„Udržím se tu za každou cenu.“ Lukašenko Bělorusy ze svých spárů nepustí

V Bělorusku se od uzavření volebních místností v neděli večer demonstruje. Protesty už nejspíš stály několik lidí život, mluví se i o opoziční vládě v exilu. A to všechno kvůli poslednímu diktátorovi v Evropě.

Alexandr Lukašenko prohlásil, že je odhodlán udržet si svou funkci za použití jakýchkoliv prostředků. A podle experta Alexe Kokcharova na to není sám. „Vládnoucí elita v Bělorusku je vůči Lukašenkovi stále velmi loajální. Stejné je to třeba i s policií, bezpečnostními silami a armádou. Pravděpodobně budou jednat v jeho zájmu, zajistí, že bude opozice potlačena a podrobena, aby udrželi Lukašenka u moci,“ říká v Checkpointu analytik Kokcharov, který se v londýnské analytické firmě IHS Markit specializuje na bezpečnostní a politické otázky ve východní Evropě.

Podle úřadů mají masové a velmi násilné protesty dva mrtvé, stovky zraněných a tisíce zatčených. Demonstrace se rozhořely po nedělních volbách, které z drtivé většiny opět vyhrál právě běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. Ten ve východoevropské zemi vládne už 26 let. Volby ale byly průkazně zmanipulované a Bělorusové kvůli tomu vyšli do ulic.

Bezpečnostní síly proti nim zasahují podle videí dostupných na Twitteru a dalších sociálních sítích na protestech opravdu tvrdě. Kromě vodních děl, slzného plynu nebo třeba gumových projektilů přišla běloruská vláda ve středu s tím, že policisté po lidech stříleli i ostrou municí. Údajně v sebeobraně.

V Bělorusku nejsou protesty po volbách neobvyklou záležitostí. I přesto jsou tyto něčím výjimečné, ať už je řeč o míře násilí i faktu, že se tam demonstruje už několik dní. Důvodů k protestům je hned několik. „Prvním je únava z politiky. Lukašenko je u moci už 26 let a spousta lidí volá po změně lídra. Úroveň života a platů pak posledních deset let v Bělorusku stagnuje. A lidé jsou si vědomi toho, že vláda jim není schopna poskytnout žádná zlepšení,“ říká analytik Kokcharov.

Lukašenkovou soupeřkou v nedělních volbách byla Svjatlana Cichanouská. Manželka politického vězně Sjarheje Cichanouského, kterému bylo právě uvězněním znemožněno v prezidentských volbách kandidovat. Cichanouská tak nebyla kandidátkou na prezidentku v tradičním slova smyslu, její volební program byl velmi otevřený. Zaměřil se na několik klíčových bodů, kterých by chtěla – jako potenciální dočasná prezidentka – dosáhnout.

„V jejím programu je zaneseno propuštění všech politických vězňů, což se samozřejmě týká jejího manžela, ale i dalších stovek lidí. Chtěla také vyhlásit referendum o navrácení ústavy z roku 1994, což by přineslo zpět spoustu svobod, které byly Lukašenkem odebrány. Později dokonce řekla, že vyhlásí nové volby, ve kterých by všichni kandidáti, kterým to bylo znemožněno, mohli vstoupit do boje o prezidentský post,“ vysvětluje Kokcharov v podcastu.

Velkou roli v běloruských protestech hraje připojení k internetu. Ten je v posledních dnech nedostatkovým zbožím – běloruská vláda totiž s jeho důležitostí (kvůli potenciálním protestům) počítala a přístup k němu omezila už v neděli. Lidem v Bělorusku nefungovaly ani mainstreamové sociální sítě jako Twitter nebo Facebook. Bělorusové se tak na organizaci demonstrací domlouvají skrze komunikační platformu Telegram nebo používají službu VPN.

Svolávání protestů je nicméně náročnou disciplínou. A podle Lukašenka ji mají ve skutečnosti na starost lidé na západ od Běloruska. V pondělí po prvních nočních protestech prohlásil, že demonstrace řídí organizátoři ze zahraničí, a to z Česka, Polska a Velké Británie. To ministr zahraničí Tomáš Petříček okamžitě dementoval.