Článek
Podle listu The New York Times (NYT) Trump s poradci mluvil o tom, zda preventivně omilostnit své dospělé děti, zetě Jareda Kushnera a svého osobního právníka Rudyho Giulianiho. Před dvěma lety dokonce na Twitteru napsal, že má plné právo omilostnit sám sebe, připomíná agentura AP. Tehdy přitom dodal: „Proč bych to dělal, když jsem nic špatného neudělal?“
Takzvaná preventivní milost má v americké politice precedens. Například republikánský prezident Gerald Ford omilostnil svého předchůdce Richarda Nixona, který v roce 1974 rezignoval po aféře Watergate. Ford Nixona omilostnil, přestože ten ještě nebyl stíhán. Podobně Fordův nástupce, demokrat James Carter, udělil milost všem, kdo se vyhnuli vojenské službě během války ve Vietnamu. Ale pokud jde o možnost, že by prezident dal milost sám sobě, názory právních expertů se rozcházejí.
Žádný se o to dosud ani nepokusil, a pokud by to nyní udělal Trump, šlo by o rozhodnutí v právně neprobádané oblasti, pro něž ústava nemá jasné řešení, tvrdí AP. Tato debata se přitom podle AP odehrává na pozadí vyšetřování, jimž Trump čelí. Newyorská prokuratura například zkoumá, zda Trump klamal daňové úřady, banky či obchodní partnery.
Zákony prezidentovi výslovně omilostnit sám sebe nezakazují. Někteří experti však tvrdí, že by to bylo proti principům amerického práva a patrně i textu ústavy. Ta prezidentovi umožňuje udělovat milosti „v případech provinění proti Spojeným státům, s výjimkou impeachmentu“. Text lze chápat tak, že otcové zakladatelé chtěli právu udělovat milosti stanovit určité mantinely a že se má použít na někoho jiného, uvedla AP.
„Implicitně z definice milosti nebo myšlenky udělit milost - jelikož ústava používá slovo ‚udělit‘ - vyplývá, že jde o dva lidi,“ řekl AP profesor ústavního práva na Michiganské státní univerzitě Brian Kalt.
Emeritní profesor práv na Harvardu Mark Tushnet pochybuje, že by soudy případné sebeomilostnění zvrátily, i když by podle něj šlo o zneužití moci, které by autoři ústavy odsuzovali. „Myslím, že by pro ně bývalo bylo nemyslitelné, že by si Američané zvolili člověka, který by se sám omilostnil. Proto takovou možnost nezmínili,“ uvedl.
Prezidentské milosti se vztahují jen na federální, ne státní zločiny. Je tedy nepravděpodobné, že by případná Trumpova milost sobě samému zablokovala státní vyšetřování v New Yorku. NYT ale připomíná, že daňové úniky a finanční podvody jsou trestné podle federálního i státního práva. Podle Tushneta by tak Trumpovi právníci mohli argumentovat zásadou, že soudy nemohou rozhodovat dvakrát o téže věci, aby prostřednictvím federální milosti zablokovali Trumpovo stíhání na úrovni státu New York.
Spekuluje se rovněž o tom, kolik milostí by Trump ještě mohl udělit. Nedávno omilostnil svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se přiznal, že lhal vyšetřovatelům FBI v rámci šetření vlivu Ruska na volby v roce 2016. V červenci Trump zmírnil trest svému bývalému poradci Rogeru Stoneovi a umožnil mu tak vyhnout se vězení.
Šance, že před odchodem z úřadu podepíše další milosti, je tak podle The Washington Post (WP) spíše větší. Možným kandidátem je podle něj bývalý šéf Trumpova volebního týmu Paul Manafort, který byl loni odsouzen za spiknutí, ovlivňování svědků a za daňové a bankovní podvody.
Další kategorie milostí by podle WP mohla zahrnovat politické spojence, či by mohla být výsledkem lobbování celebrit. Trump už snížil trest bývalému guvernérovi Illinois Rodu Blagojevichovi, který soutěžil v jeho televizní reality show. V roce 2018 omilostnil Alici Marii Johnsonovou, o jejíž propuštění se přimlouvala Kim Kardashianová.
Poslední kategorie by se podle WP mohla týkat Trumpových dospělých dětí, Rudyho Giulianiho či bývalého poradce Steva Bannona. Podle zdrojů NYT se Trump svěřil s obavami, že se mu ministerstvo spravedlnosti za vlády Joea Bidena bude chtít pomstít a zaměří se na jeho tři nejstarší děti - Donalda Trumpa mladšího, Erika Trumpa a Ivanku Trumpvou - a zetě Jareda Kushnera.
Podle NYT není jasné, jaký by mohl být potenciální Giulianiho problém, ale v této souvislosti uvádí, že Giuliani byl v létě vyšetřován federálními prokurátory na Manhattanu kvůli jeho možné roli při kontroverzním odvolání velvyslankyně v Kyjevě Marie Yovanovitchové.
Některé milosti, které udělili prezidenti moderní éry, vyvolaly kontroverze, připouští WP. Současně ale připomněl, že milostem tradičně předcházejí důkladné konzultace s ministerstvem spravedlnosti. V případě některých Trumpových milostí ale není jasné, zda konzultace proběhly aspoň v rámci Bílého domu, píše list s tím, že když se prezidenti v minulosti od této procedury odchýlili, zejména v posledních dnech ve funkci, často následovaly skandály. Jako příklad uvádí milost, kterou demokrat Bill Clinton udělil těsně před odchodem z funkce Marku Richovi, dlouholetému stoupenci demokratů, jenž uprchl z USA kvůli daňovým problémům.
