Únik tajného seznamu z Číny. Pro uvěznění stačí být mladý Ujgur

Dozvědět se cokoli o životě v Sin-ťiangu je vzácnost sama o sobě. Natož pak když z čínského internačního tábora unikne celý seznam vězňů dokazující, jakým způsobem probíhá vládní pronásledování a cílení na muslimské menšiny vedoucí až k jejich zadržování, převýchově, sterilizaci a nuceným pracím.

Nový pohled na celou citlivou situaci v čínském Sin-ťiangu přináší databáze získaná organizací Human Rights Watch (HRW). Díky ní jsou nyní opět o něco jasnější způsoby, jakými úřady v regionu Sin-ťiang využívají rozsáhlou kontrolní síť, která sleduje osobní vazby jednotlivců, jejich online aktivity a každodenní život. Záminky k zatčení jsou přitom banální, stačí jednoduše prohřešek v podobě pozdějšího roku narození nebo komunikace se sourozenci žijícími v zahraničí.

Seznam obsahuje podrobnosti o více než 2000 Ujgurech zadržovaných v prefektuře Aksu mezi lety 2016 až 2018. Všichni tito lidé se dočkali uvěznění na základě záznamu v Integrované společné operační platformě (IJOP).

IJOP je rozsáhlá databáze kombinující osobní údaje získané z automatizovaného online monitorování a informace ručně zadávané úředníky do aplikace. V ní je možné dočíst se nejen o fyzických vlastnostech lidí, ale také třeba o barvě jejich auta, jestli do domu vstupují předními, či zadními dveřmi, jaké používají vyhledávače a s kým se nejčastěji stýkají.

„Seznam z Aksu poskytuje další poznatky o tom, jak je brutální represe Číny vůči turkickým muslimům v Sin-ťiangu technologicky vymožená,“ uvedla dle The Guardianu Maya Wangová, vedoucí čínská výzkumnice HRW. Ze seznamu také vyplývá, že většina lidí byla zadržená za běžné, zákonné a nenásilné chování. Někteří dostali nálepku „zacíleni IJOP“ bez toho, aby se orgány obtěžovaly uvést jejich myšlenkový pochod vedoucí až k tak bolestivým důsledkům.

Chování uvedené jako důvod zadržení se pohybuje od „obecně nedůvěryhodný“ až po „narozený po 80. letech“. Jeden z mužů na seznamu byl zadržen za nezaplacení nájmu, další za zálibu v polygamii.

Peking zpočátku existenci táborů popíral. V poslední době ale obrátil a označuje je jako životně důležitá centra, která jsou součástí boje proti extremismu a terorismu. Rozsah uniklého seznamu také napovídá o rozsahu celé této zadržovací sítě. „Je to v rozporu s tvrzeními čínských úřadů, že jejich takzvané sofistikované, prediktivní technologie, jako je IJOP, udržují Sin-ťiang v bezpečí díky tomu, že „cílí na zločince s přesností“,“ uvedla Wangová.

Na zadrženou ženu v dokumentu označenou jako „paní T“ úřady zacílily z důvodů „vazeb na citlivé země“ – konkrétně se provinila čtyřmi telefonáty sestře žijící v zámoří. IJOP zaznamenalo popis telefonátů na sekundu přesně. Výzkumníci HRW sestru zadržené kontaktovali v rámci snah o ověření platnosti dokumentů. Ta potvrdila, že její sestra skutečně kvůli telefonátům mimo Čínu podstupovala výslechy a byla zadržená. Se svou sestrou od té doby nemluvila, z doslechu se k ní ale dostalo, že pracuje v továrně na plný úvazek. Ten v praxi znamená, že domů chodí jen o víkendech a celé toto „zaměstnání“ budí dojem, že jde o součást programu nucených prací.

V minulosti už jednou k úniku jmen vězňů došlo. Na začátku tohoto roku se na světlo světa dostal obdobný seznam popisující praktiky v okrese Karakax. Seznam z Aksu oproti němu blíže vypovídá o roli IJOP a způsobu fungování sítě.

„I když jsme už prováděli rozhovory s těmi, kteří byli uvedení v seznamu a posléze zadržení, je to poprvé, co jsme na vlastní oči viděli dokumenty vysvětlující, jak tento systém každého jednotlivce dopadl a zadržel,“ vysvětluje Wangová. „Teď vidíme jeho funkčnost v praxi na individuální úrovni“.

Lidskoprávní organizace dlouhodobě upozorňují na masová porušování lidských práv v Sin-ťiangu, uvěznění více než milionu Ujgurů v internačních a převýchovných táborech, nucené práce, masové sterilizace žen a kulturní genocidu v podobě omezování náboženství, kultury a jazyka.