Článek
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
Hospodářská komora eviduje největší zájem o zahraniční pracovníky za posledních pět let. „Stále nejvyšší zájem je o pracovníky z Ukrajiny s vymezenou roční kvótou 40 tisíc pracovníků,“ upřesnil mluvčí komory Miroslav Diro.
Podotkl ale, že české firmy často přehlíží znalosti a dovednosti, kterými příchozí Ukrajinci disponují. „Řada z nich třeba mluví dobrou angličtinou. Místo toho, abychom tyto dovednosti využili, pracují třeba na stavbě,“ dodal.
Ke konci srpna bylo v Česku podle údajů Ministerstva vnitra legálně téměř 190 tisíc Ukrajinců, z toho více než 90 tisíc tu má trvalý pobyt.
Nově budou mít Ukrajinci možnost prokázat svou spolehlivost a dobrou platební morálku. Využijí to třeba při žádosti o práci, při zájmu o pronájem bytu, při čerpání řady služeb s odloženou splatností nebo při prokázání spolehlivosti v rámci podnikání.
„Početná komunita občanů Ukrajiny naráží poměrně často na problém nedůvěry. Zatímco české občany mohou společnosti prověřit v registrech nebo mohou sami klienti předložit jednoduše svůj výpis z úvěrového registru, občané Ukrajiny doposud tuto možnost neměli,“ podotkl šéf Společnosti pro informační databáze (SID) Ján Hurný.
SID nyní spustila ve spolupráci s mezinárodní skupinou Creditinfo Group službu Nedlužím na Ukrajině. Výpis kreditní historie si Ukrajinci pořídí přímo v Česku. Podmínkou sestavení zprávy je její úhrada z účtu vedeného u české banky na jméno žadatele o výpis, aby bylo možné ověřit jeho identitu.
To dřív nebylo možné. „Kreditní historii domovské země cizinec nedokládá a doposud se posuzoval podobně jako občan Česka bez kreditní historie,“ upřesnila mluvčí Provident Financial Kateřina Jarošová.
To ale znamenalo, že čím méně informací, tím méně důvěry. A tím menší pravděpodobnost poskytnutí půjčky nebo tím vyšší úroková sazba (s přirážkou za riziko). Pokud už nějakou půjčku cizinec v Česku nemá, pak by o jeho platební morálce byl záznam v některém z úvěrových registrů (viz níže).
Finanční společnosti obvykle vyžadují nějaký vztah k Česku – pobyt, příjmy, rodinu či nemovitost. K Ukrajincům přistupují podobně jako k jiným cizincům ze zemí mimo Evropskou unii.
„Klienti z Ukrajiny musí mít pas a trvalý pobyt na území Česka. Musí tu pracovat nebo v okolních státech. Kreditní historie je kontrolována prostřednictvím pohybu na účtu, když se jedná o našeho klienta. V případě neklienta doložením výpisů či potvrzením o příjmu a používáme i úvěrový, exekuční a insolvenční registr,“ vyjmenovala mluvčí mBank Kristýna Dolejšová.
Poskytovatelé půjček přiznávají opatrnost. Když cizinec přestane splácet a „zmizí“, těžko se na něm něčeho domůžou.
Poskytování úvěrů zahraničním žadatelům je spojeno s vyšším rizikem způsobeným problematickým vymáháním pohledávek mimo EU.
„Poskytování úvěrů zahraničním žadatelům je spojeno s vyšším rizikem způsobeným problematickým vymáháním pohledávek mimo EU. Často mají tito žadatelé časově omezené pracovní smlouvy a víza a není zde garance prodloužení, proto vyžadujeme alespoň trvalý pobyt,“ vysvětlil za Home Credit jeden z jeho manažerů Martin Popík.
Podle informací SZ Byznys není trvalý pobyt jedinou podmínkou finančních institucí. Roli hraje i výše příjmu a platební historie. Pravděpodobnost schválení úvěru se blíží nule, pokud je pracovník z Ukrajiny bez trvalého pobytu, zaměstnaný u agentury a v Česku pobývá jen několik měsíců. Nepostačí ani dobré „vysvědčení“ po zjištění platební morálky v domovské zemi.
Jak fungují úvěrové registry
Bankovní registr klientských informací (BRKI)
- Vede databázi údajů o smluvních (úvěrových) vztazích mezi tuzemskými bankami či stavebními spořitelnami a jejich klienty z Česka i ciziny. V BRKI jsou zobrazeny údaje fyzických a právnických osob, které vypovídají o jejich bonitě a důvěryhodnosti.
- BRKI obsahuje pozitivní i negativní informace. Jde zejména o výši úvěrů, pravidelné měsíční splátky včetně historie splácení a také například nesplácenou část dluhu, která je evidována po splatnosti.
Nebankovní registr klientských informací (NRKI)
Obsahuje data o úvěrech poskytnutých splátkovými, leasingovými a faktoringovými firmami. Jinak funguje jako BRKI.
SOLUS
- Provozuje dva registry, informace v nich ukládají a z nich čerpají banky, stavební spořitelny, nebankovní finanční instituce, telekomunikační firmy a dodavatelé energií.
- Negativní registr fyzických osob shromažďuje informace o klientech, kteří neplatí své závazky u některého z členů sdružení SOLUS.
- Pozitivní registr zpracovává údaje o klientech, kteří řádně plní své smluvní povinnosti ke členům sdružení SOLUS.
Zdroj: Czech Banking Credit Bureau, Czech Non-Banking Credit Bureau, Společnost pro informační databáze
Při získávání dat z registru finanční instituce vyhledávají data zejména na základě rodných čísel. „U cizinců na základě kombinace několika údajů, mezi které patří zejména jméno, příjmení, datum narození a adresa,“ informoval Jiří Rajl, šéf Nebankovního registru klientských informací.
Jak uvedl mediální zástupce registrů SOLUS Miroslav Beneš, primárním identifikátorem v negativním registru je rodné číslo dlužníka. „Občanství není zpracováváno, proto nelze určit, kolik občanů Ukrajiny bylo členskými společnostmi zapsáno mezi dlužníky v případě, kdy již mají přiděleno české rodné číslo,“ dodal.
V pozitivním registru sdružení SOLUS má pak podle Beneše aktuálně záznam více než 1 100 občanů Ukrajiny. „Identifikace osob probíhá na základě shody jména, příjmení, data narození, adresných údajů a dokladů totožnosti,“ uvedl Miroslav Beneš.
