Článek
„O té sbírce věděl málokdo. A i ti, kteří o ní měli informace, budou nejspíš překvapeni počtem rarit, jež vyšly najevo až po smrti majitele před dvěma lety,“ říká David Kopřiva, který v Česku americkou aukční firmu zastupuje.
Matthew Bennett zatím nabídne jen první část Friedrichovy kolekce, další kousky budou na prodej později. I tak to ale bude pro filatelistický trh mimořádná událost. „Eugene Friedrich budoval sbírku československých známek jako velký vlastenec padesát let. V životě dosáhl velkých podnikatelských úspěchů, takže měl prostředky na velkorysé sbírání,“ říká Kopřiva.
Tržní hodnotu kolekce, která se bude nabízet v Bostonu, odhaduje kolem 20 milionů korun.
Majetek v malém papírku
Eugene Friedrich se narodil v Praze v židovské rodině, která v roce 1939 uprchla před nacisty do USA. Bylo mu tehdy šest let. V Americe vystudoval stavební inženýrství a vybudoval úspěšnou konzultantskou firmu. Několik let stavěl v Etiopii silnice a mosty. Byl autorem dvou patentů. V poslední fázi kariéry se věnoval developerskému byznysu. Pracoval až do své smrti, zemřel před dvěma lety ve věku 84 let.
Kopřiva předpokládá, že první známky, jež se staly základem dnes unikátní sbírky, si rodina vzala s sebou při útěku z Prahy. Nebývá to podle něj nic mimořádného. „K přednostem známek patří schopnost koncentrovat hodnotu v minimálním rozměru a minimální váze. Není problém akumulovat rodinný majetek ve známkách a pohodlně ho tak přepravit na druhý konec světa. Dělalo to mnoho bohatých rodin, v různých generacích, za různých okolností,“ vysvětluje znalec filatelistického světa.
„Je příznačné, že ti lidé byli vlastenci, v nové vlasti měli sentiment po rodné zemi. Jejich sběratelský zájem se pak soustředil do československých známek. V českoamerických rodinách vznikaly největší sbírky,“ říká Kopřiva.
Raritní přetisky
Největšími klenoty Friedrichovy pozůstalosti jsou podle něj vzácné přetisky Pošta československá 1919 na rakouských známkách v hodnotě deseti korun a na čtyřkorunové známce na vzácném žilkovaném papíru. „Jsou to rarity, které se vyskytují jen v několika kusech. Je známo asi jen patnáct až dvacet kusů desetikorunové známky a osm až deset kusů čtyřkoruny,“ vypočítává Kopřiva.
Čtyřkoruna na žilkovaném papíru se podle něj může prodat až za čtyři miliony korun, desetikorunová známka za půldruhého milionu. „A tyto desítky měl Eugene Friedrich ve své sbírce hned čtyři,“ dodává Kopřiva s tím, že Friedrichovy kousky navíc patří k nejkrásnějším exemplářům svého druhu.
„Další mimořádnou věcí je česká rarita – chybotisk padesát na padesát z roku 1928. Ví se o 18 kusech této známky, Friedrichova je mezi nimi nejkrásnější. Byla popsaná a vyobrazená v jedné české filatelistické monografii v roce 1936, od té doby ji nikdo nikdy neviděl. Někteří kolegové ji považovali za ztracenou. Každopádně nebyla mnoho desítek let na trhu. Už to samo o sobě je událostí, že se do Čech vrátí takové filatelistické poklady,“ pochvaluje si Kopřiva.
Za „naprostý unikát“ považuje také Friedrichovu známku české skautské pošty s převráceným přetiskem. „Skautské známky vyšly v říjnu 1918 při příjezdu prezidenta Masaryka do vlasti. Několik jich bylo přetištěno legendárním příležitostným přetiskem, samy o sobě tyto známky přijdou na mnoho desítek až sto tisíc korun. A mně je znám jen jeden exemplář s převráceným přetiskem, díky čemuž se z toho stává ještě větší rarita,“ říká Kopřiva.
Známky se skautskými motivy se vydávaly v řadě zemí při různých příležitostech, setkáních, výročích, část sběratelů se na ně specializuje. Kopřiva je přesvědčen, že Friedrichova „Skautská pošta“ z roku 1918 je v oboru skautských známek celosvětově „obrovská a finančně vysoce ceněná rarita“.
Zájem z Česka
Bostonská aukce podle Kopřivy vzbudí pozornost hlavně mezi českými sběrateli, i když nevylučuje ani nečekanou zahraniční konkurenci.
„Československé rarity mají největší cenu na našem trhu. Zahraniční investiční kapitál do československých prvorepublikových známek nejde, zato Češi mají v současnosti velkou kupní sílu. Naši sběratelé úspěšně budují největší sbírky v dosavadní historii,“ říká Kopřiva, který je zakládajícím členem pražského Prestige Philately Clubu, sdružujícího řadu movitých domácích byznysmenů, kteří propadli kouzlu poštovních známek.
„Jen v našem Prestige Philately Clubu sbírá Československo minimálně deset členů a jistě budou velkými zájemci o známky v bostonské aukci,“ říká filatelistický expert, který před několika lety zajišťoval koupi unikátního modrého mauritia pro anonymního českého investora.
Jak se pro filatelisty ověřuje pravost unikátních známek? Jak vypadají nejvzácnější položky Friedrichovy sbírky? A jak pokročily přípravy podzimního filatelistického bienále v Praze? Podívejte se na videorozhovor s Davidem Kopřivou v úvodu tohoto článku.
