší
Dopady prudkých bouří, jako jsou krupobití, poryvy větru, tornáda, silné deště a bouřky, nelze v globálních a dalších modelech přesně předpovědět.
Podle ČHMÚ není možné předpovědět ani to, jestli se vytvoří tornádo. „Dá se předpovědět, že budou podmínky pro silné nebo velmi silné bouřky, ale jestli se v bouřce vyskytne tornádo, to opravdu předpověditelné není,“ řekl pro Radiožurnál Jan Šrámek, vedoucí centrálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.
Tornáda
Tornáda jsou jedním z nejobávanějších meteorologických jevů na naší planetě. Příběhy spojené s tornády patří k těm nejpozoruhodnějším – je známo mnoho historek o dobrodružství a přežití v blízkosti tornád. Jde zejména o příběhy ze Spojených států, kde se vyskytují ta nejničivější tornáda na světě.
Území České republiky je oproti tomu poměrně klidnou oblastí. Ještě donedávna si obyvatelé i odborníci mysleli, že se u nás tornáda nevyskytují. Až s postupem času a s rozvojem internetu je jasné, že se tornáda mohou vyskytovat i v našich mírných podmínkách.
Od konce 20. století dochází k výraznému nárůstu počtu doložených tornád na území ČR, nyní již došlo k ustálení na několik zdokumentovaných tornád ročně.
Zdroj: Tornáda v České republice (Martina Šáfrová, Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty UK)
„Tornádo se objevuje většinou v bouřkách nejsilnějších, takzvaných supercelách, a to ještě tak zhruba v deseti, maximálně 20 procentech. Takže předpověď tornád z pohledu přesnější lokalizace je téměř nemožná,“ vysvětlil Šrámek.
Že předpovědět tornádo je velmi složité a v podmínkách České republiky nemožné, potvrzuje i Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky v rozhovoru s ČTK. Důvodem je podle něj nízká frekvence těchto extrémních meteorologických jevů. Nelze ani jasně říci, jaký vliv má na výskyt tornád klimatická změna.
