Únik citlivých informací z EP do Číny? Zahradil obvinění odmítá

„Bude se podávat šampaňské a jednohubky,“ stálo v pozvánce Jana Zahradila Evropskému parlamentu na akci Skupiny přátelství mezi Evropskou unií a Čínou. Chtěl vyzvat své evropské kolegy, aby mu pomohli prolomit „vyhrocené soutěžení“ s Čínou. Těchto takzvaných „skupin přátelství“, které se snaží podporovat vzájemné kulturní a ekonomické vazby s Evropskou unií, existuje celá řada, od Spojených arabských emirátů po Tchaj-wan.

Nad všemi přátelství deklarujícími skupinami ale stojí jedna, mnohem ambicióznější a vykazující daleko větší potenciál – ta čínská. Do hledáčku serveru Politico padl Jan Zahradil, český europoslanec, místopředseda Výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu (EP) a předseda EU-China Friendship Group, tedy právě Skupiny přátelství mezi EU a Čínou v EP. Takové postavení mu dle serveru umožňuje zasahovat do důležitých obchodních rozhodnutí EU a získávat od Evropské komise přístup k citlivým dokumentům.

Vedle jména Jana Zahradila dominuje v případu podezření na „čínskou operaci“ v kruzích Evropské unie ještě jeden muž – generální tajemník skupiny Kaj Lin, rodilý Číňan, který za posledních deset a půl roku pomohl zorganizovat více než tucet cest zákonodárců do Číny a je zapojen do rozsáhlé sítě pekingských soft-power institucí.

Zahradil ve svém pozvání naznačil výhodu, kterou jeho postavení přináší. Podle Politica slíbil, že využije svůj „silnější politický profil“ k posílení vazeb mezi EU a Čínou, zejména v oblastech „obchodní a environmentální politiky“. O rok později se už Zahradilova Skupina přátelství dostala pod drobnohled kvůli obavám z příliš těsného kontaktu s Pekingem, který by mohl dát Číně náskok v pokračujících obchodních jednáních s Bruselem.

Obavy, že je skupina součástí organizací vázaných na Čínu, které usilují o prosazování pekingské agendy v zahraničí, pro Politico sdělil jednak seniorní poslanec řídící oficiální delegace parlamentu pro kontakt s Čínou, a také další členové parlamentu a think-tanky z prostředí zahraniční politiky USA. Shodně poukazují na zvýšenou aktivitu Zahradilovy skupiny v době, kdy Peking rozjel asertivnější zahraniční politiku po obvinění Evropskou unií z šíření dezinformací.

Jan Zahradil tvrzení, že mu jeho pozice umožňuje privilegovaný přístup k informacím o politice EU vůči Číně, odmítl a zpochybnil také text na serveru Politico. „Článek je plný konspirativních náznaků, anonymních podezření, spekulativních závěrů, politických útoků od konkurentů (Zelení, socialisté). Toto vše kategoricky odmítám jako poškozující můj kredit, odbornost a důvěryhodnost,“ napsal europoslanec pro Seznam Zprávy.

„Od loňského podzimu, tedy od začátku mého předsednictví, tato skupina přátelství nevyvíjela (kvůli covidu) vůbec žádnou činnost, nezorganizovala žádnou cestu do Číny, žádnou akci v EP nebo mimo něj, neobdržela od nikoho žádné finanční ani jiné dary či příspěvky na činnost.“

Europoslanec zejména důrazně odmítá náznaky, že prostřednictvím skupiny unikají k čínské straně důvěrné informace o obchodních jednáních s EU. „Řídím se striktně pravidly Evropského parlamentu o střetu zájmů, nejsem zpravodajem k žádné zprávě, která by se týkala Číny. Nemám přístup k důvěrným či klasifikovaným informacím o obchodních jednáních EU–Čína, ani jsem o ně nikdy nežádal. Vycházím pouze z otevřených, veřejně publikovaných zdrojů Evropského parlamentu, Rady a Komise. Ani ty však s nikým mimo EP nesdílím. O vzniku a (ne)činnosti skupiny jsem řádně písemně informoval předsedu EP Sassoliho. Dnes jsem mu poslal další oficiální dopis, kde odmítám obsah článku a sděluji, že jsem kdykoliv orgánům EP k dispozici pro další informace,“ uvedl Jan Zahradil.

