Článek
Říká český vědec a světově uznávaný odborník na vývoj umělé inteligence (AI) Tomáš Mikolov. Jeho tvář v oparu mlžné dezinfekce se shodou okolností stala i tváří letošního ročníku soutěže Czech Press Photo. Snímek, na němž Mikolov prochází dezinfekční branou na zářijovém Národním průmyslovém summitu, pořídil fotoreportér ČTK Roman Vondrouš a vyhrál s ním.
Nejen umělá inteligence, která je zatím spíše science fiction, ale hlavně na statistických modelech založené strojové učení by mohlo novinářům a fotografům pomáhat. „Vybrat z X možných fotografií jednu, která vychází nejzajímavější, by mohl být řešitelný problém. Nebyl bych překvapený, kdyby se v budoucnu objevily softwarové nástroje, které budou zlepšovat práci fotografů tak, že budou pomáhat vybírat pravý okamžik, kdy udělat fotografii,“ řekl ČTK vědec.
Mikolov získal uznání odborné i široké veřejnosti zejména tím, že skokově zdokonalil fungování aplikací pro rozpoznávání a zpracování jazyka, například strojový překladač Google. Podařilo se mu to vytvořením nových modelů neuronových sítí, které výrazně překonaly předchozí přístupy pro modelování jazyka. Zlepšení ve zpracování přirozeného jazyka bylo největší za několik posledních desítek let.
„Nemusíte mít statisíce položek ve slovníku, ale vidíte slovo jako souhrn kořene, přípony, předpony. Toto nedefinujete manuálně, ale počítač se to statisticky naučí z toho, jak se slova vyskytují v běžném textu,“ řekl vědec, který působí v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení v Praze. Buduje tam vědecké centrum a na prohlubování znalostí o AI spolupracuje i se studenty.
Jazyk je pro Mikolova v jeho práci stěžejní. „Ta část umělé inteligence, která je pro nás zajímavá, bude vždy vyžadovat jazyk. Když si představíme nějaký stroj, o kterém někdo v budoucnosti prohlásí, že je inteligentní, opravdu inteligentní, tak jazyk musí být jeho nutnou součástí. Už z toho hlediska, že my musíme být schopni stroji nadefinovat úlohu, co má dělat, a nějakým způsobem pochopit výsledek,“ řekl odborník, který se o umělou inteligenci začal zajímat už v 90. letech na základní škole.
První články jako student psal o češtině. Pak přešel na studie o angličtině hlavně proto, aby přitáhl pozornost světové vědecké komunity.
„Čeština nebyla úplně ideální pro získání pozornosti pro moji práci, ale přišlo mi, že neuronové sítě by měly fungovat hlavně na jazyky, jako je čeština, kde je hodně pravidelností, třeba skloňování,“ uvedl vědec.
Podle vědce je velmi nepravděpodobné, že by někde vznikla umělá inteligence, o které by člověk nevěděl. Do budoucna spíše doufá, že se lidská a umělá inteligence propojí a vytvoří bytosti, které budou schopny přemýšlet na úplně jiném stupni než současný člověk.
Rozlišovat etické nebo filozofické problémy zatím umělá inteligence neumí. „Ověřovat, co je pravda a co je lež, jsou často filozofické pojmy. Můžete říkat věty, které jsou pravdivé, ale dohromady budou tvořit manipulativní tvrzení. To je práce, se kterou si současné algoritmy vědět rady nebudou,“ uvedl vědec. Dodal, že už dnes může umělá inteligence pomoci práci novinářů, například při korekturách či dopisování článků.
Také ČTK využívá ve svém zpravodajství počítačové algoritmy. V roce 2018 použila poprvé automaticky generované texty při volbách. Nyní algoritmy pomáhají i ve zpravodajství o cenách pohonných hmot. Robotizace pomáhá redaktorům odbourávat rutinní práci, zpravodajství se tím zrychluje a omezuje se riziko chyb při přepisování dat.
