Článek
Jste na lopatkách?
Ne, to je politika. Na kongresu se sešlo víc faktorů. Projížděla jsem regiony a vím, že tam je nervozita z toho, že nás čekají krajské volby a že se nám nehýbou preference. Někteří členové v krajích mi vyčítali moji prorodinnou politiku, protože nesouhlasili s mými návrhy, což je naprosto v pořádku. Do toho se delegáti zlobili, že není dvoudenní kongres. K tomu tam mám navíc pár oponentů, kteří nechtějí, abych byla 1. místopředsedkyně. To všechno se sešlo a 1. místopředsedkyní jsem se nestala.
Já se ale ptám, jak jste tu prohru cítila?
Takhle to v politice chodí. Jednou důvěru získáte, podruhé ji nezískáte. Pro mě je to spíš určitá sebereflexe toho, říkám si, že to musím dělat ještě lépe. Musím být pracovitější a je pro mě výzva přesvědčit kolegy, které jsem nepřesvědčila na tomhle kongresu, že svoji práci dělám dobře.
Skutečně vás to ale nezamrzelo? Nezahýbalo s vámi, že jste byla po Petru Fialovi druhý člověk ve straně a přišla jste o velkou část vlivu?
Svoji práci budu dělat úplně stejně dál s funkcí i bez funkce. Samozřejmě, že jako sportovkyni mě to zamrzelo. Prohrála jsem a je zapotřebí, abych se zeptala sama sebe, kde jsem v tom utkání udělala chybu, jako to dělají sportovci. Takovéhle věci mě naopak posilují.
Štvalo vás to, že jste některé delegáty nepřesvědčila?
Ne. Jediné, co mě mrzí, je, že někdo to vykládá tak, že jsem arogantní, neústupná.
Alexandra Udženija
Politička česko-srbského původu. V roce 2003 vstoupila do ODS. Od roku 2010 je také zastupitelkou hl. města Prahy, kde zastávala funkci radní pro oblast majetku a podpory podnikání. Od roku 2016 je 1. místopředsedkyní ODS.
Kdo o vás říká, že jste arogantní a neústupná?
Říkali to někteří delegáti. Tohle mě opravdu strašně mrzí, protože moji nejbližší kolegové a spolupracovníci, kteří mě znají, vědí, že jsem velmi empatický člověk. A že jsem člověk, který strašně rád hledá kompromisy. To, že jsem tvrdohlavější a že mám nějaké hodnoty a že na sobě úplně „nenechám dříví lámat”, to je pravda, ale nemá to nic společného s arogancí. Arogantní opravdu nejsem.
Vy jste v jednom rozhovoru pro lifestylový časopis dokonce řekla, že jste jako malá nechtěla být Arabela, ale spíš princezna Xénie. Jste „zlá žena ODS”, jak napsala jedna kolegyně ze Seznam Zpráv?
Ano, je možné, že tohle tomu trochu nahrává. Ale něco takového jsem řekla, když jsem byla dítě. Myslím si, že je opravdu zapotřebí se zastavit a říct si, kde byla chyba ve mně, ne v nikom jiném.
Kde tu chybu tedy vidíte? Říkala jste, že regionům vadila rodinná politika. Myslíte, že to je skutečný důvod?
Jsou za tím návrhy, které jsem předkládala. Například, že by lidé do 26 let neměli platit daň z příjmů za účelem pomoci mladým lidem nastartovat svůj život a připravit se na ten rodinný. Je známé, že se mladí lidé bojí zakládat rodiny, protože je finančně nezvládnou. O těchto důvodech vím, protože jsem v regionech byla, kde mi toto bylo vyčítáno.
Úplně všude jste ale nebyla. V Hradci Králové a v Liberci jste dostala nominaci jen těsně, v Karlových Varech vůbec. V dalších regionech jste osobně ani nebyla.
V některých regionech jsem nebyla.
Takže jste vyjednávání podpory podcenila?
V žádném případě. Dlouhodobě jsem měla naplánovanou týdenní cestu do zahraničí. Hned jak jsem zjistila, že si regiony dávají data, tak jsem volala předsedům z regionů a omlouvala jsem se z toho důvodu, že tu jeden týden nebudu. To byl například Zlínský kraj nebo Středočeský kraj, takže o tom věděli. I tohle mohlo mít vliv. Nicméně, bohužel, mám také nějaké soukromí a nemohla jsem to změnit.
Naštvala jste podle vás spolustraníky i společnou fotkou s ředitelem TV Barrandov Jaromírem Soukupem z jeho padesátin?
Myslím si, že určitou část jsem naštvala. Ale pokud moji práci, to, co jsem dělala pro ODS a občany a co pro ni dělat budu, někdo hodnotí podle toho, komu jdu popřát k padesátinám, a ne podle toho, co dělám, tak se spíš ten někdo má ptát sám sebe, co je to za hodnocení a zda jsou jeho hodnoty v politice nastaveny tak, jak mají být.
