Článek
V Česku běží vakcinace proti covidu od 27. prosince loňského roku a zatím se aplikovalo skoro 370 tisíc dávek. Přes sto tisíc lidí už má očkování ukončeno, dostali tedy první i druhou dávku vakcíny.
Data ohledně možných nežádoucích účinků jsou přitom poměrně příznivá. Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv doposud přišlo jen něco přes 300 případů podezření na tyto účinky. Nejčastěji lidé hlásili po očkování takové reakce, jako je horečka, zimnice, reakce v místě vpichu, únava, bolest hlavy, svalů nebo kloubů.
S přibývajícími přeočkováními si lidé také všímají toho, že zatímco po první dávce vakcíny nepociťovali žádné potíže, druhá už vyvolala bouřlivější reakci.
Neznamená to však, že by měly jednotlivé dávky vakcín jiné složení. Podle imunologa Václava Hořejšího jde o obvyklý průběh reakce při dvoudávkovém očkovacím schématu a lidé by se neměli přeočkování obávat.
„Po první dávce dojde k nastartování imunitní odpovědi. Druhá dávka, tzv. booster, má za úkol ji zesílit a dosáhnout především zvýšení počtu takzvaných paměťových T a B lymfocytů. Druhá dávka tedy přichází do citlivějšího, v uvozovkách nažhaveného, prostředí imunitního systému. Nepříjemné vedlejší účinky jsou známkou toho, že se skutečně daří dosáhnout žádoucího záměru, že imunitní systém opravdu posiluje svou ochrannou funkci vůči budoucí infekci,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy odborník.
Průběžné sledování bezpečnosti
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) vydala v únoru první aktualizaci k bezpečnosti léčivého přípravku Comirnaty – vakcíny proti covidu-19 – se závěrem, že údaje o její bezpečnosti získané v průběhu očkování jsou v souladu se známým bezpečnostním profilem vakcíny a nebyly zjištěny žádné nové nežádoucí účinky.
Obvykle se přitom se silnějšími reakcemi na očkování setkávají mladí lidé – ti jsou nyní zejména z řad zdravotníků. V aktuální etapě vakcinace jsou totiž společně se seniory nad 80 let v nejvyšší prioritní skupině vymezené v národní očkovací strategii.
Bouřlivější reakce na očkování mezi mladšími ročníky je podle Václava Hořejšího spojená s kondicí jejich imunitního systému. „Mladí mají silnější imunitní systém. Ten s přibývajícími roky slábne a ve věku nad 65 let už je průměrně asi o 50 procent slabší než ve dvaceti letech. Proto je také odpověď na očkování u mladých silnější, včetně těch nepříjemností,“ dodal imunolog.
Častější horečka
Státní ústav pro kontrolu léčiv na svém webu každý týden zveřejňuje údaje o hlášených podezřeních na nežádoucí účinky po vakcíně proti covidu-19. Podle mluvčí ústavu Kláry Brunclíkové ale tato data neposkytují systematická srovnání, jak u jednotlivce vypadala reakce po 1. a po 2. dávce očkování. „SÚKL přijímá hlášení tak, jak je zasílají zdravotníci či pacienti – někdo hlásil reakci po 1. dávce, nyní přibývá hlášení po 2. dávce spolu s tím, jak přibývá aplikace druhých dávek,“ dodala mluvčí.
Například v případě vakcíny Comirnaty od Pfizer a BioNTech byla po 2. dávce častěji pozorována horečka už během klinických studií. Všechny doposud povolené vakcíny a jejich účinky se nicméně nadále hodnotí.
„Také všeobecně platí, že pacient, který měl po 1. dávce jakéhokoliv léku hypersensitivní reakci, je ve zvýšeném riziku této reakce po dalších dávkách. Proto je nutné, aby každý očkovaný, který měl po 1. dávce vakcíny jakoukoli pravděpodobně hypersensitivní reakci, informoval před 2. dávkou lékaře,“ upozorňuje Klára Brunclíková.
V případě mírné hypersensitivní reakce lékař může doporučit před podáním 2. dávky protialergickou léčbu, v případě závažné hypersensitivní reakce nemá být 2. dávka podána vůbec.
Ústav zatím eviduje hlášení na podezření z vedlejších účinků u vakcíny od Pfizer/BioNTech a od Moderny. Látka od firmy AstraZeneca se v Česku začala distribuovat teprve před pár dny.
Lidé přitom zatím hlásí očekávané potíže, které jsou popsány v oficiálních dokumentech k vakcínám. SÚKL zároveň upozorňuje, že se jedná o podezření, a ne o prokázané nežádoucí účinky. Projevy, které lidé po podání vakcíny měli, nemusí s očkováním souviset.
Ve zhruba polovině hlášení, tedy ve 160 případech, ústav zaznamenal celkové příznaky, tedy například horečku, třesavku, únavu a slabost nebo reakci v místě vpichu. Necelá čtvrtina podezření se týkala takových reakcí, jako je bolest hlavy, závrať, třes, pocit na omdlení, mdloba a mravenčení. Sedm desítek hlášení, které SÚKL obdržel, popisuje bolesti kloubů, svalů, zad či svalovou slabost a 53 hlášení se týká reakcí majících vliv na trávicí soustavu, tedy například nevolnost, zvracení, průjem či obtížné polykání.
Někteří pacienti měli vyrážku, dušnost, alergickou reakci nebo potíže, které by mohly souviset s ovlivněním cévního a kardiovaskulárního systému.