Během unijních přezkoumávání sporných obchodních jednání a podezření z porušování lidských práv v Číně ale pekingský vliv v Evropském parlamentu spustil alarm. „Všichni víme, že existují lidé, kteří chtějí rozvrátit náš demokratický systém a procesy,“ uvedl francouzský zákonodárce Raphaël Glucksmann. Sociální demokrat předsedá novému zvláštnímu výboru pro zahraniční interference ve všech demokratických procesech v EU. „Jde o hrozby, které jsou uvnitř orgánů a uvnitř parlamentu.“

Svůj názor na otázku porušování lidských práv v Číně, a zda by se tato problematika neměla projevit i na poli obchodních dohod, poskytl Zahradil Seznam Zprávám na tiskovém brífinku k mini-plenárnímu zasedání Evropského parlamentu 11. listopadu. Redaktorka Seznam Zpráv ho požádala o vyjádření k ignorování výzvy 39 zemí proti porušování lidských práv v Hongkongu, Tibetu a Sin-ťiangu.

„S tím českým nepřipojením se ke kritice (nedodržování lidských práv v Číně) já osobně problém nemám. Já myslím, že události posledních měsíců ve vztahu k Číně tu situaci extendovaly dostatečně a že teď tomu ještě nemusíme přidávat nějaký další krok, a to také dle mého byla základní úvaha české diplomacie, proč se nepřipojit.“

Zahradil prý osobně není příznivcem toho, aby se agenda příliš míchala s jinými neobchodními tématy. „Jsem stoupenec takového toho pragmatického a realistického přístupu zejména v obchodní politice a byl bych rád, kdyby to byla primárně obchodní politika a kdyby se příliš nezabývala těmi neobchodními parametry. Protože mám pocit, že pokud ji změníme v nějaký další nástroj politického boje, nakonec se nedostaneme nikam. Podíváte-li se na mapu světa, existují desítky států, které lze označit za autoritářské nebo nedemokratické, a pokud si Evropská unie zakáže obchodovat nebo vytvářet dohody se všemi z nich, tak jednak to vakuum vyplní někdo jiný a jednak se sami odřízneme od perspektivních trhů,“ řekl Zahradil Seznam Zprávám.

Úředníci parlamentu, kteří kvůli obavám z politické odvety odmítli v serveru Politico zveřejnit svá jména, uvedli, že skupina přátelství s Čínou zájmy EU ohrožuje svým postojem odrážejícím agendu Pekingu a kvůli samotné roli jejího vůdce v obchodním výboru. „Rychle jsem si uvědomil, že tato skupina není něco, s čím bychom chtěli být spojováni,“ řekl jeden z úředníků, který se akce zúčastnil v říjnu 2019. Jiní uvedli, že skupina zapadá do rostoucího úsilí Pekingu o posílení svého vlivu v Bruselu – úsilí, které se promítá od financování think-tanků až po podezření na špionáž zaměřenou na instituce EU.

Například belgické bezpečnostní služby zahájily loni v září vyšetřování bývalého britského diplomata a bývalého úředníka Evropské komise pro podezření z předávání citlivých informací. Na začátku tohoto roku pak němečtí prokurátoři zahájili vyšetřování Gerharda Sabathila, bývalého úředníka EU, obviněného z předávání informací Číně. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se konkrétně těchto aktivit účastnil přímo Jan Zahradil.

Seznam Zprávy o vyjádření k situaci požádaly i další české europoslance. „Je to velká ostuda, pokud takhle vystupuje. Je to cizí vlivová skupina s cílem využívat ji pro cizí zájmy. Vnímám to tak, že by se mělo prošetřit, jestli došlo k úniku tajných dokumentů,“ myslí si Mikuláš Peksa z Pirátské strany.

„Pokud je pravdou, že mohl díky svému postavení využít dokumenty EP pro prosazení vlivu Číny, tak je potřeba to šetřit na EP,“ dodal Peksa. Jiří Pospíšil, europoslanec zvolený za TOP 09, pro Seznam Zprávy uvedl, že situaci projedná se Zahradilem osobně.

Jan Zahradil převzal vedení organizace v roce 2019. Kořeny EU – čínského přátelství ale sahají až do roku 2006 a k dnes už bývalému britskému konzervativnímu europoslanci Nirj Devovi. Rodák se Srí Lanky ve své aktivitě na evropsko-čínském poli začal vyčnívat poměrně záhy. Na pozvání čínských institucí podnikl celkem 15 cest do Číny, spolek se začal účastnit významných akcí, jako byl například zahajovací ceremoniál OH v Pekingu v roce 2008 a zahajovací ceremoniál Fóra pro mezinárodní spolupráci „Pásu a Stezky“ v roce 2019.

Podle interní komunikace skupiny, kterou mělo Politico k nahlédnutí, skupina také zorganizovala „politický dialog na vysoké úrovni s několika hlavami států a některými vůdci čínských provincií“.