Takže kdyby kolegové šli třeba na oslavu mluvčího prezidenta pana Ovčáčka, tak by vám to vůbec nevadilo?
Mně to absolutně nevadí, každý si může chodit, kam chce. Je to jeho právo. Já nevím, jestli se třeba nezná někdo s někým ze školy a nepovažuje to za úctu jít popřát k nějakým kulatým narozeninám.
S Jaromírem Soukupem se známe dlouho
Vy se s panem Soukupem znáte ze školy?
Neznáme se ze školy, ale známe se velmi dlouho, protože moje kamarádka z dětství s panem Soukupem jednu dobu žila. Pana Soukupa zná i část mé rodiny, takže jsem považovala za slušné jít popřát někomu, koho dlouhodobě znám a v soukromí se ke mně choval velmi korektně.
Jedná tedy ODS krátkozrace, když vás z vedení „vyhodila”?
To rozhodli delegáti kongresu. Jejich rozhodnutí musíme respektovat. Život jde dál, můj politický život jde dál. Pro ODS budu pracovat stejně, jako jsem to dělala doteď.
Myslíte si, že by ODS mohl váš odchod z vedení pomoct?
Pokud to pomůže v tom, že budeme mít lepší preference, tak budu jedině ráda. A budu pomáhat tak, jak se po mně bude chtít. Opravdu na nikoho nejsem naštvaná, vůbec necítím nějakou zhrzenost.
Takže to rozhodnutí strany podle vás nebylo krátkozraké? Nepadlo kvůli margináliím, jako je oslava pana Soukupa?
Nevnímám to jako krátkozraké. Vnímám to tak, že to rozhodnutí bylo v nějaké náladě a atmosféře. Je potřeba ho respektovat. Nikomu to v žádném případě nebudu vyčítat. Jak jsem říkala, čekají nás krajské volby, a když kdokoli z kolegů bude chtít moji pomoc při volbách, abychom dosáhli lepšího výsledku, tak jsem jim plně k dispozici. Také budu k dispozici novému předsednictvu a kolegům, kteří jsou tam noví – panu Stanjurovi a panu Vondrovi.
Říkala jste, že se s panem Soukupem znáte přes kamarádku z dětství. Jak se znáte s lobbistou Romanem Janouškem?
Pana Janouška znám z doby, kdy tady vládl pan Bém. Znali ho všichni. Také ho znám ale z golfu, ještě když jsem nebyla v politice, protože byl vášnivý golfista a já hraji golf celé své mládí. Přivedl mě k tomu tatínek, takže jsem se pohybovala po golfových hřištích.
Takže jste se s panem Janouškem stýkali pouze při sportu?
Při sportu a také někdy při nějakých společenských akcích. Myslím si ale, že to by nemělo mít žádný vliv. Kdyby mě někdo „chytil” při tom, jak dělám nějakou laskavost panu Janouškovi za těch x let, co jsem v komunální politice, tak by se to už dávno vědělo. S panem Janouškem jsem neměla nic společného, když byl Pavel Bém na magistrátu. V té době jsem na magistrátu nebyla, byla jsem pouze místostarostkou na Praze 2.
Jak si tedy vysvětlujete, že o vás někteří komunální politici mluví jako o „kmotře”?
Jak se říká: „Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.” Nejsem žádná kmotra. Jako politička jsem šla vždy s kůží na trh, byla jsem na kandidátkách. Kmotr je někdo, kdo je v ústraní a tahá za nitky, aniž by sám vzal zodpovědnost do vlastních rukou. To jsem nikdy nedělala. Ano, řídím politický život na Praze 2, ale z toho titulu, že už jsem asi po osmé předsedkyní oblastního sdružení Praha 2.
Nicméně, pan Janoušek za nitky tahal a v jistém kontaktu jste tedy byli, i když jak říkáte, žádný byznys jste spolu nedělali. V chorvatském Zadaru má vaše rodina dům jen kousek od Janouškových. To je náhoda?
To je absolutní náhoda. Vím, že tomu nikdo nevěří, ale já si sousedy nevybírám a je mi to úplně jedno. Můj manžel pochází z Chorvatska, máme tam část rodiny, babičku, dědu a moje děti tam tráví prázdniny. Navíc celý byznys mého manžela je v Chorvatsku. Je tedy logické, že tam máme dům. Druhá věc je, že v rezidenci na Zvonařce například žiji už léta a vedle mě bydlí pan Dienstbier a také pan Kalousek. Jestli z tohoto někdo něco vyvozuje, tak prosím. Svoji politiku dělám čestně, pocházím z podnikatelské rodiny, takže nejsem závislá na politice, za což děkuji svému otci a také svému manželovi. Celou dobu dělám na Praze 2 neuvolněnou funkci místostarostky. Funkce pro ODS nikdy nebyly placené, takže víceméně všechno, co jsem dělala a dělat budu, bylo zadarmo. Nejsem závislá na politice a všichni o mně vědí, že nemá cenu zkoušet mě namotivovat k tomu, abych se nechovala čestně. A to je možná věc, která všem vadí, a proto se mi snaží nalepit nějakou nálepku.
