Článek
Spolu se svým otcem, který byl ředitelem strašnického krematoria, ukrýval popel popravených obětí nacismu a komunismu, aby mohly být jednou pohřbeny důstojně. V roce 1952 byl za špionáž a velezradu odsouzen k 25 letům žaláře. Ve věznicích strávil do svého propuštění 12,5 roku. Rehabilitace se dočkal až po roce 1989.
V roce 2011 ho bývalý prezident Václav Klaus za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv vyznamenal Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, loni v listopadu obdržel Cenu Paměti národa.
Suchý a jeho otec uchránili v době protektorátu jména 2200 popravených, kteří měli být anonymně pohřbeni do hromadného hrobu. Tajně opisovali seznamy a urny s popelem ukrývali na odlehlém místě hřbitova. O úmrtích informovali pozůstalé. V době pražského povstání otec i syn bojovali se zbraní v ruce.
Po únoru roku 1948 se rodina Suchých postavila i komunistickému režimu. V krematoriu schraňovala popel obětí komunistů, který měl být zlikvidován. Takto ukryla například urnu s popelem Milady Horákové, v době nacismu to byla například urna s popelem generála Josefa Mašína.
Po komunistickém převratu začala rodina Suchých také pomáhat těm, kteří byli převáděni přes hranice. František Suchý mladší byl v kontaktu s odbojovou skupinou, jež šířila letáky. Osudným se mu stalo ukrývání agenta chodce Jaroslava Koudelky, který ho nakonec po mučení prozradil. Dostal za to pětadvacetiletý trest.
Poslední rozloučení se koná ve čtvrtek 14. června ve 12:40 v malé obřadní síni strašnického krematoria.
