UNICEF: Kvůli pandemii by mohlo denně umírat dalších 6 tisíc dětí

S varováním přišla Organizace spojených národů, podle které má koronavirová pandemie vliv i na rutinní zdravotnické služby jako třeba porody, péči o novorozence nebo očkování. Podle analýzy Bloombergovy školy veřejného zdraví na Univerzitě Johnse Hopkinse zveřejněné ve vědecké publikaci by takové narušení světové zdravotnické péče o nejmenší a matky mohlo v příštím půlroce vést k úmrtí 1,2 milionu dětí.

Podle Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) každých šest měsíců zemře celosvětově dva a půl milionu dětí do pěti let, přičemž v příštích šesti měsících by k tomuto číslu přibyl víc jak milion dalších dětských úmrtí. To by podle UNICEF zvrátilo skoro dekádu pokroku v jejich předcházení.

„Tato pandemie má dalekosáhlé důsledky pro nás všechny, nepochybně jde ale o největší a nejnaléhavější světovou krizi, které musely děti čelit od druhé světové války,“ řekl britskému listu The Guardian výkonný ředitel britské pobočky UNICEF Sacha Deshmukh.

Země, ve kterých by mohlo umírat nejvíce dětí, jsou Bangladéš, Brazílie, Demokratická republika Kongo, Etiopie, Indie, Indonésie, Nigérie, Pákistán, Tanzánie a Uganda. Dětský fond OSN proto zahájil svou nejrozsáhlejší akci zaměřenou na to, aby se do postižených zemí dostaly zásoby zdravotnických pomůcek, a také na prevenci a podporu zdraví, vzdělání a dětských sociálních služeb.

Životy dětí po celém světě se totiž podle Deshmukha obrátily naruby. „Podpůrné systémy jsou na kusy, hranice jsou uzavřené, vzdělávání ztracené, zásobování potravin zastavené. I ve Velké Británii dětem hrozí propuknutí spalničkové nákazy a uzavření škol vystavuje náchylnější děti zvýšenému riziku,“ uvedl ředitel britského UNICEF.

Třeba uzavření hranic zabraňuje lidem podle zástupkyně UNICEF v Jordánsku Tanyi Chapuisatové dostat se k potřebné zdravotnické pomoci. „Asi deset tisíc Syřanů žijících na syrsko-jordánské hranici nemělo možnost se v Jordánsku dostat ke zdravotním službám. A to od začátku karantény před šesti týdny, kdy se hranice zavřely,“ uvedla Chapuisatová.

„Děti nedostávají svá očkování a léky, ženy, které měly rodit císařským řezem, tu možnost neměly. Máme za sebou spoustu bezesných nocí, ale nikdo naštěstí nezemřel,“ dodala.

Výzkum zdůraznil i to, jak moc narušila koronavirová pandemie dodávky léků a zdravotnického materiálu do zemí, které měly už před krizí slabé zdravotnictví. Lidé také podle studie navštěvují lékaře méně kvůli zákazům vycházení, karanténám i přerušené městské dopravě.

Analýza pracuje v případě zemí s nízkým nebo středním příjmem se třemi scénáři. V tom nejoptimističtějším by byly zdravotní služby zredukovány o patnáct procent, počet úmrtí dětí do pěti let by narostl o necelých 10 procent, což je asi 1400 úmrtí za den, a úmrtí těhotných žen a novorodiček by stouplo o 8,3 procenta.

Pesimistický scénář počítá s tím, že by se zdravotní služby snížily o skoro polovinu, počet úmrtí dětí do pěti let by narostl o necelých 45 procent a o desítky procent by stoupl i počet úmrtí těhotných žen a novorodiček. „Naše odhady jsou založeny na předběžných předpokladech a zahrnují širokou škálu výsledků,“ připustili podle listu The Guardian autoři analýzy.

„Ukazují ale, že pokud se běžná zdravotní péče přeruší a přístup k potravinám poklesne, a to důsledkem nevyhnutelných zásahů, zhroucení zdravotnického systému nebo úmyslných rozhodnutí při řešení pandemie, nárůst počtu úmrtí těhotných žen a novorodiček i malých dětí bude zdrcující,“ dodali autoři studie.