Ukrojí si Česko z „rozpočtového koláče“? Jourová vyzývá ke kompromisu

Návrh, který ve středu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová: Dlouhodobý finanční rámec by se měl pohybovat okolo 1,8 bilionu eur, ale včetně fondu obnovy, který komisaři pojmenovali Next Generation (Příští generace) a je stanoven na 750 miliard eur.

S návrhem přichází Evropská komise, posuzuje ho Evropský parlament, ale schválit jej musí všechny členské státy EU. Ve čtvrtek se tak k dokumentu vyjádřil i český premiér Andrej Babiš (ANO).

„Měla by především zajistit, že se jejich situace do budoucna zlepší. Ekonomiky států se zdravými financemi krizí rovněž utrpí a malé proexportní ekonomiky jako ČR obzvlášť,“ kritizoval návrh premiér pro ČTK.

Babiš už se v minulých dnech a týdnech vymezoval proti návrhům, které Evropské komisi některé státy nabízely. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron se už minulý týden dohodli na návrhu 500 miliard eur v půjčkách, na který EK přistoupila.

„Byl to velmi dobrý psychologický krok,“ hodnotí návrh Německa a Francie česká eurokomisařka a místopředsedkyně EK Věra Jourová pro Seznam Zprávy. Podle ní je tento prvotní impuls, ale také samotný návrh od Komise důležitý pro odblokování neochoty sednout si ke společnému jednacímu stolu a začít jednat nad konkrétními čísly.

Vůbec největšími příjemci peněz by se měly stát nejpostiženější státy koronavirovou pandemií, tedy Španělsko a Itálie. Jim by měla jít více než třetina ze zmíněné sumy 750 miliard eur. Celou částku si chce Komise bezprecedentně půjčit na finančních trzích.

Pro Česko by z tohoto balíčku mělo být asi 19,2 miliardy eur. Z toho v přímých platbách z unijních fondů 8,6 miliardy eur a 10,6 ve výhodných úročných půjčkách. Andrej Babiš nesouhlasí. Celý návrh je podle jeho slov příliš velké zadlužení členských států. Nelíbí se mu, aby se vzorec rozdělování evropských peněz měřil podle nezaměstnanosti. „Státy, kterým se daří držet nezaměstnanost nízko v obtížných časech, nesmí být sankcionovány,“ řekl premiér.

„Neumím odhadnout českou strategii. Vím ale, kudy jdou momentální sympatie,“ uvažuje nad českou pozicí Věra Jourová: „Pan premiér teď jistě začne jednat se svými partnery, uvidíme, jestli se nejdřív setká s panem Kurzem,“ naráží Jourová na preference rakouského kancléře směrem ke spořivé politice.

České „ukrojení z koláče“ fondu obnovy patří mezi ty větší. Největší díl připadá, jak bylo zmíněno, Španělsku a Itálii. Třetí nejvyšší příspěvek obdrží Poláci. Ti by podle propočtů serveru Politico mohli získat téměř 40 miliard eur v grantech a dalších 26 miliard v půjčkách. „Kdyby se s tím měl stát poprat jako takový, tak by to ani Německo nezvládlo,“ upozorňuje česká eurokomisařka.

„My jsme s návrhem příliš kreativně nezacházeli. Podívali jsme se do predikcí, kde máme největší schodek, který je potřeba zacelit, a do jakých typů investic a sektorů má smysl pouštět granty a kde to lze řešit půjčkou. Nebyl to pohled z okna, ale byla to velmi precizní analýza potřeb,“ nechává Věra Jourová nahlédnout „pod pokličku“ komisních vyjednávání.

Podle vyjádření Ministerstva financí pro Seznam Zprávy je návrh dlouhodobého finančního rámce „rozumný základ pro další diskusi“.

Co se fondu obnovy týče, Ministerstvo financí považuje danou částku za „velmi ambiciózní a bude velmi obtížné zajistit její efektivní využití“. V tom si úřad víceméně „notuje“ s premiérem Babišem.

Podle české strany je „třeba diskutovat o nižší a realističtější částce“. Upozorňuje zejména na ten faktor, že se jedná o půjčky na finančních trzích. „Pro nás bude klíčové, jak budou nastavena alokační kritéria. Neměla by znevýhodňovat členské státy s výbornými výsledky na trhu práce,“ píše ministerstvo ve vyjádření.

Pozice České republiky bude ale velmi důležitá, respektive všech členských států EU. K přijetí dlouhodobého rozpočtu, a tedy i fondu obnovy, potřebuje Komise souhlas všech.

Francouzská a německá pozice je v tomto případě jasná. Plán Evropské komise budou určitě podporovat. Jak jsou na tom ale ostatní členské země?

Jistou opozici tvoří tzv. „Šetřivá čtyřka“ - Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, země, které jsou proti výraznému zadlužování EU. V několika posledních dnech však, především ze strany Švédska a Dánska, došlo k přiklonění ke kompromisu. Od počátku jednání prosazují, aby daný fond obnovy poskytoval úvěry, nikoliv přímé granty.

Server Politico ve čtvrtek získal i reakci rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Řekl, že v novém návrhu vidí mnohá pozitiva, stejně tak i jeho kolegové ze zmíněné „čtyřky“. Návrh ale označil za pouhý výchozí bod pro další vyjednávání.

„Je zřejmé, že bude třeba sebrat veškerou politickou odpovědnost a odvahu učinit kompromis a udělat to rychle,“ uzavírá Věra Jourová.