Ukrajina, nebo ruský plyn, vyberte si, nabádá Evropskou unii Johnson

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Johnsonova slova pronesená během pondělního banketu londýnského starosty mířila zejména na země závislé na ruských dodávkách plynu. Pokud Západ uskuteční své záměry chránit Ukrajinu, Rusko může omezit zásobování ropovodů, které vedou přes východní Evropu, varuje tyto státy britský premiér. Věří totiž, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl svým výhrůžkám opravdu dostát.

„Když nás naši polští přátelé požádali o pomoc při řešení vykonstruované krize na hranicích s Běloruskem, odpověděli jsme rychle,“ řekl Johnson. „Doufáme, že naši přátelé pochopili, že brzo se budou muset rozhodnout mezi hromaděním ještě většího množství ruských uhlovodíků v obřích nových potrubích a podporou Ukrajiny a prosazováním míru a stability, dovolte mi to takto vyjádřit,“ dodal.

Reagoval tak na přetrvávající uprchlickou krizi, které Polsko čelí na své hranici s Běloruskem. Johnson podle deníku The Guardian označil chování režimu běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka za „ohavné“. Podle něj běloruský vůdce na polsko-běloruských hranicích záměrně vytváří migrační krizi a chce tak oslabit jednotu evropské sedmadvacítky.

Evropská unie se snaží na to, co popisuje jako „hybridní útok“ vůči společenství, efektivně reagovat. V pondělí se ministři zahraničí EU shodli na zpřísnění sankcí proti Bělorusku. Dotknou se především firem z oblasti cestovního ruchu a aerolinek Belavia.

Downing Street také v pondělí vyjádřila znepokojení nad hromaděním ruských ozbrojených sil podél ukrajinských hranic. Ukrajinský ministr obrany uvedl, že se na nich momentálně nachází asi 90 tisíc ruských vojáků. Ukrajinská náměstkyně ministra obrany Hanna Maliarová o víkendu pro Financial Times uvedla, že západní zpravodajské služby naznačily, že „pravděpodobnost destabilizace Ukrajiny ze strany Ruska je vysoká“. Moskva spekulace o útoku popřela.

„Na hranicích vidíme znepokojivou situaci,“ uvedl v pondělí mluvčí premiéra Johnsona. „Nadále neochvějně podporujeme teritoriální integritu Ukrajiny a budeme ji i do budoucna podporovat tváří v tvář ruskému nepřátelství,“ dodal.

Generál Nick Carter, který stojí v čele britské armády, o víkendu uvedl, že země musí být na eskalaci napětí mezi Ruskem a Západem připravené. Na otázku, zda si myslí, že se může napětí proměnit v otevřený konflikt, odpověděl: „Nevím. Myslím si, že musíme být na pozoru a ujistit se, že převažuje zastrašování a především, že v NATO panuje jednota a že nedovolíme, aby se v našem společném stanovisku vyskytly mezery.“

Británie se také ostře vymezila proti výstavbě plynovodu Nord Stream 2, kterým má přes Baltské moře procházet ruský plyn do Německa. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová podle The Sunday Telegraph své „přátele napříč Evropou“ urgovala, aby se společně postavili proti plynovodu Nord Stream 2. „V sázce je podkopání evropské bezpečnosti tím, že Rusku dovolíme, aby posílilo sevření zemí, které spoléhají na jeho plyn,“ vysvětlila.

Ostře se proti němu vymezují také východní země Evropské unie, mezi nimi například Polsko. Ukrajinští představitelé se obávají toho, že by alternativní plynovod do západní Evropy mohl Rusku usnadnit napadení jejich země.

„Pro nás je Nord Stream 2 bezpečnostním problémem,“ uvedl pro Financial Times ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Myslíme si, že využívání migrantů v Bělorusku, situace kolem Nord Streamu 2, dezinformační kampaň, ruské budování armády, že tohle všechno je součástí širšího obrázku. Rusko je do všech těchto záležitostí zapojeno,“ dodal.

Německý regulátor v úterý pozastavil schvalovací proces potrubí, protože struktura jeho provozovatele není v souladu s německými zákony. Bez schválení nesmí přes Nord Stream 2 na německé území proudit plyn. Dodavateli by hrozila pokuta.

„Když říkáme, že chceme podporovat suverenitu a integritu Ukrajiny, není to proto, že chceme být protivníky Ruska, ani proto, že bychom chtěli nějakým způsobem strategicky obklíčit a podkopat tu velkou zemi,“ pronesl v pondělí Johnson. „Je to proto, že máme závazek vůči demokracii a svobodě, kterou nyní sdílí obrovská masa evropského kontinentu.“