Článek
Co by se stalo, kdyby se dopravní policisté řídili pravidlem, že se jim s výškou nařízených pokut úměrně zvyšují také jejich odměny? Téměř jistě by stoupl počet pokut za dopravní přestupky.
Řidiči by asi právem namítali, že policisté jsou nadmíru přísní a na vybírání pokut jim záleží víc než na tom nejdůležitějším – bezpečnosti na silnicích.
Podobný systém opravdu fungoval. Jen to nebylo u policie, ale u finančních úředníků. Roli postihovaných sehráli místo šoférů daňoví poplatníci.
Jak se motivace finančních úředníků vázala na vykazování počtu zákroků vůči podnikatelům, ukazují reportáže Seznam Zpráv ze Zlínského kraje.
Například v jednom dokumentu z roku 2018, který vypočítává úkoly zaměstnanců, je pevně určený počet dražeb, který má berní úředník vykonat. „Provést nejméně čtyři dražby movitých a nemovitých věcí,“ stojí ve výčtu „individuálních cílů“.
Seznam tzv. individuálních cílů pro zaměstnance berního úřadu, který obsahuje i provedení předepsaného počtu dražeb.
Správně by přitom úředníci měli nařizovat dražbu až v případě, že se peníze nedají vymoci jiným způsobem a jsou splněny všechny předepsané podmínky. Podobná praxe podle jedné ze zaměstnankyň Finančního úřadu ve Valašském Meziříčí fungovala také u zajišťovacích příkazů.
Druhý díl reportáže Ve stínu daňového pekla odhaluje, že ne vždy byli správci daní tvrdí. Aneb Jak se dalo vyhnout daním?Video: Seznam Zprávy
Obecně jde o přístup, jak motivovat úředníky bez toho, aby se upřednostňovala kvantita na úkor kvality. Ve Finanční správě má ale důvěra k počtu „čárek“ při interním hodnocení dlouhou tradici. Týká se to i vyhodnocování výkonnosti jednotlivých finančních úřadů.
„My jsme tomu historicky říkali ‚Mléčná liga‘. Prakticky šlo o to, že to byla velká excelovská tabulka, kde se porovnávalo, kolik konkrétní finanční úřad vybral na daních, kolik provedl daňových kontrol, kolik provedl exekucí, kolik vydal čísel jednacích v rámci evidence písemností,“ zavzpomínal pro Seznam Zprávy Jiří Žežulka, někdejší zástupce šéfa Generálního finančního ředitelství. „Vždycky se to sledovalo z té řídicí úrovně, aby bylo zřejmé, jak finanční úřady napříč republikou fungují,“ dodal.
Vedení Finanční správy se dlouhodobě brání, že by úředníky systematicky tlačilo k přísnému postupu vůči podnikatelům. Přinejmenším v jednom případě z posledních let je ale potvrzeno, že zaměstnance motivovalo odměnami, které byly navázány na konkrétní částky při daňových kontrolách.
Konkrétně šlo o cílové odměny při prověřování, zda si kontrolované firmy správně snížily daň přes odpočet na podporu výzkumu a vývoje, nebo jestli neukrátily státní pokladnu při nastavení tzv. převodních cen, které si při vzájemném obchodování účtují spřízněné podniky.
Jak už dříve zmapovaly Hospodářské noviny, s nabídkou odměn přišel v roce 2016 tehdejší šéf Finanční správy Martin Janeček. Podle interní směrnice mohli šéfové jednotlivých úřadů před daňovou kontrolou v určité firmě určit cílovou odměnu, kterou mohl pracovník získat poté, co prokáže vyšší nárok ze strany státu.
Pokyn nebyl závazný pro všechny berní úředníky a o jeho použití rozhodovala jednotlivá krajská finanční ředitelství. Například v Praze, kde byla dříve šéfkou dnešní generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová, se takové odměny neudělovaly. Naopak v Pardubickém nebo Jihočeském kraji se tento motivační nástroj používal celkem běžně (dohromady za rok 2018 ve více než 40 případech).
Vedení Finanční správy se k uznání takové praxe dlouho nemělo a vehementně ji popírala i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
„Nemohou být a nejsou motivováni finanční úředníci tím, aby dostávali odměny za doměrky, prostě není to pravda, je to prostě lež,“ řekla Schillerová v listopadu 2018 v TV Prima. Odvolala se na údajnou analýzu od Janečka, který prý takovou informaci vyloučil. Praxi, se kterou ji tehdy ve studiu konfrontoval poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek, označila za drby.
V září 2019, o necelý rok později, už musela Schillerová v téže televizi přiznat, že Janečkův „pokyn“ existoval. Popírala však, že by se uplatňoval. „Oni nemohou být motivováni žádnou odměnou, je to nesmysl. Já jsem to dělala v praxi,“ uvedla ministryně financí.
Janečkova nástupkyně a současná ředitelka Finanční správy Tatjana Richterová nicméně přiznala, že v letech 2016 až 2018 bylo na uvedených odměnách vyplaceno kolem 200 tisíc korun. Sama pak Janečkův pokyn zrušila.
Generální finanční ředitelství však nikdy nechtělo připustit, že by se odměny udělovaly striktně vzato za doměřenou daň. Argumentovala tím, že firmy si mohly během kontroly teoreticky uplatnit ještě další výdaje, tím si zvýšit daňový základ a ve finále tak nemusely státu odvést více peněz. Částka doměřené daně podle vedení správy byla „pouze informativního charakteru“.
Vzhledem k interním dokumentům, které pronikly na veřejnost, však tato zdůvodnění vyzněla spíše jako „slovíčkaření“. V konkrétních příslibech se dokonce stanovovaly částky, které musel adept na odměnu získat. Při kontrolách firem museli například dosáhnout na to, aby se nárokovaný odpočet z daní snížil aspoň o 12 milionů korun.
Kritické reakce vyvolalo počínání Schillerové, která se vyjadřovala v tom smyslu, že o odměnách za daně nevěděla, a sváděla vinu na Janečka. Jeho písemné ujištění, na které se odvolávala a podle něhož se žádné takové pravidlo neuplatňovalo, přitom ministryně dodnes odmítá zveřejnit. Podle ní nešlo o úřední korespondenci. Záležitostí se už zabývají soudy.
