Unikátní data: Jak virus postupuje školami. Jsou tři rizikové kraje

Data umožňují zmapovat období celého školního roku ve všech typech škol. Ukazuje se, že zdaleka nejhůř na tom byly mateřské školy, jichž se uzavírání prakticky nijak nedotklo.

Obecně vzato počty nakažených dětí logicky nejvíce rostly právě ve věkových skupinách, které se v době probíhající pandemie vzdělávaly prezenčně.

Na podzim po uzavření škol (kromě mateřských) od 14. října počet nakažených dětí i zaměstnanců základních a středních škol poklesl, po návratu části dětí a studentů do škol od 18. a 30. listopadu už úřady evidovaly opětovný nárůst nakažených. V období vánočních prázdnin opět počty nakažených ve školách klesly.

Po Novém roce začala narůstat ohniska v mateřských i základních školách a jejich počty stoupaly až k velmi vysokým hodnotám v únoru. V té době Česko evidovalo jenom na školách více než 600 identifikovaných ohnisek s více než 2 500 nakaženými osobami.

Po uzavření téměř veškeré prezenční výuky po 1. březnu počty ohnisek i nakažených zásadně poklesly, v týdnu po 15. březnu bylo registrováno 25 malých ohnisek celkem s 208 nakaženými osobami (z toho 21 výskytů v mateřských školách).

Od 12. dubna probíhalo postupné obnovování prezenční výuky ve všech školách a počty ohnisek opět stouply, ovšem už ne nijak dramaticky. V současné době Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) eviduje 23 ohnisek s celkovým počtem nakažených jen v nízkých stovkách.

Optimistická interpretace dosavadního vývoje říká, že do konce školního rok už by se nic dramatického stát nemělo. Za předpokladu, že se na školách nestihne masivně šířit koronavirová varianta delta. V takovém případě by z velmi nízkých počtů strmě narostla exponenciála.

Výsledky testů, které se provádějí na půdě škol, jednotlivé školy hlásí v podobě celkových čísel do centrálního systému ÚZIS. „Z průběžných dat vyplývá, že testy prováděné ve školách neindikují systémový rizikový vývoj či kontinuální eskalaci v šíření epidemie,“ konstatuje ÚZIS s tím, že se hodnoty v jednotlivých krajích různě proměňují v čase, ale kontinuálně nerostou.

V posledním hodnoceném období od konce května do 13. června je situace stabilizovaná, počty zachycených nákaz ve školách klesají nebo se ve většině krajů drží na úrovni dlouhodobého průměru.

Patrné jsou však zvýšené počty nákaz u dětí a mladistvých v krajích Libereckém, Zlínském a Jihočeském, kde je v posledních týdnech celkově vyšší virová zátěž.

Jak ukazuje poslední graf, jehož podkladem jsou agregované výsledky testů hlášené přímo ze škol, nákaza zatím nikde v nejmladších věkových kategoriích dlouhodobě neroste.

Téměř ve všech regionech totiž klesly týdenní evidované nové případy nakažených významně pod hranici 25 na 100 tisíc obyvatel, což se promítá i do celkového šíření viru v zaměstnáních i školách. Výjimkou je jen Jihočeský kraj (ke 14. červnu měl incidenci 25,33), ale i u něj je trend viditelně klesající.

Na významném zpomalení šíření epidemie se podstatně podílí i postupující vakcinace.