Článek
I přes mezinárodní kritiku hlasovali v pondělí 25. září iráčtí Kurdové v referendu o nezávislosti svých čtyř oblastí na severu Iráku a následném vzniku Kurdistánu. A pro nezávislost Kurdů se vyslovilo až 90 procent hlasujících, což se celkem čekalo. Referendum ale již dříve odmítly centrální irácká vláda, sousední země a také USA s obavami o destabilizaci regionu.
„Kurdové byli velice zklamaní zejména postojem Spojených států, protože Ameriku považovali do této chvíle za svého velkého spojence,” říká novinářka a fotografka Lenka Klicperová, která kurdské referendum mohla sledovat v Iráku na vlastní oči. „Ale velmoci si uvědomují, že teď nelze nechat Kurdistán bez podpory, takže podle mého názoru USA již nyní trochu otáčí kurz,” dodává novinářka.
Výsledek referenda byl předem jasný, téměř každý Kurd doufá, že se jednou dočká nezávislého kurdského státu – přesto jde o historickou událost. 30 milionů Kurdů dnes žije v celkem čtyřech zemích v Turecku, Sýrii, Iráku a Íránu a bývají označováni za největší světový národ, který nemá vlastní stát. Kurdistán, irácká oblast s bohatými zásobami ropy, je možná jejich nejlepší šancí na realizaci generace dlouhého snu.
„Iráckým Kurdům podle mého názoru už teď těžko někdo zabrání ve vyhlášení nezávislosti,” domnívá se Klicperová. „Bude to třeba dlouhodobý proces. Bude to třeba trvat dva roky. Budou to bolestná jednání s Bagdádem. Ale Kurdům se jejich sen podle mě splní.”
