Článek
„NATO bude i nadále podporovat suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Zůstáváme ostražití a nadále velmi pozorně sledujeme situaci,“ citoval mluvčího NATO německý deník Welt.
Podle aliance kroky Ruska podkopávají dohody a příměří na východě Ukrajiny, které loni v červenci pomohla vyjednat Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Mluvčí NATO mluvil přímo o „destabilizujících krocích ze strany Ruska“.
Ukrajinu podpořil přímo i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
I called President @ZelenskyyUa to express serious concern about Russia’s military activities in and around Ukraine & ongoing ceasefire violations. #NATO firmly supports #Ukraine’s sovereignty & territorial integrity. We remain committed to our close partnership.
— Jens Stoltenberg (@jensstoltenberg) April 6, 2021
Zelenskyj vyzval k posílení vojenské přítomnosti NATO v oblasti Černého moře. Mluvil také o plánu vstupu země do NATO. Podle ukrajinského prezidenta bude pro Rusko jasným signálem a je také jedinou cestou, jak ukončit konflikt v Donbasu.
Ukrajinu podpořil i britský premiér Boris Johnson. Už o víkendu vyjádřil podporu v telefonu Zelenskému i americký prezident Joe Biden. Washington navíc požádal Moskvu o vysvětlení údajných provokací.
I spoke to President Zelenskyy @ZelenskyyUa this evening regarding our concerns about destabilising Russian military activity on Ukraine’s border.
— Boris Johnson (@BorisJohnson) April 5, 2021
I reiterated the UK’s unwavering support for Ukraine’s sovereignty and territorial integrity.
Náměstek ruského ministerstva zahraniční Sergej Rjabkov vzkázal, že Rusko už nic vysvětlovat nebude, a musí tudíž stačit objasnění z minulého týdne. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tehdy znepokojení vyvolané vojenskými přesuny odmítl. Prohlásil, že mají za cíl jen zajistit bezpečnost Ruska a že „pro nikoho nepředstavují hrozbu“.
„Nikdo se nezatoulal. Ruská armáda se pohybuje přes ruské území ve směrech, které považuje za nezbytné, způsobem, který považuje za nezbytný, aby zajistila bezpečnost a ochranu naší země,“ citovala Peskova agentura Unian. Ta upozornila, že se ruská technika pohybovala u hranic s Ukrajinou se zakrytými poznávacími značkami.
V úterý pak Peskov okomentoval Zelenského slova o plánu vstupu Ukrajiny do NATO. „Hluboce pochybujeme, že to Ukrajině pomůže nějak se vyrovnat s jejím vnitřním problémem. Z našeho pohledu to situaci ještě zhorší,“ podotknul mluvčí prezidenta Vladimira Putina. Je podle něj také nutné vzít v potaz i negativní názor Ukrajinců na východě země, žijících ve dvou samozvaných separatistických republikách.
Kontrola bojové připravenosti
Zároveň ruský ministr obrany Sergej Šojgu v úterý oznámil, že se v ruské armádě začalo s kontrolou bojové připravenosti. Podle ministra je předem plánovaná a během dubna se bude konat na 4084 různých vojenských cvičení. Prověrky se mají konat ve všech vojenských okruzích a účastnit se bude i Severní loďstvo.
Přemisťování vojenské techniky směrem k ukrajinskému území podle ruské nevládní organizace Conflict Intelligence Team pokračuje dál. Skupina nezávislých ruských bloggerů, kteří zkoumají vývoj ozbrojených konfliktů na základě dat z otevřených zdrojů uvedla, že většina vojenské techniky míří na Krym. Tam zamířila také 76. vzdušná výsadková divize.
Na sociálních sítích se objevily například záběry vlaků naložených tanky nebo video z transportu houfnic Msta-B po dálnici u ruského Rostova nad Donem. Záběry se ale nedají nezávisle ověřit.
Аксай, Ростовская обл, 02.04.2021
— IgorGirkin (@GirkinGirkin) April 3, 2021
... номера заклеены pic.twitter.com/vhk7LQyUPs
Smrt pětiletého chlapce
Ukrajinské úřady viní Rusko kromě eskalace situace také z propagandistické kampaně, která má za cíl ospravedlnit možnou agresi vůči zemi. Proruští separatisté totiž o víkendu obvinili ukrajinské síly ze zabití pětiletého dítěte při náletu dronu ve vesnici v separatisty ovládané části Doněcké oblasti. Při explozi měla zemřít i žena, která byla na dvoře s chlapcem.
Zprávu převzala ruská média s titulky jako „Dítě zemřelo v důsledku útoku ukrajinského dronu“. Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin kvůli tomu vyzval k vyloučení Ukrajiny z Rady Evropy. „To vše se stalo se souhlasem zámořských mecenášů a s tichým souhlasem evropských států,“ uvedl na svém účtu na Telegramu představitel ruského parlamentu.
Ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí zprávu popřelo a označilo ji za dezinformaci. „Svědci ohlásili nehodu: dítě zemřelo při výbuchu miny, kterou našlo v garáži. Kromě toho se Oleksandrivské nachází ve vzdálenosti 30 km od ukrajinských pozic. Žádný dron ozbrojených sil Ukrajiny tam prostě nedoletí,“ cituje agentura Unian mluvčího ukrajinské diplomacie Olega Nikolenka.
Rádio Svobodná Evropa napsalo, že zprávy o útoku dronu rozporují na sociálních sítích i někteří místní obyvatelé. Objevily se i zprávy o tom, že si dědeček mrtvého dítěte odnesl nalezenou munici domů. Rádio upozornilo také na rozporuplné informace o místě tragédie: různé zdroje totiž uvádí jak vesnici Oleksandrivské vzdálenou asi 60 kilometrů od Doněcku, tak vesnici Aleksandrovka nedaleko Doněcku a přímo u fronty.
Nezávislí pozorovatelé z OBSE se ke zprávě zatím nevyjádřili. Ukrajina naopak od 30. března hlásí tři padlé vojáky a další čtyři zraněné a jednoho zraněného civilistu.