Článek
Ukrajinská armáda v úterý použila v Donbasu turecké drony proti proruským separatistům. Podle generálního štábu mělo jít o odvetu za ostřelování ukrajinských pozic houfnicemi, které nepřežil jeden ukrajinský voják a další dva utrpěli zranění.
Letoun podle ukrajinské strany nepřeletěl frontovou linii a jedno z děl separatistů zničil řízenou střelou. Separatisté ani Moskva se k věci zatím oficiálně nevyjádřili.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že se k akci rozhodl poté, co Ukrajina skrze misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) žádala separatisty o ukončení ostřelování houfnicemi. Separatisté ale nereagovali, Kyjev se proto rozhodl ostřelování zastavit silou.
Začátek nové kapitoly?
Nasazení dronů do ostré vojenské operace znamená pro Ukrajinu přelom. Turecké stroje jsou totiž jedinými letouny, které Kyjev nakoupil za posledních asi 30 let. Jak píše Forbes, Ukrajinci ještě před nákupem dronů kvůli velkým ztrátám letecké techniky i jejímu stáří „prakticky přestali“ létat nad Donbasem.
Nákup tureckých dronů Bayraktar stvrdil už v roce 2019 tehdejší prezident Petro Porošenko. Kyjev dosud uváděl, že jejich primárním využití bude hlídkování nad Černým mořem, případně nad Donbasem.
Fotografie ukrajinských vojáků s dronem TB2 při letošním cvičení Mořský vánek.
Drony TB2, jak ostatně ukazuje i ukrajinskou armádou zveřejněné video, nemusejí sloužit jen k průzkumným účelům. Mohou nést střely o hmotnosti kolem 150 kilogramů. Ve vzduchu vydrží až 24 hodin, jejich maximální rychlost dosahuje 220 kilometrů a mohou operovat ve výšce přesahující sedm kilometrů. Ukrajina jich má k dispozici 12 a podle tureckých provládních médií jich chce brzy koupit ještě minimálně jednou tolik.
V boji byly tyto stroje v minulosti nasazeny například v Sýrii nebo Libyi. Asi nejvíc se o nich ale mluvilo při loňském konfliktu o Náhorní Karabach, kde hrály klíčovou roli pro vítězství Ázerbájdžánu nad Arménií.
Letos si drony TB2 jako první ze zemí NATO objednalo i Polsko. Z evropských zemí o ně podle tureckých médií nedávno projevila zájem i Albánie.
Video: Jak nad Náhorním Karabachem loni zuřila válka dronů:
Díl pořadu Svět bez obalu věnovaný válce dronů nad Náhorním Karabachem.Video: Milan Šíma, RFE/RL
Výsledek ukrajinsko-tureckého spojenectví
Úterní vojenská akce mimo jiné připomněla i význam ukrajinsko-turecké vojenské spolupráce. Ta se naposledy prohloubila podepsáním memoranda o zřízení společných výcvikových a servisních středisek právě pro letouny TB2. Informoval o tom koncem září současný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Posílit spolupráci s Ukrajinou ostatně Turecko slíbilo už na jaře, načež přímo odpověděla i Moskva obviněním z pokusu o „rozdmýchání vojenských nálad“ na Ukrajině.
O spojenectví Ankary s Kyjevem namířeném proti ruským separatistům, potažmo přímo proti Moskvě, se ale mluví už delší dobu. Takhle to pro loňský článek Seznam Zpráv o budoucnosti Blízkého východu v roce 2021 komentovala česká politoložka Lucie Tungul z Univerzity Palackého v Olomouci: „Spolupráce Turecka a Ukrajiny je ve vojenské oblasti velice silná a existuje už delší dobu, i když se o ní málo ví. Turecko sdílí s Ukrajinou nedůvěru a strach z Ruska.“
Konflikt na východě Ukrajiny trvá od ruské anexe Krymu v roce 2014. Při střetech ukrajinské armády s ruskými separatisty zemřelo asi 14 000 lidí. Moskva svou roli v konfliktu opakovaně odmítá. Od roku 2015 má v oblasti platit příměří na základě dohod uzavřených v Minsku. To se ale ani přes dodatečné dohody o příměří nikdy nepodařilo dlouhodobě udržet.
