Článek
Sedm měsíců před začátkem francouzského předsednictví EU zvažuje Paříž, že by tuto příležitost mohla využít k posílení francouzštiny ve světě, informoval bruselský server Politico. Molièrův jazyk, který býval kdysi hlavním jazykem diplomatů, totiž v posledních letech vyklízí na tomto poli místo angličtině. A to se Francouzům vůbec nelíbí.
Francouzská vláda chce proto vyčlenit více peněz na jazykové kurzy unijním diplomatům, nezastavuje se ale jen u toho. Během rotujícího předsednictví by podle diplomatů měly být všechny schůzky Evropské rady vedeny ve francouzštině (tlumočení do sluchátek by samozřejmě zůstalo). Ve francouzském jazyce mají probíhat dokonce i přípravná jednání. Pokud by předsednictví přišel například dopis od Evropské komise v angličtině, odpovědi se nedočká: Le français est nécessaire (Francouzština je nezbytná), píše Politico.
Francouzština je samozřejmě už nyní jedním z 24 oficiálních jazyků EU a také jedním ze tří jednacích jazyků Evropské komise a Paříž ji prosazovala během předsednictví už v minulosti. Tentokrát ale chce vláda premiéra Jeana Castexe „zatlačit na pilu“ a dát najevo, že oživení francouzštiny a její používání v Bruselu je „otázkou kulturního přežití pro všechny“.
Francouzi argumentují tím, že je třeba se bránit „globish“ – nadnárodní verzi angličtiny – a uchovat si pestrý multikulturalismus. Kritici francouzského přístupu jsou ale přesvědčeni, že Paříž jen pociťuje nostalgii po časech, kdy bývala země galského kohouta jednou ze světových velmocí.
Na posílení francouzštiny ve světě pracuje prezident Emmanuel Macron už od svého zvolení v roce 2018, podporuje například frankofonní projekty na africkém kontinentu. Posílit úlohu rodného jazyka se mu hodí i v kontextu blížících se prezidentských voleb, neboť vůdkyně nacionalistického Národního sdružení Marine Le Penová se ráda prezentuje jako ochránkyně francouzských tradic a způsobu života.
Unijní mítinky se sice i v minulosti vedly v řečech hostitelských zemí, v posledních letech se ale od této praktiky ustupuje a například portugalský velvyslanec při EU Nuno Brito mluví na schůzkách Evropské rady většinou anglicky.
Francouzština utrpěla rozšířením na východ
„Chceme, aby se dodržovala pravidla. Pokud se proto na francouzské úřady obrátí Evropská komise, budeme požadovat, aby tak učinila francouzsky. Pokud to neudělá, budeme čekat na francouzskou verzi dopisu předtím, než odpovíme,“ citovalo Politico nejmenovaného francouzského představitele. Francouzi také argumentují tím, že po brexitu už mají angličtinu jako oficiální jazyk pouhé dva členské státy – Irsko a maličká Malta.
V Evropské komisi nyní pracuje 3 246 francouzských úředníků, Francie je tak po Itálii a Belgii nejvíce zastoupenou zemí. 80 procent úředníků Komise pak udává francouzštinu jako jeden ze tří jazyků, které ovládají.
Navzdory tomu ale v posledních letech francouzština v Bruselu ztrácí – zvláště citelný zásah pro ni znamenalo rozšíření o deset zemí střední a východní Evropy v roce 2004. Obyvatelé nových zemí dávají obvykle přednost angličtině.
Reakce z nich proto na sebe nenechala dlouho čekat: „Naši francouzští přátelé zřejmě nepochopili, že s odchodem Velké Británie angličtina z EU neodešla. Jsem přesvědčen, že angličtina bude i nadále nejpoužívanějším jazykem v mezinárodní komunikaci nejen v rámci EU. Prosím, problémy se mají řešit, ne uměle vyrábět,“ napsal na Twitteru poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík, předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti.
