Úleva i ostražitost. Rusko stahuje vojáky z Krymu a od ukrajinských hranic

„Snížení počtu vojáků na naší hranici úměrně snižuje napětí. Ukrajina je vždy ostražitá, přesto vítá jakékoli kroky ke snížení vojenské přítomnosti a deeskalaci situace v Donbasu. Ukrajina usiluje o mír,“ sdělil na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vyjádřil svůj vděk mezinárodním partnerům, kteří Ukrajinu v napjaté době podpořili.

Čtvrtečním dnem totiž ruský ministr obrany Sergej Šojgu ukončil vojenská cvičení, kvůli kterým se na Krym a jihozápad Ruska přesunulo několik tisíc vojáků. „Vojáci prokázali schopnost poskytnout zemi spolehlivou obranu. V tomto ohledu jsem se rozhodl ukončit prověřovací akce v Jižním a Západním vojenském okruhu,“ prohlásil ruský ministr.

„Šojguovo prohlášení je samo o sobě vítaným vývojem. Pokud Rusko skutečně stáhne od hranic s Ukrajinou obrovskou vojenskou sílu, kterou tam nasadilo, zmírní to napětí. Musíme si však uvědomit, že tento krok by nezastavil ani současnou eskalaci, ani konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem obecně,“ informovalo Seznam Zprávy ukrajinské ministerstvo zahraničí o slovech ministra Dmytra Kuleby. Ten si zároveň stojí za tím, že Rusko dluží vysvětlení, proč bylo nutné přivést k hranicím takto početné vojenské síly.

Podle agentury RIA Novosti v pátek ruské ministerstvo obrany oznámilo, že opravdu začalo stahovat své jednotky z Krymu a oblastí poblíž východní ukrajinské hranice. Vojáci se tak postupně vracejí ze cvičení na své domovské základny a celá akce by měla skončit k prvnímu květnovému dni.

Vojáci, kteří se k hranicím přesunuli, měli k dispozici desítky válečných lodí a 1200 vojenských vozidel a další techniky. Rusko od samého začátku uvádělo, že se jedná pouze o vojenské cvičení a jednotky nepředstavují hrozbu. Navzdory tomu však posilování ruských vojsk u hranic vyvolalo obavy Kyjeva i Západu.

Právě mezinárodní partnery označil ve svém prohlášení Andrii Yermak, vedoucí kanceláře prezidenta Zelenského, za důležitý faktor nejnovějších událostí vedle práce hlavy státu a jejího týmu. „Všichni jsme viděli bezprecedentní podporu, kterou dnes Ukrajina má,“ cituje oficiální web Yermakovo vyjádření na kanálu 1+1.

Například americká diplomacie už ve čtvrtek ujišťovala, že situaci u rusko-ukrajinských hranic bude i nadále pečlivě sledovat. „Slyšeli jsme slova. Myslím, že to, co nás teď bude zajímat, jsou činy,“ reagoval na Šojguovo prohlášení mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. NATO zase označilo ruské oznámení za důležité, ale opožděné, píše list Financial Times.

Agentury Reuters a AP podotkly, že z oznámení není zcela jasné, zda se rozkaz ke stažení jednotek týká všech vojáků, které Moskva na Krym a jihozápad Ruska přesunula. AP zároveň píše, že ministr obrany nařídil ponechat některé zbraně na západě země pro příští vojenské cvičení, které by se mělo konat v letošním roce. Zůstat mají ve vojenském výcvikovém prostoru Pogonovo ve Voroněžské oblasti, zhruba 160 kilometrů východně od ukrajinských hranic.

„Rusko po celou dobu tvrdilo, že to není nic jiného než vojenské cvičení. Moskva však velmi dobře věděla, že pohyby jejích vojsk v blízkosti Ukrajiny a na Krymu znervózňovaly mnoho lidí: na Ukrajině, v Evropě i v Americe. A o to šlo,“ komentoval celé dění pro BBC News moskevský korespondent Steve Rosenberg. Podle toho šlo o vyslání signálu do Kyjeva, Bruselu a zejména do Washingtonu, že s Ruskem je třeba počítat.

Situace na východě Ukrajiny se v poslední době znovu vyostřila. Kyjev a proruští separatisté na východě země se navzájem obviňují z porušování klidu zbraní a čím dál častějších potyček. Konflikt na východě Ukrajiny eskaloval poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a podpořilo ozbrojené povstání proruských separatistů v Donbasu. Západ odpověděl sankcemi.

Velké boje na východě Ukrajiny utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, ale až dosud se žádné příměří nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa.