Článek
Andrej Babiš se snaží ze všech sil dokázat, že se státu vyplatí přesunout 10 tisíc úředníků do nového administrativního komplexu na okraji Prahy.
Kvůli spornému projektu v hodnotě zhruba 10 miliard korun, který blokuje vedení Prahy, svolal na úterý mezinárodní konferenci – za účasti šéfů majetkových úřadů Norska, Německa, Litvy nebo Dánska. Tedy zemí, kde mají se sestěhováváním úředníků pod jednu střechu zkušenosti.
Ovšem během konference se ukázalo, že žádný z prezentovaných projektů v zahraničí není tak rozsáhlý a nepočítal s akcí „Kulový blesk“ v tak krátkém čase a s takovým počtem úředníků.
Babiš chce v pražských Letňanech vybudovat administrativní městečko za 10 miliard. A uvolnit tak po Praze padesát současných úřednických sídel ve starých budovách, čímž by, jak tvrdí, ušetřil za údržbu, drahé vytápění nebo za nájmy u soukromníků. „To není Babišův výmysl,“ řekl premiér o úřednické čtvrti s odkazem na zahraniční zkušenosti.
Ale prezentace jednotlivých zahraničních expertů ukázaly něco trochu jiného.
Například v Německu probíhá přesun vládních orgánů z Bonnu, bývalého hlavního města Spolkové republiky Německo, do Berlína.
Nejedná se však o jednorázový masový přesun, který by se vešel do 10 až 12 let, jak plánují Babiš s šéfkou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřinou Arajmu. V Německu probíhá tento proces už od začátku 90. let. Navíc nejde o velká čísla dotčených objektů najednou, Německo skrz PPP projekty (spolupráce státu a soukromého sektoru – investora) přesouvá administrativu často z jedné budovy do druhé. Nikdo tedy neposílá úředníky houfně z desítek budov na pole na okraj města.
Právě zástupce expertů z Německa Robert Erfen, ředitel Spolkového úřadu pro nemovitosti, na konferenci v rámci prezentace představil také projekt, který je pravým opakem vize předsedy vlády.
Německá vláda totiž (opět skrz PPP projekt) zmodernizovala starou budovu Deutsche Bank v Berlíně a přesunula tam dvě ministerstva.
Generální ředitel firmy Stastbyg Harald Vaagaasar Nikolaisen pak představil postup Norska při výstavbě vládní čtvrti.
Tam o iniciativě zrekonstruovat vládní komplex rozhodla vláda v roce 2012. Stalo se tak v reakci na bombový útok teroristy Anderse Breivika, který kromě na mládež na ostrově Utøya zaútočil i na čtvrť Regjeringskvartalet v Oslu. Vláda rozhodla poškozenou vládní čtvrť zbourat a postavit novou, kam nastěhuje 4 700 zaměstnanců, o tisíc méně než před útokem. Rozloha komplexu bude po dokončení činit 23 až 25 metrů na jednoho zaměstnance.
„Umíme počítat“
Babišův projekt úřednické čtvrti si má na sebe sám vydělat. Zjednodušeně – jednak úsporami peněz, které by jinak stát vydal za pronájmy (tam, kde úřady sídlí v domech soukromých firem), údržbu a investice do současných administrativních sídel. A další miliardy má vynést prodej uvolněných budov.
V číslech: výstavba v Letňanech vyjde podle ÚZSVM na 10 miliard korun, výnosy z prodejů dají dohromady 9,2 miliardy. Plus ušetřené nájmy a investice. „Takže ten projekt je v jakémsi čase samofinancovatelný,“ řekla Kateřina Arajmu, jejíž úřad má na starosti přípravu podkladů pro letňanský komplex.
Seznam už přitom dříve popsal, že tato čísla jsou jen velmi hrubým odhadem a nevychází z žádné propracované, nezávislé studie.
Cenu staveb úředníci spočítali z tabulek podle toho, kolik obvykle takové stavby stojí. Hodnotu stávajících domů zase zjistili ne zcela průhlednými výpočty, při nichž používali například „index historické hodnoty“ – aniž je úřad dlouhodobě ochoten vysvětlit, co přesně tento index znamená. Není vůbec zřejmé, čím je zaručeno, že domy budou mít podobnou hodnotu i za 15 let. Tedy v době, kdy by úřednické městečko mělo být v ideálním případě dokončeno a staré budovy by měly jít do prodeje (prodej se nemá týkat nejcennějších historických domů, například Ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí).
Ostatně i premiér Babiše v úterý nepřímo potvrdil, že ekonomická výhodnost projektu je sporná. Řekl, že například z budovy Generálního finančního ředitelství by mohly být – po přesunu úředníků do Letňan – sociální byty. To by ale znamenalo výpadek v příjmech z prodeje.
„Stát se má chovat jako rodinná firma. Víme, kolik nás stojí nájem a kolik nás stojí údržba. My počítat umíme,“ reagoval Babiš na dotaz Seznamu, jak vychází ekonomická rozvaha investice v Letňanech.
Babiš také připustil, že než se komplex v Letňanech připraví a vyprojektuje, uplyne třeba i 10 let. „To už dávno nebudu v politice,“ řekl. Podle ředitelky Arajmu z majetkového úřadu se v tuto chvíli počítá s pěti lety příprav, pět až sedm let potrvá stavba.
Jenže je tady známý odpor vedení Prahy, která vlastní v Letňanech 80 procent pozemků, na nichž má úřednická čtvrť stát. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) chce, aby stát nejprve dobudoval vnitřní a vnější okruh Prahy a postavil v sousedství novou nemocnici. Jinak pozemky nevydá. Dokud se spor nevyřeší – a nikde není psáno, že za současného vedení města se něco změní – Babiš stavět v Letňanech nemůže.
Zdeněk Hřib po posledním jednání s premiérem.Video: Seznam Zprávy
Primátor Hřib také už dříve v rozhovoru pro Seznam řekl, že premiérova čísla o výhodnosti projektu jsou „vycucaná z prstu.“
Šéfka ÚZSVM Arajmu v úterý upřesnila, že v Letňanech nemá vyrůst ghetto úředníků, které se v pět hodin odpoledne vylidní a bude mrtvé. Součástí mají být třeba školky a další služby tak, aby čtvrť žila i s ohledem na to, že v sousedství časem vyrostou v rámci developerských projektů desetitisíce bytů.