Proč tedy Praha sobě, Spojené síly pro Prahu i Piráti odmítli v Praze koalici s vítěznou ODS a mnozí při tom zmiňovali právě vaše jméno?
Myslím si, že je velmi nefér, že používali moje jméno, protože tak to vůbec nebylo. Oni zkrátka nechtěli udělat koalici s ODS, akorát si neuměli vymyslet jiný důvod, jak obejít vítěznou stranu a našli Sandru Udženija. Ve svém politickém životě jsem sestavovala spoustu koalic, i na Praze 2. Nikdy se žádná koalice nezhroutila kvůli mně. Naopak byla jsem ten člověk, který tmelil některé problémy. Kdyby se zeptali mých kolegů z jiných stran, se kterými mám koalici, jaká opravdu jsem, když jsem v jednom týmu, tak by možná byli překvapení. To vypráví něco o nich jako o mužích. V Praze sobě a Pirátech jsou muži, kteří vedle sebe nechtějí silné ženy.
Vedení strany bez žen? Tohle neřešíme
ODS také nechce ve vedení ženy?
To si nemyslím. Takhle se na to delegáti kongresu a vedení ODS nedívali. ODS nikdy nestála na nějakých genderových otázkách a nebude tomu tak ani do budoucna.
Českem oblétla fotka z kongresu, na které je nové vedení ODS. V čele strany zasedli Petr Fiala, Zbyněk Stanjura, Alexandr Vondra, Martin Baxa, Miloš Vystrčil, Martin Kupka a Jan Zahradil. Muži ve věku zhruba 40 až 60 let. Proč tam není žena?
Delegáti ji nevybrali. Vybrali vedení, jaké vybrali, a to je třeba respektovat.
Vám nevadí, že ve vedení strany není žena?
Nevadí mi to.
Není škoda, že tak z vašeho portfolia třeba vypadnou některá témata?
Jsem stále koordinátorkou pracovního týmu pro sociální, rodinnou politiku a důchodovou reformu a budu s kolegy v této oblasti dál intenzivně pracovat. Své nasazení a odhodlání, které jsem ODS dávala, nehodlám měnit a udělám všechno pro to, aby ODS měla co nejlepší výsledky, a je jedno, jestli mám tu funkci, nebo ne.
Na kongresu jste řekla: „Není možné, abychom se pořád jen vymezovali.” Šla byste, jako v ODS, do vlády s Andrejem Babišem?
Myslím, že v tuto chvíli to vůbec není otázka.
Jak to? Vždyť volby jsou za necelé dva roky.
Politický život je pestrý, jak jsem poznala i na vlastní kůži, takže to je předčasná otázka. Já jsem se sama za sebe rozhodla, že už se nebudu neustále vůči někomu vymezovat z osobních důvodů. Ano, budu kritizovat a říkat, že se mi nelíbí nějaké kroky, pokud se mi budou zdát levicové nebo nesprávné pro naše občany. Ať už vlády, nebo někoho jiného. Ale to naše vymezování už mě strašně unavuje…
Unavuje vás i vymezování se proti Andreji Babišovi?
Proti komukoli. Vymezování jsou neustále dokola plné noviny. Pořád se mě na to ptají novináři, protože jak je v titulku Babiš, tak se to prodá.
Pro Právo jste řekla: „Pokud chceme prosazovat náš program, máme dělat všechno proto, abychom byli ve vládě.” Logicky se tedy ptám, jestli ho chcete prosazovat i s Babišem?
Náš postoj vůči hnutí ANO není o ANO jako takovém, ale o Andreji Babišovi, protože on za sebou táhne některé nedořešené kauzy.
U strany, která chce vyhrát volby, to je ale přece důležité, ne? Neměli by voliči vědět, jestli půjdete do koalice s ANO?
Ano, ODS chce vyhrát volby a chce být ve vládě. Pokud nevyhraje volby, tak má udělat všechno pro to, aby byla ve vládě. Aby mohla konečně prosazovat svoje řešení. A jakmile uvidíme na obrazovkách, jaké jsou výsledky, tak v tu chvíli vymyslíme svoji strategii. Teď se nebudu vůči nikomu vymezovat a ráda bych zmínila kolegu Jaroslava Kuberu. On se také vůči nikomu nevymezoval a měl své pevné názory a postoje. V tom byl můj velký vzor a strašně mě mrzí, jak nás opustil. V tomhle budu postupovat stejně jako on, protože se mi jeho politika líbila a byla správná.