Podle informací agentury Bloomberg cestovní výdaje a hotely během cest bývalých členů Evropského parlamentu do zahraničí pravidelně financovala přímo čínská vláda. Ústřední výbor Komunistické strany Číny takto v loňském roce sponzoroval například cestu Yany Toomové, liberální estonské europoslankyně a současné členky Skupiny přátelství. Její vycestování do Pekingu a Šanghaje proběhlo ve jménu spolupráce Číny s východoevropskými zeměmi.

Loňské události spolku konané v prostorách Evropského parlamentu ve Štrasburku 23. října 2019 se zúčastnil také jeden čínský diplomat. Čína se tak nabídla zaplatit za nápoje a občerstvení. „Souhlasil jsem a stále v tom nevidím žádný problém,“ řekl pro Politico Zahradil, který letošní cestu do Pekingu musel odložit kvůli pandemii. Obdobné návštěvy, které mívají za cíl setkání s vysokými představiteli vlády a Komunistické strany Číny spolu s rozhovory pro čínská média, zákonodárce EU odpovědné za oficiální čínskou delegaci parlamentu frustrují dlouhodobě.

Jedinou oficiální parlamentní skupinou pro Čínu je delegace, která vznikla v roce 1979. Její agenda však naráží na souběžnou spolupráci Spolku přátelství s čínskými lídry a čínskými médii probíhající bez formálního souhlasu Evropského parlamentu. „Kam až moje paměť sahá, Skupina přátelství mezi EU a Čínou budí rozpaky,“ řekl pro Politico Reinhard Bütikofer, významný německý zákonodárce a předseda čínské delegace. Skupiny přátelství „jsou iniciovány cizí vládou a jsou touto zahraniční vládou podporovány, shromažďují lidi, kteří jsou k této vládě nakloněni,“ řekl. Německý zákonodárce dodal, že čínská média vykreslují členy neoficiální skupiny jako „skutečné zástupce“ Evropského parlamentu.

Ještě minulý měsíc byl Jan Zahradil v čínských médiích citován v citlivých otázkách, jako jsou probíhající obchodní jednání. Mediální vystoupení, o kterém referují i webové stránky Jana Zahradila, okomentoval Bütikofer jako podkopávání moci oficiální čínské delegace parlamentu a její diplomatické práce v Pekingu.

Zahradil dle Politica uznal, že se oficiální delegace zabývá „složitější agendou“, a dodal, že si jeho skupina dala záležet, aby nebyla v rozporu s oficiálním postojem parlamentu v otázkách týkajících se Číny. Skupina například nezaujímá veřejné postoje k citlivým otázkám, jako jsou hongkongské protesty nebo zadržování Ujgurů v Sin-ťiangu, uvedl s odkazem na jednací řád parlamentu, který zakazuje „záměnu s oficiálními aktivitami“.

„To je to, co plně respektujeme,“ řekl Zahradil. „Za mého předsednictví se plánujeme soustředit na pozitivní agendu ve vzájemných vztazích mezi EU a Čínou.“

Pozornost zákonodárců EU vzbuzuje také už zmiňovaný Kaj Lin – první Číňan zaměstnaný Evropským parlamentem. Po volbách do EP v květnu 2019 přešel do služeb Zahradila jako asistent na částečný úvazek. Jako jeho generální tajemník pomohl se založením skupiny přátelství, „největší svého druhu v parlamentu“, jak uvádí její webové stránky. Zahradil uvedl, že skupina má v současné době 15 členů z 10 zemí EU a představuje celé politické spektrum.

Ani Kaj nemá k Pekingu zrovna daleko. Patří k provinčnímu čínskému „lidovému sdružení pro přátelství se zahraničím“, které spadá do sítě kulturních soft-power institucí napojených na čínskou diplomacii.

Politico oslovilo také český Sinopsis, podle kterého je Kajovo členství ve skupině „důkazem přímého napojení skupiny přátelství a systému zahraničních záležitostí (čínské komunistické strany)“. Ve 42stránkovém dokumentu věnovaném parlamentní skupině přátelství Sinopsis rovněž zdůrazňuje jeho vazby na rozsáhlou síť dalších organizací, včetně obchodních skupin a obchodních komor.

Na otázku ohledně svého členství v provinční skupině Kaj napsal, že jeho funkce, kterou zastával do května 2018, byla pouze „čestnou“ bez jakékoli další odpovědnosti. Ve chvíli přijetí do Zahradilova týmu ale tuto pozici nezmínil v povinném „prohlášení o neexistenci střetu zájmů“. Podle něj čestná role nijak do jeho působnosti u Zahradila nezasahovala.

