Článek
Je jediným Čechem, který alespoň teoreticky aspiruje na příštího šéfa Evropské komise. Jana Zahradila podpořila jako takzvaného spitzenkandidáta, mezi kterými bude nového lídra evropské „vlády“ po květnových volbách vybírat Evropský parlament, domovská frakce Konzervativců a reformistů (ECR).
Ta je poslední čtyři roky v rámci Evropského parlamentu v opozici, po květnových volbách ale hodlá mít podle Zahradila koaliční ambice. „Byl bych rád, kdyby tady vznikla pravicová, liberálně konzervativní koalice, která bude přátelská k byznysu a obchodu. A která nebude z EU dělat zaopatřovnu, ale to, čím EU opravdu je. Tedy právním rámcem pro spolupráci jednotlivých členských států,“ řekl v rozhovoru pro Seznam, jak by podle jeho představ měla Unie vypadat za čtyři roky.
Pokud by se v následujícím půl roce stal nástupcem Jeana-Clauda Junckera v čele Evropské komise, inicioval by rád změnu těch unijních dohod, které se týkají hospodářství. „Evropská unie musí udělat zevrubnou revizi komunitárního práva a musí to udělat zejména ve spolupráci s evropskými podnikateli, s velkým, středním i malým byznysem.“
Partnery pro případné koaliční spojenectví vidí Zahradil primárně u dosavadního hegemona europarlamentu, Evropské lidové strany, která podle očekávání ovládne (byť pravděpodobně se slabším výsledkem než při posledních volbách) jednací sál v Bruselu a Štrasburku i po letošním květnu.
Další stranou, s kterou by Zahradil rád spolupracoval, jsou evropští liberálové (ALDE), které z tuzemských stran nyní reprezentují europoslanci z hnutí ANO. Byť s těmi by konzervativci hledali jen obtížně společnou řeč, pokud jde o pravomoci, které by Unie měla do budoucna mít a nemít.
Konzervativci se totiž dlouhodobě snaží o co největší redukci Unie a její moci ve vztahu ke členským státům. V podání pravicových konzervativců by se měla její role omezit de facto pouze na obchodní vztahy. Tak jako tomu bylo na počátku evropské integrace v padesátých letech, kdy vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli, předchůdce Unie.
„Unie by měla přestat usilovat o geopolitickou dominanci. Měla by se spíš snažit stát ekonomickým lídrem, odbourávat překážky vzájemného obchodu, vyvarovat se současné vlny protekcionismu, která se šíří světem,“ prosazuje Zahradil, který v Evropském parlamentu reprezentuje domovskou ODS už od roku 2004.
Jana Zahradila posílají evropští konzervativci do boje o křeslo nového šéfa Evropské komise. Video: Veronika Neprašová, Seznam Zprávy
Zásadní odpůrce má v konzervativcích také jednotná evropská měna. „EU by se měla vzdát myšlenky na to, že jedinou povolenou měnou je euro. Měla by se stát Unií více měn, které si budou vzájemně postaveny právně naroveň a toto postavení budou mít zakotvené v unijních smlouvách.“
K přijetí eura se členské země včetně Česka zavázaly v přístupových smlouvách. To, kdy tak učiní, je ale na rozhodnutí jednotlivých místních vlád. Proti výměně koruny za euro v Česku dlouhodobě bojuje právě ODS. A podporu nemá ani u aktuálního kabinetu, premiér Andrej Babiš dosud žádný konkrétní termín přechodu na jednotnou evropskou měnu nestanovil.
Šance Zahradila stanout v čele Evropské komise nejsou velké. Šéf komise vzejde z hlasování nově vybraného Evropského parlamentu, který při hlasování dle očekávání vybere kandidáta té frakce, která po volbách získá nejvíce křesel.
Podle předvolebních prognóz sice těmito volbami skončí dlouhodobá nadvláda dvou nejsilnějších partají v evropském prostoru, frakce lidovců a socialistů. Konzervativcům, kteří dosud v Evropském parlamentu drží 74 křesel ze stávajících 751, však poslední oficiální celoevropské šetření přisuzuje úbytek moci.
53 křesel by podle posledního průzkumu, který Unie sestavila na základě dat z jednotlivých členských států, konzervativci získali, pokud by se voleb už neúčastnila Velká Británie. V opačném případě by konzervativci v rámci Evropského parlamentu mohli získat až 66 postů.
Kriticky proevropská ODS
Aby Zahradil mohl alespoň teoreticky pomýšlet na post šéfa Evropské komise, musí napřed obhájit poslanecký mandát. Do eurovoleb povede z prvního místa kandidátku domácí ODS.
Ta přitom v letošní kampani dává daleko větší důraz na to, že je vůči EU sice kritická, ale nikoliv skeptická. „Oni si uvědomují, že jejich elektorát je jeden z nejvíc proevropských v celé České republice,“ říká sociolog Daniel Prokop.
ODS změnila rétoriku na proevropsky kritickou, říká sociolog Daniel Prokop. Video: Veronika Neprašová, Seznam Zprávy
Voliče ODS označuje za skeptické reformisty. „Oni využívají výhody členství a vědí o tom, ale jsou skeptičtí třeba v oblasti rozdělování dotací nebo k zavedení eura.“ Nepřípustné jsou pro ně však úvahy o opuštění Unie.
Sázka na sice kritickou, ale striktně proevropskou politiku se tak podle Prokopa ODS nakonec vyplatí. „Kdyby ODS byla hodně protievropská, tak velká část jejích voličů odejde k TOP 09, Pirátům nebo lidovcům. A obávám se, že to, co by sehnali od Tomia Okamury a Svobodných, by jim tuto ztrátu nestačilo vynahradit.“
