Článek
„Navrhujeme, aby bylo využito ustanovení pandemického zákona, aby Poslanecká sněmovna okamžitě zrušila stav pandemické pohotovosti. Jeho trvání považujeme za absolutně protiprávní,“ řekl dnes v rámci debaty na půdě Senátu právník Tomáš Nielsen. V horní komoře Parlamentu se na pozvání dvou senátorek sešli kritici vládních opatření z řad právníků, vědců a lékařů.
Právník Nielsen kritizuje vládní politiku proti šíření nemoci covid-19 dlouhodobě. S kolegy ze spolku Pro Libertate v minulosti napadl u soudu několik vládních opatření. Vycházejí prý z reálné zkušenosti řady lidí, kteří se na ně dennodenně obrací.
„Jde o první ústavní krizi novodobé historie. Lidé absolutně přestali věřit v právo,“ tvrdí Nielsen. Má přitom na mysli hlavně mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, která schvaluje vláda.
Společnost podle něj ztrácí důvěru v právní stát. Vláda totiž neumí opatření dostatečně zdůvodnit a zároveň je vydává s velmi krátkou dobou uvedení v platnost, takže je pro řadu lidí prakticky nemožné sledovat, jaké zákony vlastně platí.
A zatřetí vláda vydává stále nová opatření, kterými nahrazuje ta stará, takže je soudy nestíhají rušit a vytrácí se tak vymahatelnost práva.
„Nejvyšší správní soud opakovaně ruší opatření Ministerstva zdravotnictví. Dennodenně se mě lidé ptají, jestli mají povinnost je dodržovat. Skutečnost je taková, že jsou nadále závazné,“ popisuje právník. „Stát přestal respektovat právo. Opakovaně, a my jsme přesvědčeni, že vědomě,“ dodal Nielsen.
Právník a Nielsenův kolega z Pro Libertate Tomáš Svoboda kritizoval postup soudu, který zatím vládu nepřiměl k tomu, aby změnila způsob vyhlašování mimořádných opatření.
Anketa
„Případy, kdy Nejvyšší správní soud prohlásil opatření za nezákonná, jsou bezvýznamné. Ministerstvo zdravotnictví opatření vydávalo opakovaně i přes nezákonnost a tak často, že nebylo reálné dosáhnout jeho zrušení, vždy jen prohlášení nezákonnosti,“ uvedl Svoboda.
Zpochybnil také vydávání mimořádných opatření proti šíření nemoci covid-19 ve chvíli, kdy se denní záchyty už více než dva měsíce pohybují kolem 200 případů denně.
Dvě stě nebo dvě stě šedesát případů denně není epidemie.
„Navíc rozhodnutí o nezákonnosti nikdy neřešila podstatu věci, tedy zda existuje vůbec důvod k vydávání mimořádných opatření. Zda epidemická situace vůbec vydávání mimořádných opatření vyžaduje. Zda existuje na území České republiky epidemie nebo zda hrozí, že epidemie vznikne,“ řekl. „Nezbývá než konstatovat, že soudní moc rezignovala na svoji funkci, kterou je ochrana občanských práv,“ dodal Svoboda.
Takzvaný pandemický stav umožňuje vydávat zmíněná mimořádná opatření a do právního rámce ho zavedl pandemický zákon z 21. února 2021. V tuto chvíli platí až do února 2022. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v červnu řekl, že pandemická pohotovost by měla trvat nejméně do konce září. Stav pandemické pohotovosti může ukončit usnesení Poslanecké sněmovny na návrh vlády nebo alespoň 40 poslanců.
Je tohle ještě epidemie?
Právník Tomáš Nielsen vystupuje kromě spolku Pro Libertate také jako jeden z představitelů spolku Zdravé fórum. V rámci Zdravého fóra se k vládním opatřením kriticky vyjadřuje řada vědců a lékařů, například epidemiolog Jiří Beran, intenzivista Martin Balík, molekulární bioložka Irena Koutná, viroložka Hana Zelená nebo imunoložka Zuzana Krátká.
Právě poslední dvě jmenované, ale také přednosta kliniky infekčních nemocí 3. LF UK a FN Na Bulovce Jiří Beneš a několik dalších vědců, přijalo pozvání k debatě na půdě Senátu od lékařek a zároveň nezávislých senátorek Jitky Chalánkové a Aleny Dernerové.
„Organizací tohoto semináře chceme přispět do debaty o nezbytnosti a racionalitě některých vládních opatření v boji proti covidu. A především poskytnout svobodný prostor k vyjádření kapacit ve svých oborech k dalšímu směřování těchto kroků. Velký prostor bude věnován opatřením ve školství. Mimo jiné proto, že navzdory opakovaným výzvám pléna Senátu ministr zdravotnictví nevyhodnotil dosavadní opatření ve školách, ani neobhájil chystaná omezení pro nový školní rok,“ uvádí k debatě Chalánková.
Její kolegyně Alena Dernerová v roce 2010 obdržela Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost od Nadace Charty 77 za to, že upozornila na předražené nákupy zdravotnických zařízení, která nakoupila společnost Krajská zdravotní v Ústeckém kraji v rámci modernizace nemocniční sítě z evropských dotací. Vysloužila si tím tehdy žalobu, kterou shodil ze stolu až audit Ministerstva financí, který dal Dernerové za pravdu. Debata na půdě Senátu má podle ní poskytnout prostor pro kritický pohled na právní aspekty pandemických opatření.
„Proto jsem ráda, že naše pozvání k diskuzi přijali i respektovaní právníci a odborníci na oblast lidských práv. Je zřejmé, že některá opatření byla činěna za výjimečných a nepředvídatelných okolností. Přesto se nyní musíme vrátit k jejich analýze a nepřipustit, aby případné prolomení základních práv a svobod pod tlakem pandemie otevřelo dveře k překračování mezí ústavních práv a zákonů do budoucna,“ uvedla Dernerová s tím, že bychom pro šíření covidu-19 měli začít používat jiný slovník. „Dvě stě nebo dvě stě šedesát případů denně není epidemie,“ řekla dětská lékařka.
Postup Ministerstva zdravotnictví naopak hájil ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Jan Marounek. „Jsem překvapen tou mírou vzájemného nepochopení, co se týká ochrany veřejného zdraví. Pochybovat o tom, zda tady je, nebo není epidemie, mi přijde zcela nepřístojné. Světová zdravotnická organizace vyhlásila pandemii na území celého světa,“ připomněl Marounek.
