Článek
Nezaměstnanost v Česku je rekordně nízká, podle čerstvých čísel zveřejněných v pondělí je nejnižší od roku 1998. Firmy hledají zaměstnance z ciziny, loví pracovní sílu ve věznicích, a přece zůstává jedna skupina, již nezaměstnanost stále ohrožuje.
Podle zprávy Úřadu práce je přes rekordně nízká čísla v evidenci nezaměstnaných více než 100 tisíc lidí nad 50 let. Na celkové nezaměstnanosti se podílejí z více než 35 procent.
Zkušenosti sbírala v cizině. V Česku je bez práce
Příkladem, jak při hledání práce rozhoduje věk více než kvalifikace, znalosti a pracovní zkušenost, je Jiřina Castorena, jejíž příběh můžete sledovat v úvodní reportáži Večerních zpráv.
Domluví se pěti jazyky, je expertkou na mezinárodní právo, pracovala v soukromých firmách i ve státní správě v Mexiku nebo Lucembursku. Do České republiky se vrátila v 55 letech a stabilní práci velmi složitě hledá už několik let.
Bez práce je momentálně už tři měsíce a poznává, že firmy chtějí především mladé lidi než ty zkušené.
„Kamkoliv přijdu, tam jsem nejstarší. Vyplývá to už z inzerátů. V podstatě v každém se píše, že jde o práci v mladém kolektivu. A další věta je, že je to práce vhodná pro absolventy, to vás taky zarazí,“ vysvětluje Jiřina Castorena s tím, že práci vždycky najde mladší člověk.
S mladší generací nechce soupeřit, v zahraničí měla dobré zkušenosti v místech, kde byl pracovní kolektiv namíchaný z lidí různého věku.
Jde o věkovou diskriminaci?
Podle Moniky Červíčkové, předsedkyně sdružení Plus 50, které se snaží pomáhat zprostředkovávat práci lidem po padesátce, je situace stále vážnější. Padesátníci se setkávají se skrytou diskriminací na trhu práce, třeba už tím, že personalisté nereagují na jejich životopisy, pokud v nich napíší svůj věk.
„Je řada nástrojů, které se dají využít. Můžeme například daňově zvýhodnit každého zaměstnavatele, jenž by zaměstnal někoho z rizikové skupiny, to nejsou jenom padesátníci,“ říká Červíčková.
