Unijní nákup vakcín rozděluje europarlament. Národní zájmy vyplouvají na povrch

„Společný nákup je jediný možný způsob, jak dostat vakcínu do všech států EU a ke všem občanům za spravedlivých podmínek, ve stejnou dobu a za stejnou cenu,“ uvedla pro Seznam Zprávy česká eurokomisařka Věra Jourová. „Pokud by vakcínu musely nakupovat státy samy, nepochybně by si ty větší státy vyjednaly lepší podmínky a rychlejší dodávky,“ dodala eurokomisařka.

Evropská unie v posledních dnech čelí kritice některých členských států, podle nichž Brusel nezajistil dostatek vakcín od výrobců, kteří už mají povolení evropských úřadů, píše server Politico. Evropská komise se ale hájí, že na vině jsou právě výrobci, v tomto případě Pfizer/BioNTech a Moderna, a jejich nedostatečná výrobní kapacita. Vyřešit tento problém má podle Komise schválení další očkovací látky, kterou vyvinula společnost AstraZeneca společně s Oxfordskou univerzitou. Právě AstraZeneca požádala v úterý Evropskou lékovou agenturu o podmínečnou registraci vakcíny.

Některé členské státy, jako například Německo nebo Dánsko, se ale chtějí vydat nebo se už vydaly cestou separátních kontraktů s výrobci vakcín. S tím nesouhlasí Evropská komise, která tvrdí, že to nedovoluje smlouva o společných nákupech. Podle hlavní unijní vyjednavačky společných nákupů vakcín Sandry Gallinaové je nejrychlejší cesta k vakcínám právě přes společný nákup. „Buď jste udělali předběžnou dohodu loni jako my, nebo je nyní příliš pozdě. Mohu potvrdit, že naše vakcíny přijdou první,“ cituje Gallinaovou ČTK.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová mezitím vyzvala k solidaritě mezi členskými státy. „Všichni jsme se dohodli a právně zavázali, že nebudou probíhat souběžná jednání, uzavírány žádné souběžné smlouvy. Všichni pracujeme společně,“ cituje deník The Guardian von der Leyenovou. Šéfka EK také uvedla, že má v plánu kontaktovat ministry zdravotnictví všech členských států a ujistit se, že se země drží společné strategie.

Na plénu Evropského parlamentu tak v úterý zaznívala kritika ohledně přílišného nacionalismu nebo mnohem většího množství vakcín a efektivnějšího očkování mimo Evropskou unii. Tématem byly také kontrakty uzavírané mimo společný nákup EU.

Například německá vláda už dříve přiznala, že Berlín si nad rámec unijní objednávky zajistil ještě dalších 30 milionů dávek vakcíny. „Na společném postupu a společných kontraktech s konkrétními dodavateli se státy jasně dohodly a separátní jednání s nimi by tak šlo proti této dohodě,“ připomíná Jourová. Právě tuto kritiku zmínil i jeden z českých europoslanců účastnících se dnešního jednání.

„Už v minulém roce vznikla tato dohoda proto, že jsme chtěli předejít takzvanému vakcínovému nacionalismu, proto jsme se domluvili na společném postupu. Jak je ale možné, že země mimo EU mají větší zásoby a jsou tedy v očkování dál, než jsou země EU?“ uvedl český europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

„Bude tedy například proti Německu použit nějaký postih? A způsobuje zpoždění schválení dalších vakcín fakt, že je pro EK přednější cena než zdraví? Je to tedy politické rozhodnutí?“ ptal se Vondra na jednání.

„Na začátku jsme vybírali mezi až 165 možnými kandidáty na dodávku vakcíny, vždy ale rozhodoval názor odborníků,“ reagovala Gallianová. „Některé státy očkují rychleji, některé pomaleji. Toto je normální věc, všechny země zkrátka očkují podle svých možností. Mám v tento proces důvěru,“ dodala Gallianová. „Srovnatelné tempo očkování v jednotlivých státech je dost zásadní pro celou EU. Zlepšení situace ve všech státech současně je podmínkou hladkého pohybu osob a zboží v EU, a tedy i fungování společného trhu,“ uvedla Jourová.

Mnohem smířlivější než Vondra ke společnému unijnímu postupu je europoslanec Stanislav Polčák (STAN). „Jsem z dnešního jednání příjemně naladěný, Sandra Gallinaová odpovídala velmi otevřeně,“ pochvaloval si europoslanec.

„Za mě je zcela jistě lepší rozložení smluv do několika společností. EK nevěděla, jaká bude účinnost té a té látky, když vakcíny objednávala, rozložila šance,“ řekl Seznam Zprávám Polčák a dodal: „Ukazuje se to celkově jako správné rozhodnutí. ČR by na tom byla daleko hůř, proto mě překvapuje postoj českého premiéra.“

„Premiér, myslím, nekritizoval společný nákup EU jako princip, ale údajnou pomalost dodávek, což je problém mezi členským státem a dodavatelem vakcín,“ uvedla Jourová.

Polčák i Jourová reagují na výrok českého premiéra Andreje Babiše (ANO), který v minulém týdnu v rozhovoru pro Právo Komisi kritizoval za pomalé nákupy vakcín.

„Pokud směřovala kritika na pomalost schvalování, je třeba si uvědomit, že Evropané zásadně vyžadují bezpečnost vakcín. Proto je testování Evropskou lékovou agenturou velmi důkladné a vyžaduje o něco delší čas než testování vakcín v tzv. nouzovém režimu, což se využilo v zemích mimo EU,“ vysvětluje Jourová.

Právě spory okolo vakcinace mají dopad na náladu v Evropském parlamentu. „Všichni jsou nervózní. Nůžky mezi očekáváním a realitou působí politické problémy. Proto se i dnes jednalo s Komisí, to by se za normálních okolností nekonalo,“ uvedl pro Seznam Zprávy Vondra. „V Evropském parlamentu rozhodně převažují umírněné hlasy, které rozhodnutí Evropské komise podporují. V této chvíli je jakýkoliv nacionalismus velmi nebezpečný,“ myslí si Polčák.

„Nad EU neohrnujme nos, ale není důvod nekritizovat,“ dodal Vondra. Člen opoziční ODS následně zkritizoval i českou vládu. „Česká vláda tápe, také má máslo na hlavě, do rukou to museli vzít hejtmani,“ komentoval Vondra.

„Udělali jsme dobře, když jsme vyjednali dohodu s BioNTech/Pfizer takto brzy, protože nám to nyní umožňuje na ní stavět a dále ji rozšiřovat,“ pochvaluje si Jourová. Exekutiva Evropské unie mezitím v úterý oznámila, že plánuje pro členské země zajistit dalších 60 milionů dávek od francouzské společnosti Valneva. S firmou Novavax se pak Evropská komise chystá podepsat smlouvu na nákup až 200 milionů dávek.