Článek
Epidemie výrazně komplikuje jarní práce zemědělců. Podobně jako ve stavebnictví i práce na polích ohrožuje odjezd ukrajinských dělníků domů.
Zemědělští brigádníci chybí například na Litoměřicku. Zemědělci tam nabízejí práci všem, kteří v souvislosti s nouzovým stavem vyhlášeným vládou kvůli koronaviru přišli o zaměstnání.
Společnost Agrokomplex Bohušovice nad Ohří nechala zaměstnance nad 60 let doma, ostatní lidé se v práci střídají. „Tohle opatření bude ještě v pondělí, pak uvidíme, co bude dál,“ cituje agentura ČTK ředitele společnosti Ivo Kadeřábka. Obává se, že v dubnu při sklizni špenátu budou chybět brigádníci z Ukrajiny. Zmínil, že mrazírny, které špenát zpracovávají, možná také nebudou mít dostatek pracovníků. „Špenát budeme sklízet příští týden, je ho 3000 tun,“ doplnil.
Kde všude nejsou Ukrajinci
Podobná je situace u stavebních firem, ale také v úklidových firmách nebo v restauracích. Až otevřou, obávají se, že personálu bude nedostatek.
Provozovatel dvou restaurací v pražských Holešovicích (nepřeje si uvádět jméno, redakce ale jeho totožnost zná) přišel ze dne na den o dvě směny kuchařů a pomocného personálu, celkem 14 lidí. Všichni měli ukrajinské pasy a vrátili se zpátky domů. Bez nich těžko zajistí provoz, až mu vláda povolí otevřít provozovnu.
Pro zemědělství je to ale o to nepříjemnější, že sezonní práce nepočkají, nedají se přeložit na později. „Sezonně potřebujeme 35 lidí na sklizeň, 25 máme přes agenturu,“ uvedl ředitel Kadeřábek z Agrokomplexu Bohušovice nad Ohří.
Kromě Slováků jsou právě Ukrajinci podle dlouhodobých statistik nejpočetnější skupinou zahraničních pracovníků v tuzemských firmách. Odhadem jich tu žije 135 tisíc. Část z nich má ale jen krátkodobá víza, s platností 90 dnů. Další skupinou jsou pak ti s tzv. polskými vízy, kteří ale v Česku legálně pracovat nemohou, při práci tak riskují postih i vyhoštění.
Podle statistik má Ukrajina stále nejnižší platy v Evropě. Průměrná měsíční mzda se blíží v přepočtu devíti tisícům korunám.