Článek
Írán dnes oznámil, že odstupuje od další části mezinárodní smlouvy o jeho jaderném programu z roku 2015 a že během „několika hodin“ začne obohacovat uran nad dohodou stanovený limit 3,6 procenta. Dodal, že obohacovat ho bude pro energetické účely na takovou úroveň, jakou potřebuje. Západní země daly najevo, že je sdělení Teheránu silně znepokojilo, a vyzvaly ho, aby přestal podnikat kroky, které jsou v rozporu se čtyři roky starou dohodou. V té se Írán zavázal pozastavit svůj jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí.
Dnes vypršelo 60denní ultimátum, které dal Írán zbývajícím signatářům smlouvy (Británii, Francii, Německu, Rusku a Číně) na to, aby mu pomohli v době amerických sankcí. Dnes varoval, že pokud jej ani nadále nepodpoří, bude vždy po 60 dnech odstupovat od dalších závazků obsažených v dohodě. Podle náměstka íránského ministra zahraničí Abbáse Arákčího jsou „dveře k diplomatickým jednáním stále otevřené, ale jsou potřeba nové iniciativy“.
Írán se letos rozhodl začít jadernou dohodu vypovídat, protože od ní loni jednostranně odstoupily Spojené státy. Washington pak obnovil protiíránské sankce, které poškozují íránskou ekonomiku, neboť USA pod hrozbou druhotných sankcí přinutily ostatní země nekupovat íránskou ropu.
Rozhodnutí Teheránu obohacovat uran více, než dovoluje mezinárodní smlouva, odsoudil francouzský prezident Emmanuel Macron. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, Británie i Německo daly najevo, že je oznámení Íránu mimořádně znepokojilo.
„Británie se nadále smlouvy drží a Írán musí okamžitě zastavit a vzít zpět všechny aktivity, které jsou v rozporu s jeho závazky,“ řekl mluvčí britského ministerstva zahraničí. Ve stejném duchu se vyjádřilo i německé ministerstvo zahraničí.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo na twitteru uvedl, že rozhodnutí Íránu povede k další izolaci a sankcím. Národy by se podle něj měly vrátit ke staré politice zakazující obohacování v rámci íránského jaderného programu. „Íránský režim vyzbrojený jadernými zbraněmi by představoval ještě větší nebezpečí pro svět,“ napsal.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil rozhodnutí Íránu obohacovat uran nad smluvně stanovený limit za „velmi, velmi nebezpečný krok“. Teheránu jde podle Netanjahua, jehož vláda považuje Írán za nejnebezpečnějšího nepřítele Izraele, jedině o to, aby získal jaderné bomby.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf uvedl, že všechny kroky, kterými jeho země odstoupila od dohody, je možné vzít zpět. Stalo by se tak ovšem za podmínky, že její evropští signatáři splní své závazky. Nicméně agentura AP připomíná, že evropským zemím se zatím nepodařilo najít efektivní cestu, jak se vyhnout americkým sankcím, a tak jsou podle ní šance na záchranu smlouvy stále mizivější.
Írán přestává dohodu plnit v době krize íránsko-amerických vztahů. Tu v poslední době vyostřily útoky na tankery blízko Hormuzského průlivu a také sestřelení amerického bezpilotního letounu, k němuž se přihlásily íránské revoluční gardy.
Zejména Spojené státy a Izrael obviňují Írán, že se snaží vyvinout atomové zbraně. To ovšem Teherán odmítá a tvrdí, že energii z jádra využívá výhradně k mírovým účelům. Uran používaný v atomových zbraních je obohacený na 90 procent a více.