Podle analytiků je tato skupina jednou z mnoha organizací, které vedou propekingskou diplomacii mimo oficiální kanály. „Všichni tímto pracují na dosažení cílů čínské komunistické strany. A něco z toho jde přes zahraniční jednání a něco přes tyto skupiny,“ uvedla Mareike Ohlbergová z transatlantického think-tanku German Marshall Fund v Berlíně.

Dokument Centra pro strategická a rozpočtová hodnocení tvrdí, že Čínská komunistická strana využívá sdružení přátelství k prosazování svých „domácích priorit a cílů zahraniční politiky“, pro jejichž dosažení se pokouší navázat kontakty s „elitami z evropské politické třídy a podnikatelské komunity“. Zahradil popírá, že by tomu tak bylo v případě skupiny přátelství mezi EU a Čínou.

Navzdory těmto obavám Evropský parlament nikdy rozhodné kroky k omezení vlivu Skupiny přátelství mezi EU a Čínou nepodnikl. Jako místopředseda Výboru pro mezinárodní obchod může Zahradil dle Politica požádat o přístup k citlivým obchodním dokumentům, aby mohl plnit svou roli při kontrole jednání komise s obchodními partnery. Včetně Číny. Místopředsedové dostávají od útvarů parlamentu aktuální informace o textech klasifikovaných jako „EU-RESTRICTED“ a na vyžádání mohou získávat i kopie těchto dokumentů s citlivými obsahy o probíhajících jednáních, jako je třeba komplexní dohoda o investicích mezi EU a Čínou.

Zahradil uvedl, že o přístup k citlivým informacím o obchodních záležitostech mezi EU a Čínou nepožádal. „S nikým nesdílím informace z jednání a nepředkládám žádné pozměňovací návrhy, když se hlasuje o rezolucích o Číně,“ řekl. Kaj Lin zdůraznil, že je vůči Evropské unii loajální a že nikdy nevyměňoval citlivé informace s čínskými úředníky. „Nezáleží na tom, že mám čínské občanství, jsem loajální k EU od doby, kdy jsem se stal zaměstnancem institucí EU,“ napsal e-mailem. Zahradil uvedl, že zaměstnáním Kaje nijak nedochází k narušování bezpečnosti EU.

Fungování europarlamentních Skupin přátelství, jako je ta Zahradilova, se však dostává do slepého bodu. Před jejich údajně „zhoubným vlivem“ varovali zákonodárci už v roce 2018. O rok později parlament změnil pravidla pro jejich fungování, takže se tyto neformální organizace musí vzdát „jakékoli podpory, ať už v hotovosti, nebo v naturáliích“, a zmocnit vybraný okruh poslanců, který by na dodržování těchto pravidel dohlížel. Jenže zde neexistuje povinnost vůbec hlásit vznik a existenci těchto skupin.

„Neoficiální seskupení, včetně takzvaných skupin přátelství, nejsou vázána žádnou povinností prohlásit jejich existenci ani jejich složení. Parlament proto nemá seznam těchto přátelských spolků,“ uvedl mluvčí Evropského parlamentu. Čínská skupina je pak podle Zahradila „neformální setkání MEPS“, „nevlastní žádný bankovní účet, nemá vlastní zdroje příjmů, nepřipravuje žádný roční rozpočet“. Řekl, že od zahájení akce ve Štrasburku neobdržel „žádné finance, dary a příspěvky ani jinou podporu“ a ani si „není vědom“ financování skupiny před jeho předsednictvím.

Poslanci také zřídka přiznávají dary. Za 16 měsíců od nástupu 751 nově zvolených členů byly nahlášeny celkem tři. Konkrétně na otázky týkající se aktivit Skupiny přátelství mezi EU a Čínou Evropský parlament odmítl Politicu odpovídat. „Je obtížné prosadit stávající pravidla,“ uznal Bütikofer. „Kvestoři by však měli i nadále plnit svou povinnost podle stávajícího nařízení a zaručit dodržování pravidel.“

Nový zvláštní výbor pro zahraniční interference v EU si dal za úkol vykořenit zahraniční vliv z institucí EU, včetně parlamentu. „Posouzení míry narušení, pokud jde o individuální korupci a jednotlivé vazby, bude jednou z klíčových věcí našeho výboru,“ uvedl předseda Glucksmann. „Jedna věc, která mě opravdu naštve, je schopnost Evropanů nechávat se opakovaně zaskočit,“ řekl francouzský politik o zahraničním zasahování do evropské politiky. „Mám toho dost. Naší odpovědností napříč politickým spektrem je zajistit, abychom už víckrát zaskočení nebyli.“