Článek
Zdroje listu The New York Times (NYT) tvrdí, že kromě fotek s několika čluny s plně vybavenými střelami existují také další, tajné snímky, které zachycují členy Íránských revolučních gard nakládat rakety na čluny v několika íránských přístavech. Odtajněné snímky vyvolaly podle amerického deníku ostrou debatu mezi Bílým domem, Pentagonem, Ústřední zpravodajskou službou (CIA) a spojenci USA, nakolik by měla být americká vláda znepokojena. Podle politologa Josefa Krause je však otázkou, zda šlo o utajovaný čin nebo o předem naplánovou akci. „Jde o ukazování svalů obou hráčů,“ hodnotí napětí Kraus.
Trumpův bezpečnostní poradce John Bolton se s ministrem zahraničí Mikem Pompeem domnívají, že fotografie dokládají, že Íránci se připravují útočit na americké vojáky. „Musíme nejprve říci, že tyto výroky tvrdil John Bolton, který řadu let lobboval za to, aby USA měla vůči Íránu velmi tvrdý přístup. Íránci jeho rétoriku považují za hrozbu a reagují tímto způsobem,“ doplňuje Kraus.
S hrozbou bezprostředního nebezpečí však nesouhlasí řada odborníků nejen z USA, ale i ze světa, či někteří američtí kongresmani a členové Trumpova týmu. „Teherán jen provokuje, nejspíš jde o přípravu Íránu na obranu v případě ohrožení,” měli podle NYT reagovat někteří členové americké administrativy. Právě Bolton a Pompeo jsou jestřábi americké politiky.
Neshody v administrativě kvůli Íránu ale Trump popřel. „Vyjadřují se různé názory a konečné rozhodnutí je na mně,“ sdělil na svém twitterovém účtu. Trumpovi se podle NYT nelíbí, že ho poradci tlačí k válce, která by mohla ještě více narušit už tak poškozené vztahy s Íránem.
Americké tajné služby upozornily na to, že Íránci přesunují balistické rakety krátkého doletu na čluny v Perském zálivu. Amerika na to reagovala přesunem letadlových lodí a bombardérů B-52 do stejné oblasti. „Obě strany se připravují na možnou eskalaci. Američané posílají ozbrojené námořnictvo do vod Perského zálivu, Írán zásobuje a posiluje vztahy se svými spojenci,“ popisuje přípravu obou zemí Kraus.
Jednou z reakcí na vyostření vztahů bylo nařízení z tohoto týdne, aby se méně důležití američtí diplomaté a další vládní pracovníci stáhli z Iráku. Podle informací amerických médií se totiž USA obávají útoků na americké vojenské jednotky a civilní pracovníky.
Celé problematické situaci nepomohl ani nedělní útok na čtyři tankery, dva saúdské a norský a ze Spojených arabských emirátů. USA se domnívají, že za tím stojí Teherán, přestože k těmto tvrzením neexistují důkazy. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí označil útok na lodě za znepokojující a politováníhodný. Obavy podporují také nová zjištění The Guardianu, který tvrdí, že jeden z íránských vysokých vojenských důstojníků se měl setkat s představiteli iráckých ozbrojených jednotek. V Bagdádu měli probírat přípravu na takzvanou zástupnou válku.
Komentář Josefa Krause k situaci v Íránu.Video: Zdislava Pokorná , Seznam Zprávy
Podle Krause však setkání předních vojenských vůdců není žádnou novinkou. „Jedná se o dlouhodobou íránskou strategii. Děje se to už od roku 2013, kdy jejich kontakt souvisel hlavně s boji proti Islámskému státu. IS však odešel a hrozbou zůstávají Spojené státy, takže je logické, že jejich kontakt přetrvává,“ hodnotí údajnou schůzku politolog Kraus.
Setkání ale vyvolalo velký rozruch jak ve Spojených státech, tak v Evropě. Ve středu například německá armáda kvůli sílícímu regionálnímu napětí přerušila svou výcvikovou misi v Iráku, stejně jako Nizozemsko, které své rozhodnutí zdůvodnilo „bezpečnostní hrozbou”.
Eskalaci vztahů by podle Krause umenšila méně ostrá rétorika ze strany americké administrativy. „Signálem zlepšení vztahů je ale hlavně to, že Trump zpochybnil slova poradce Johna Boltona,“ uvedl Kraus. Změna k lepšímu a snaha o zmírnění napětí je podle něj znát i na íránské straně.
